27.1.2020 | Svátek má Ingrid


NĚMECKO: Změna přístupu k větrným a jaderným elektrárnám?

19.10.2007

Při svém domácím „brouzdání“ po internetových stránkách německých deníků jsem zachytil v berlínském „Tagesspiegel“ z 6.10.2007 zajímavý rozhovor s jedním z kapitánů německé větrné energetiky, v kterém vyjádřil svůj názor na budoucnost svého oboru, na téma dotací a rovněž přišla řeč i na německou jadernou energetiku. Dovoluji si tedy zprostředkovat čtenářům Neviditelného psa některé názory prof. dr. Fritze Vahrenholta, předsedy představenstva firmy Repower, tj. jednoho z největších výrobců větrných elektráren v Německu. Zájemce o problematiku znalé německého jazyka odkazuji celý článek v originále zde.

Viděno optikou stávajícího českého „ortodoxního“ přístupu k problematice energetiky (míněno z hlediska přístupu určitých politických stran) by bylo asi možné očekávat od tohoto čelního představitele oboru větrné energetiky hlasité volání po maximálních dotacích, a to pokud možno na neomezeně dlouhou dobu. Rovněž tak by bylo asi možné předpokládat naprosté zavržení jaderné energetiky, a to vzhledem k přímému konkurenčnímu střetu větrné a jaderné energetiky na německém energetickém trhu.

Opak je však pravdou. Prof. Vahrenholt vyjádřil souhlas s návrhem německého ministerstva životního prostředí na každoroční pokles výše dotací do větrné energetiky o jedno procento s tím, že se jedná o cestu ke zvyšování produktivity a efektivnosti a „bič na inženýry“, aby nalézali inovační technická řešení. Je to v tomto oboru opravdu nevídaný názor, protože samotná Německá asociace pro větrnou energii (Bundesverband Windenergie) požaduje ponechat dotace ve stávající výši, a to po dobu neurčitou (jak jinak).

Diskutováno bylo rovněž i téma jaderné energetiky. Zde se prof. Varenholt vyjádřil v tom smyslu, že okamžité uzavření jaderných elektráren je iluze a podpořil prodloužení provozu stávajících jaderných elektráren o osm let déle, než je plánováno.

Zde drobná informační vsuvka. V Německu došlo v roce 2002 k novelizaci národního „Atomového zákona“ (AtG). Na základě této novelizace byla oficiálně zahájena politika tzv. „Atomausstieg“, tj. „odstoupení od jaderné energetiky“. Základním pilířem novely AtG z roku 2002 je zákaz výstavby nových komerčních jaderných elektráren a omezení provozu stávajících jaderných elektráren na průměrnou hodnotu 32 let od jejich uvedení do komerčního provozu. Podotýkám, že časový interval 32 let není uveden přímo v textu AtG, nýbrž v „Dohodě mezi spolkovou vládou a energetickými společnostmi z 14. června 2000“ (tzv. „Atomkonsens“), z které novela AtG vychází. Bližší vysvětlení výpočtu zbývající životnosti jednotlivých elektráren a odkazy na relevantní německé zdroje mohu případně uvést při jiné příležitosti, protože nyní nechci odbíhat od hlavního tématu článku. Ostatně samostatné bližší vysvětlení by bylo asi vhodné, protože celá problematika „Atomausstieg“ je českými ekologisty dosti naivně vykládána jako kolosální vítězství německého protijaderného hnutí, přičemž samotné německé protijaderné iniciativy tento proces hodnotí více realisticky (někdy dokonce až skepticky), protože znají veškerá fakta.

Vyjádření prof. Vahrenholta chápu tak, že podporuje rozvolnění procesu odstoupení od jaderné energetiky a prodloužení životnosti německých jaderných elektráren až na cca 40 let, což je v podstatě projektová životnost starších typů jaderných elektráren.

Nechci příliš spekulovat o důvodech tohoto stanoviska. Osobně se domnívám, že prof. Varenholt má jako chemik racionální pohled na svět, tudíž i na energetiku, a ke svému stanovisku dospěl na základě analýzy „doběhové křivky“ výroby energie z jaderných elektráren, zhodnocení trendu vzrůstající spotřeby energie a zhodnocení reálných technických možností „náhradní energetiky“ za odstavované jaderné bloky, včetně možností odvětví větrné energetiky, v kterém je přímo obchodně angažován. Rovněž tak si je vědom, že jakýkoliv technický obor dlouhodobě závislý na dotacích není životaschopný a nebude schopen se na otevřeném trhu udržet.

Prof. Vahrenholt uvedl, že v tomto přechodném období bude možné dále pracovat na vývoji větrných elektráren. Rovněž zdůraznil: „Ale i tady musíme být realističtí - bez dalších pokroků v akumulaci energie nebude možné z větrné energie pokrýt více než 25 procent spotřeby energie v Německu.“

V odpovědi na následující otázku na téma „Atomausstieg“ se m.j. můžeme dočíst: „Jadernou energii nesmíme zatracovat. Je to osvědčený prostředek pro docílení nízkých cen elektřiny. Kromě toho neprodukuje CO2 a nemusí se dovážet. Pokud předčasně ustoupíme od jaderné energie, podrazíme si nohy. Dostaneme se do dramatické závislosti na importu energie z geopoliticky nestabilních států a budeme zranitelní. Nechtěl bych někdy žebrat u pana Ahmadínežáda o trochu plynu.“

Ačkoliv sama tazatelka v jedné ze svých otázek připomíná, že vzhledem ke svým názorům na jadernou energetiku není prof. Vahrenholt mnohými kolegy z branže oblíben a dokonce je mnohdy „považován za exota“, jedná se, dle mého názoru, o racionální postoj založený na hlubokých znalostech energetiky a aktuálního technického vývoje v oboru větrných elektráren.

Myslím si, že smyslem slov prof. Vahrenholta bylo upozornit německou veřejnost na skutečnost, že politika odstoupení od jaderné energetiky má své závažné důsledky. Pokud jeden z čelních představitelů oboru větrné energetiky vyjádří názor, že není nutné jadernou konkurenci natolik mlátit politickým klackem přes hlavu a že si z obchodního koláče zbylého po takto vyřazené konkurenci troufá pouze na určitý díl, tak je to asi rozhodně námět k zamyšlení.

Já osobně se domnívám, že je pouze otázkou času, kdy se v Německu začne diskutovat o přehodnocení resp. modifikaci nebo zmírnění politiky odstoupení od jaderné energetiky - možná už po volbách v roce 2009.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.