Už nějaký ten rok žiju v novozélandském Aucklandu a pamatuji i časy, kdy se mě kolegové v práci po bombardování Bělehradu ptali, jestli jsou členové mojí rodiny v pořádku. Jejich geografickou ignoranci potvrzovalo, že se mě na to v tom období ptali denně! A to i přes mé neustálé vysvětlování, že Bělehrad není Bratislava a že Jugoslávie není Česko nebo Slovensko. Mezitím proteklo mnoho vody ve Waikato River a zájem Novozélanďanů se začal soustřeďovat na jiné problémy. Labouristické premiérce Helen Clarkové se podarilo pobláznit místní voliče "zelenou" agendou. A to přesto, že Nový Zéland má skoro nulový podíl na znečištění zemekoule, o takzvaném "globálním oteplování" ani nemluvě.

Clarková dokonce ani neakceptovala stanovisko svých poradců vedených vědcem Patem Helmem. Třebaže jejich rady nevyužila, nikdy je nepropustila. Vlastně tak vyhazovala peníze daňových poplatníků, neboť tito vědci jí sloužili jen jako fasáda odbornosti a demokracie. Clarková se vůbec netajila tím, že dává přednost politickým, nikoliv odborným řešením. Zejména v zahraničí pak nadbíhala těm, kteří žili a žijí z "globálně oteplovacího" vydírání. Na druhou stranu ale například odmítla podat ruku dalajlámovi, jen aby získala přízeň toho největšího znečišťovatele - Číny.

Ona a její "companeros" ve vládě přivedli populistickou politikou zemi na mizinu - a voliče začaly víc zajímat prázdné žaludky než úroveň mořské hladiny, která možná bude (nebo taky ne) za sto let o pár centimetrů vyšší.

A tak máme nového premiéra...

Dnes je už všem na Zélandě jasné, proč Clarková usilovala o přízeň zemí Třetího světa. "Přátelé" z těchto států na její podporu nezapomněli a Clarková dostala významný post v OSN. (Její případ trochu připomíná kariéru bývalého německého - též socialistického - kancléře Schrödera, který se pro změnu "upsal" ruským plynařům.)

A co má s tím společné Václav Klaus?

Moje práce si vyžaduje setkávání s lidmi, neustále s nimi hovořím na odborné, ale i společenské úrovni. Za poslední tři měsíce jsem potkal stovku lidí a můj přízvuk samozřejmě skoro vždy vyvolá otázku, odkud jsem.

Potěšilo mě, že dnes už si mě Novozélanďané nespojují s vybombardovaným Bělehradem, ale s Václavem Klausem. Mnozí se vyjadřují obdivně o jeho postojích v oblasti tzv. globálního oteplování a sdělují mi, že on říká nahlas totéž, co oni si myslí. Byli dokonce i tací, kteří prohlásili, že "Klaus je i jejich prezident".

(přeložil Jiří Wagner)

Auckland, Nový Zéland