NOBELOVA CENA MÍRU: Letos za šíření lží a špatnou práci
Norský Nobelův výbor se letos „vyznamenal“ – udělil Nobelovu cenu míru 85leté jihoafrické právničce Navanethem „Navi“ Pillay, která po celou svou kariéru obviňuje Izrael z věcí, které nikdy nespáchal – a selhává i jinde. Pillay je notorická a neobjektivní antisemitka, ale cenu dostala za údajnou „propagaci míru a prosazování mezinárodního práva“.
Loni v září stanula v čele vyšetřovací komise OSN, která dospěla k závěru, že „existují pádné důvody, že Izrael se dopustil genocidy v Pásmu Gazy“ a nejvyšší izraelští představitelé, včetně premiéra Binjamina Netanjahua, k ní „podněcují“. Její zpráva kromě jiných nesmyslů dokonce Izrael obvinila, že v enklávě „přijal opatření k omezení porodnosti“. (Ta asi příliš úspěšná nebyla, když se v Pásmu Gazy za dobu války narodilo přes 120 000 dětí, a dokonce i UNICEF přiznává, že se tam „každých 10 minut narodí dítě“.) Komise tehdy obvinila z genocidy nejen Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Galanta, ale i prezidenta Jicchaka Hercoga, který nemá na politiku vlády sebemenší vliv. Nejpozoruhodnější bylo její konstatování, že „7. října 2023 Izrael zahájil vojenskou ofenzivu, včetně leteckých úderů a pozemních operací“. Hamás se vyskytuje až na straně osm a izraelští rukojmí, které teroristé odvlekli do Pásma Gazy, až na straně 27. Zpráva mj. detailně pojednává o izraelském „genocidním útoku“ na nemocnici, ale opomíjí, že se tam skrýval a byl zabit vůdce Hamásu Jahjá Sinwár. Izrael zprávu označil za skandální.
Pillay už předtím vedla vyšetřovací komisi o „okupovaných palestinských územích“ a kritizovala rozšiřování tamějších izraelských osad.
Bývalý dánský ministr zahraničí Per Stig Møller připomněl, že když Dánsko v roce 2008 zažívalo nepokoje muslimů kvůli karikaturám proroka Mohameda, Pillay coby vysoká komisařka pro lidská práva odmítla Kodani pomoci a poradila jí, ať „zavede cenzuru“.
Pillay kdysi hájila Nelsona Mandelu a později pracovala jako soudkyně Mezinárodní trestního soudu. Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva byla v letech 2008–2014 a dnes se podílí na vyšetřování Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který zjišťuje, jestli Myanmar provádí genocidu Rohingů.
Už v roce 2014 ji odsoudila stovka amerických kongresmanů za předpojatost vůči Izraeli s dovětkem, že za jejího vedení nemůže nikdo brát Radu OSN pro lidská práva vážně.
Norský Nobelův výbor své letošní udělení ceny odůvodnil tím, že Pillay „vyzývá státy a jejich vedoucí politiky k odpovědnosti, vyvolává naději v obětech násilí a konfliktů a během své dlouhé životní dráhy vždy projevovala smysl pro morální chování“. Pillay však „morální chování“ dlouhodobě neprojevuje. Za svou neschopnost a neochotu odlišit oběti od teroristů a zbavit se předsudků teď však získala jeden a čtvrt milionu dolarů.
Rozhodnutí Nobelova výboru vyvolalo v civilizovaném světě šok a vlnu kritiky.
Netanjahu označil Pillay za „rasistku, která si vybudovala kariéru na výmyslech, šíření pomluv židovského státu a démonizaci Židů“. Izraelské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že udělení Nobelovy ceny míru antisemitské soudkyni „legitimizuje nenávist a předsudky vůči Izraeli“ a rozhodnutí výboru „nepochybně tleská z pekla Joseph Goebbels“.
Podle ředitele organizace StandWithUs Israel Michaela Dicksona patří Pillay „před norimberský tribunál“ a rozhodnutí Nobelova výboru „pošpinilo Nobelovy ceny“.
Udělení ceny ostře odsoudil i Hillel Neuer, ředitel organizace UN Watch, která monitoruje činnost OSN. Podle něj je Pillay známa svým dlouhodobým antisemitismem a „závažným porušováním etiky“. Neuer připomněl, že v roce 2020 podepsala manifest „Uvalte sankce na izraelský apartheid“ a rok nato vyzvala písemně amerického prezidenta Joea Bidena, aby „potrestal Izrael za válku proti Hamásu“.
Lidskoprávní aktivisté upozorňují, že Pillay mlčela k porušování lidských práv v Číně i k čínské genocidě Ujgurů. Emma Reilly, která pro ni kdysi pracovala, zdůraznila, že za jejího předsednictví Rady OSN pro lidská práva tento úřad dokonce předal Číně seznam čínských a ujgurských disidentů. Potvrdil to i ujgursko-kanadský zakladatel Světového ujgurského kongresu Mehmet Tohti, podle kterého se tak Pillay stala spoluviníkem čínské genocidy Ujgurů. Pillay se dokonce v roce 2010 odmítla coby vysoká komisařka pro lidská práva zúčastnit slavnostního ceremoniálu, když Nobelovu cenu míru získal vězněný čínský disident Liou Siao-po, a uposlechla tak výzvy Pekingu k jeho bojkotu. Liou nikdy z vězení nevyšel a v roce 2017 zemřel.
Kubánští disidenti zase připomněli, že Pillay coby vysoká komisařka se nikdy ani slovem nezmínila o porušování lidských práv na Kubě, ani o pronásledování odpůrců režimu, a dokonce ani o vraždě Oswalda Payá a Harolda Cepera v roce 2012.
V předchozích letech Nobelův výbor uděloval cenu míru skutečným bojovníkům za svobodu projevu a dodržování lidských práv, z nichž mnozí za své názory trpěli nebo byli vězněni. Kromě jiných ji získali aktivisté z Ruska, Běloruska či Ukrajiny, vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machado nebo íránská bojovnice za práva žen Narghís Mohammadi.
Letos však Nobelův výbor své proklamované zásady nedodržel a jeho členové ukázali, že jsou jen skupinou pomýlených aktivistů. Není divu, že jejich rozhodnutí nadšeně oslavovaly Hamás, Hizballáh a íránské Islámské revoluční gardy.