V požehnaném věku 89 let zemřel v pátek ráno 28.srpna norský král Harald V. Na trůn po něm nastoupí jeho syn korunní princ Haakon. Harald V. byl mezi Nory velmi oblíbený a ještě nedávno oznámil dost netradičně ve speciálním videu nominaci norské fotbalové reprezentace na mistrovství světa a po šampionátu přijal úspěšný tým ve svém královském paláci. Král Harald V. také neměl problémy s poskytováním rozhovorů médiím. My v Českém královském institutu chceme poukázat na to, že panovníci žiji se svým lidem a nejsou od něj odtrženi.

Jednou z jeho příčin obliby u lidí byl jistě i fakt, že Harald si dokázal jít za svoji láskou i přes nesouhlas svého otce – krále Olafa. Harald si totiž nevybral ženu z panovnického rodu a ani šlechtičnu. Zamiloval se do švadleny Sonji Haraldsenové, se kterou se scházel devět let a nakonec řekl jasně svému otci, buď ta nebo žádná jiná. To by ale mohlo znamenat zánik dynastie Glücksburgů, protože byl jediným synem, měl pouze dvě starší sestry, a ty se v té době nesměly stát vládnoucími královnami, jak tomu bylo třeba v Anglii. Takže králi Olafovi nakonec nezbylo než se sňatkem souhlasit a tak se 29. srpna 1968 v katedrále v Oslu konala slavná královská svatba.

Harald se narodil 21. února 1937 jako třetí potomek budoucího krále Olafa V. Jeho dětství však mělo do idyly daleko. O tři roky později bylo Norsko okupováno německými nacisty a královská rodina se rozdělila. Jeho děd král Haakon VII s jeho otcem korunním princem Olafem zůstali v okupovaném Norsku. Jeho matka korunní princezna Märtha s všemi třemi dětmi včetně malého prince pak za dramatických okolností emigrovala se svými potomky nejdříve do sousedního Švédska, kde ovšem pro ně ně nebylo příliš bezpečno a tak nakonec všichni odjeli do USA, kde zůstali až do konce války. Zde také malý Harald začal chodit do školy a jeho norština měla silný přízvuk americké angličtiny.

Harald také vynikal na sportovním poli, byl poměrně úspěšným jachtařem, třikrát po sobě, v letech 1964, 1968 a 1972 reprezentoval Norsko na letních olympijských hrách. Nejlépe skončil v roce 1964, kdy se umístil na relativně pěkném osmém místě.

Svoji vlast povzbuzoval král Harald V. i po teroristických útocích Anderse Behringa Breivika v červenci 2011, při nichž tento extrémista zavraždil 77 většinou mladých lidí. Král tehdy mluvil o zemi, jež bude mít „více demokracie, více otevřenosti a více lidskostí“, což se stalo – slova, která se stala jednou z morálních formulí novodobého Norska. Stejně tak dal naději Norům i při pandemii covidu-19 slovy, „jsme v tom společně a společně tuto velkou výzvu překonáme.“

Autor je ředitel Českého královského institutu.