... a sexistická a rasistická obálka Focusu

Ostrá kritika s nařčením ze sexismu a rasismu padla na dvě přední německá periodika - Süddeutsche Zeitung a Focus.

Média v Německu po trapném několikadenním zamlčování silvestrovského násilí ze strany migrantů na ženách během silvestrovských oslav konečně začínají plnit svou funkci.

Dnes už takřka není myslitelné, aby novinový článek neměl ilustrační foto, obzvláště v elektronickém věku. Obě periodika zvolila vytvořené ilustrační foto, protože fotografie přímo z místa činu nejsou k dispozici. Oba ilustrační obrázky považuji za velice zdařilé, ten od Süddeutsche Zeitung dokonce za povedený a invenční.

Nevím, zda jde o zbabělost anebo zda je německá novinářská scéna už tak degenerovaná hyperkorektností, ale právě Süddeutsche Zeitung se za zveřejnění ilustračního obrázku omluvil. Focus nic podobného v úmyslu nemá a já si myslím, že je to jedině dobře. Také o nepříjemných událostech se musí informovat pravdivě a tutlání původu útočníků, jakož i samotného útoku na ženy bylo už více než dost.

Není překvapivé, že se proti ilustracím ozvaly aktivistky a levicově zaměřené osoby. Jednou z takových osob je předsedkyně německé Strany zelených Simone Peter, která podala stížnost Německé tiskové radě. „Dovedete hovořit o sexuálním násilí na ženách, aniž byste je uráželi a podněcovali rasovou nesnášenlivost?“ rozhořčila se v rozhlasovém rozhovoru. Německá tisková rada obdržela deset stížností a podle jejího předsedy lze považovat obě vyobrazení za sexistická a diskriminační.

Je vůbec možné, aby předsedkyni parlamentní strany, která byla dříve osm let stranou vládní, vadilo daleko více zobrazení ilustrací než samotný útok proti ženám? V současné době má uskupení Svaz 90/Zelení celkem 63 křesel ve Spolkovém parlamentu (ve volbách 2013 zisk 8,4 %). Proč se paní Peter de facto zastává migrantů, kteří masový útok provedli, hloupým obviňováním periodik z šíření rasové nesnášenlivosti a ještě hloupějším argumentem, že zobrazení posiluje kliše o „zlém černém muži“?

Migranti si za svou špatnou pověst mohou jedině sami už jen tím, že se často nesnesou ani mezi sebou a všude, kde se objevili, došlo ke zvýšení trestné činnosti. Šéfredaktor Focusu Reitz na obviňování odpověděl velmi dobře: „Zobrazujeme pouze to, co se, bohužel, stalo. Ti, kdo obálku považují za rasistickou a sexistickou, mají strach z pravdy. Provokace není to, co máme na obálce, ale to, co se před pár dny stalo v Kolíně.“

Je zvláštní, kam až jsou němečtí „gutmensch“, což je obdoba českého „sluníčkáře“, ochotni zajít. Opravdu je jim bližší ochrana násilnických migrantů a hyperkorektnost bližší než odsouzení evidentního násilí na ženské části vlastního národa? Kolikrát mám pocit, že tito lidé žijí v nějakém jiném, asexuálním vesmíru, kde každý každého miluje. Realita je ale zcela jiná.

Přitom se v Německu objevila příručka „pro budoucí Němce“, kterou samotní „gutmensch“ svým požadavkem pomáhali vytvořit. V příručce se kupříkladu píše, že násilí je v Německu zakázané zákonem, že ženy mají stejná práva jako muži, že úsměv neznamená výzvu k flirtu nebo že v létě je běžné chodi s odhalenými rameny a koleny. Nakonec se ještě tvůrci na poslední straně omluvili, že tato příručka vznikla a není jejím smyslem urazit ty, kterým je určena.

Kolínští útočníci zjevně příručku nečetli, protože neumí německy. Vytváření kurzů chování k ženám už působí jako úplná absurdita. Bohužel, migranti většinou pocházejí z prostředí, kde se náboženství a tím i zvyky pohybují v našem raném středověku. Vyrůstá-li někdo v kultuře, kde je žena jen majetek, kde náboženství přikazuje ženu bít a ženě přikazuje slepě poslouchat muže, kde má žena u soudu poloviční váhu slova oproti muži, kde je možné beztrestně zabít ženu ze cti, tak takový člověk se jednoduše nezmění.

Bude dál žít podle svého morálního kodexu. To, co Evropa považuje za svou přednost, tedy pomáhat slabým, chudým a bezmocným, to muslimské státy považují za slabost, kterou je třeba využít. Je to smutné, ale nacházíme se v době, kdy počíná válka kultur. Zatím beze zbraní. Ze strany muslimských migrantů a těch, kteří migraci do Evropy řídí, jde o využívání strachu a postupné osidlování.

Teroristické útoky ve Francii a násilí na ženách v několika evropských státech vytvářejí strach. Politici místo toho, aby se k problému postavili rázně čelem, ustupují, omlouvají se, vyzývají k toleranci a větší pomoci těm, kteří přišli Evropu obsadit. V Turecku jsou dva miliony migrantů, kteří touží po tom dostat se do Evropy. Sebevražedný atentát v turistickém centru v Istanbulu provedl osmadvacetiletý Saúd, který do Turecka přišel jako syrský migrant a zažádal si o azyl.

Kolik podobných „před válkou prchajících“ teroristů je už nyní v Evropě? V Paříži sedm útočníků zavraždilo přes 130 lidí. V Turecku jeden zavraždil desítku lidí. Jen do Německa dorazilo loni 1,1 milionu migrantů. Jak velké procento tvoří spící atentátníci? Pro upřesnění: pouhé procento představuje desetitisícovou armádu.

Mám za to, že lidé jako Simone Peter ve své podstatě provádějí diverzní činnost proti vlastnímu státu a národu. Ve svém svatém přesvědčení o krásném sluníčkovém světě, který pomáhají vytvářet, své zemi vlastně škodí. Takoví lidé by si měli vyzkoušet práci zaměstnanců v zařízeních pro migranty včetně poskytování služeb migrantům. Ono je něco jiného přijít s úsměvem na tváři a za hodinu zase odejít nebo v takovém zařízení pracovat dvanáct hodin, uklízet po migrantech, plnit jim stravovací požadavky a dohlížet na bezpečnost. Realita by je možná vyléčila.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora