NIZOZEMSKO: Inspirace z korunovace
Korunovace a královské pohřby nevidíme v televizi příliš často. Vlastně jen několikrát za život. Naposledy v úterý (30/4), kdy na nizozemský trůn usedl Vilém-Alexandr.
TV stanice ČT24 věnovala ceremonii v Amsterodamu dostatek prostoru, opět s excelentním Jindřichem Forejtem, šéfem hradního protokolu.
Slavnost předání koruny byla oproti podobným akcím tohoto druhu v jiných monarchiích poměrně střízlivá (možná až příliš) a zaujala svým sekulárním (necírkevním) charakterem. K této okolnosti nemám v úmyslu se široce vyjadřovat, pouze mohu s pocitem lítosti sdělit, že bohoslužbu, v tomto případě protestantskou, jsem na oné slavnosti postrádal. Bez ní to jaksi nebylo ono – asi jako "bez soli to není ono" (viz nezapomenutelný výrok kuchaře v pohádkovém filmu Byl jednou jeden král).
Snad i proto, že ceremonie se konala v kostele. Jenomže není kostel jako kostel. Ten amsterodamský, Nieuwe Kerk, Nový kostel, sice kostelem je, ale bez bohoslužeb. A u toho bych se chtěl zastavit.
Stavba původně ze začátku 15. století měla pohnutou historii. Třikrát byla více či méně destruována ohněm, při posledním požáru v roce 1645 praticky zcela shořela, byla znovu vybudována a pak dvakrát renovována. Naposledy v dlouhém období 1959-1980. Obnova a údržba tak obřího kostela je ovšem mimořádně nákladná, a tak došlo k tomu, že tehdejší vlastník, Nizozemská reformovaná církev (jež se v roce 2004 stala součástí Protestantské církve v Nizozemsku), se této vznešené pamětihodnosti vzdala ve prospěch Národní nadace Nového kostela.
Kostel tak slouží, s výjimkou ceremonie, jaké jsme byli svědky posledního dubna nebo královských svateb, což je jednou za mnoho uherských let, k pořádání kulturních akcí – zejména varhanních koncertů a výstav. Je to jistě lepší varianta než ho nechat zavřený, když už ho církev nemůže finančně utáhnout. Možná by mohla být inspirací i pro některé církevní památky u nás.
V této souvislosti můžeme připomenout osud jiné sakrální stavby. Hypermoderní megakatedrály Crystal Cathedral v Garden Grove v Kalifornii. Ta se může pochlubit jedněmi z největších varhan na světě. Původně patřila Reformované církvi v Americe, resp. její duchovní službě Crystal Cathedral Ministries (CCM). Po bankrotu CCM nezbylo, než katedrálu v konkursu prodat. Koupila ji římskokatolická církev (její tamní diecéze). Tato změna je pro mnohé protestantské věřící horší než ta amsterodamská. Nicméně jde o jednu z variant, jak naložit s církevní stavbou, na kterou majitel nemá peníze.
Příběhy obou kostelů nechť jsou vnímány jako námět do diskuse na okraj církevních restitucí. Inspirován korunovací nizozemského panovníka.