V jeruzalémském Starém městě, v jihozápadním sousedství Chrámové hory, se nachází katolické opatství Zesnutí Panny Marie. Patří benediktinskému řádu.

Jeho opatem je německý duchovní Nikodemus Schnabel. Nebylo proto překvapivé, když byla ve středu 19. července v Jeruzalémě na návštěvě německá spolková ministryně školství a výzkumu Bettina Stark-Watzingerová, že ji doprovázel jako průvodce během ranní procházky izraelským hlavním městem právě opat Schnabel.

Ministryně měla na sobě černý kostým s černou halenkou, opat tradiční benediktinské řeholní roucho – černou tuniku a černý škapulíř, na hrudi zavěšený rovnoramenný benediktinský kříž (přibližně ve velikosti zápěstí statnějšího dospělého muže).

Když se přiblížili k Západní zdi se zjevným úmyslem nejposvátnější místo judaismu navštívit, oslovila opata pracovnice nadace Western Wall Heritage Foundation, orgánu zodpovědného za správu všech záležitostí týkajících se tohoto místa (působí pod záštitou Úřadu premiéra a Úřadu vládních společností). Pracovnice měla na sobě bílou halenku, černou sukni - a kecky „Converse“. Uvádím to proto, že následující dialog se týkal jedné součásti opatova oděvu.

Pracovnice nadace N. Schnabela požádala, aby skryl kříž, který měl na hrudi. Podle ní byl „opravdu velký“ a pro dané místo nevhodný. „Toto je židovské místo a Vy to musíte respektovat.“ Podle svědectví Christophera Schulta z německého Der Spiegelu, který z incidentu pořídil video, byl požadavek velice ostrý, přičemž ale pracovnice současně trvala na tom, že respektuje opata jako věřící ososbu; kromě toho požádala okolostojící, aby incident přestali natáčet.

N. Schnabel se bránil: „Toto není provokace. Já jsem opat. Takový je můj oděv. Kříž je součástí mého „dress-code“. Jsem římskokatolický opat. Vy chcete, abych se neoblékal tak, jak mi moje víra říká, že se mám oblékat.

Později si roztrpčený opat na Twitteru posteskl: „Bohužel ne tak dobrý konec pěkné prohlídky Starého města v ranním čase v Jeruzalémě. Je bolestné vidět, jak se klima v tomto nádherném městě pod novou vládou mění stále více k horšímu. Jeruzalém je dost velký pro všechny!“

Nadace Western Wall Heritage Foundation pojala konflikt smířlivě. Ještě téhož dne se omluvila a vysvětlila: „Západní zeď je otevřená všem. Je třeba zdůraznit, že na náměstí Západní zdi neexistují žádné předpisy, které by se této záležitosti týkaly. Pracovnice přistoupila a slušně se zeptala, zda by bylo možné kříž zakrýt, aby se předešlo nepříjemnostem, k nimž nedávno došlo ve Starém městě, a to z úcty jak vůči návštěvníkovi, tak místu. Když (opat) odmítl, vstup mu nebyl odepřen; pracovnice jeho rozhodnutí respektovala.“

Epizoda, která by možná nestála za zaznamenání; to bychom ale museli přehlédnout onu zvláštní opatovu poznámku: že se klima ve izraelské metropoli, myšleno ve Starém městě, mění k horšímu. Jak tomu rozumět, čeho se to týká?

Web listu The Jerusalem Post, z jehož článku „Catholic abbot told to cover cross at Western Wall“ (19. 7. 2023) jsem výše uvedené informace čerpal, upozorňuje na přibývající útoky v Jeruzalémě na křesťanské věřící. Netají se tím, že k incidentu s opatem došlo v době prudkého nárůstu protikřesťanských útoků ze strany židovských obyvatel, kteří s oblibou plivou na křesťanské turisty a tamní duchovní. (Kdo je s poměry ve Starém městě obeznámen, dobře ví, že v této části Svatého města je mimořádná koncentrace křesťanských svatostánků, rozličných církví a jejich představených.) Ataky na křesťany a jejich svatá místa jsou v drtivé většině dílem mladých ultraortodoxních Židů a náboženských sionistů.

The Jerusalem Post také připomněl vášnivou debatu během zasedání rady jeruzalémské radnice minulý měsíc, kde Adir Schwartz, zastupitel za stranu Hitorerut (jejím cílem je podpora tolerantní, pluralitní a kreativní sionistické veřejnosti), vyzval k odsouzení útoků ultraortodoxních a nábožensko-sionistických Židů na křesťany. „Plivou na křesťanské turisty a věřící a nadávají jim,“ uvedl Schwartz a vyzval k instalaci dalších bezpečnostních kamer a k intenzivnější spolupráci s policií za účelem lepší ochrany křesťanské komunity.

A reakce? Ne všechny mohou uspokojit. Krajně pravicový místostarosta Jonatan Josef řekl: Podporujeme turistiku, ale ne (křesťanské) misionáře.“ Člověka mimoděk napadne, kolik z toho množství křesťanských návštěvníků a poutníků jsou aktivní misionáři?

Jako naprostý demagog se projevil radní Jonatan Josef. K odsouzení útoků proti křesťanům by prý rád přidal „odsouzení křesťanů, kteří vedli křížové výpravy, pogromy, inkvizici, všechny věci, které křesťané dělali Židům po celé věky.“ A dodal: „Co dělal papež během holocaustu? Stále čekám na papežovo odsouzení holocaustu.“

Takže kvůli tomu, co křesťané způsobili v minulosti Židům a proto, že nad působením Pia XII. za války visí otazník mají křesťanští návštěvníci Jeruzaléma snášet plivance a slovní útoky od Židů propadlých fanatické nenávisti? Odsuzuji-li, dlouhodobě a jednoznačně, fanatickou nenávist některých muslimů vůči Židům a Státu Izrael, musím stejně jednoznačně odsoudit nenávist některých Židů vůči křesťanům – a nejen proto, že jsem sám křesťan (a přítel Izraele v jedné osobě). Osobně bych těmto mladým mužům, jmenovitě ultraortodoxním studentům náboženských učilišť, dal k úvaze návrh, jestli by pro svoji vlast neudělali víc, kdyby místo postávání v uličkách Starého města a plivání po křesťanech se nezamysleli nad vlastní službou v armádě, které se tak rádi vyhýbají. V obranném vojsku Izraele by byli bezpochyby užitečnější.

Na zmíněné městské radě se vyjádřil i starosta Moše Lion. Vskutku šalomounsky. „Odsuzujeme – a my znamená my všichni, anebo řekněme většina z nás – všechny projevy násilí bez ohledu na náboženství, rasu nebo pohlaví.“ Formálně je to samozřejmě v pořádku, ale vzhledem k projednávanému návrhu, útoku Židů na křesťany, by člověk přece jenom čekal o trochu víc.

Stejně jako od oné pracovnice nadace Western Wall Heritage Foundation: elementární respekt s ohledem na skutečnost, že opat Schnabel doprovázel členku vlády cizího státu. Třebaže šlo zjevně o soukromou prohlídku města.

EPILOG

V diskusi pod článkem v The Jerusalem Postu napsal čtenář Michael Sedley: „Když se papež setkal s vrchním rabínem, zakryl svůj kříž z úcty k náboženskému cítění svého hostitele. Tento opat se snaží být doslova svatější než papež.“

Není to pravda. V květnu 2014 byl František hostem vrchních rabínů Izraele – sefardského Jicchaka Josefa a aškenázského Davida Laua. Kříž pověšený na hrudi si ponechal (důkaz ZDE). Stejně tak i během návštěvy Velké synagogy v Říme v lednu 2016, kde byl jeho hostitelem vrchní římský rabín Riccardo Di Segni (důkaz ZDE). Je s podivem, že v éře internetu, kdy lze zjistit skutečnost doslova v několika sekundách, se najdou lidé šířící podobné nesmysly. Koneckonců, u nás na tom nejsme o nic lépe.