Jak již víme, podle výsledků voleb v Meklenbursku a Předním Pomořansku ze 4. září 2016 se na 2. místo po sociálních demokratech SPD s 30,6 procenta dostala Alternativa pro Německo AfD s 20,8 procenta a křesťanští demokraté CDU skončili na 3. místě s 19 procenty.

Partnerská bavorská Křesťanskosociální unie CSU od té chvíle sní o konci Angely Merkelové a její bývalý předseda Edmund Stoiber před třemi týdny prohlásil, že si nedovede představit, že by ve spolkových volbách v příštím roce jeho strana kancléřku podpořila.

Podobně i u nás někteří komentátoři, kteří v prohře CDU v této nové severní německé spolkové zemi, odkud paní kancléřka pochází, vidí začátek konce paní kancléřky. A i to, že v tradičním prázdninovém interview Angela Merkelová prohlásila, že se k možné kandidatuře vyjádří v pravý čas, si vykládají jako přípravu na ústup.

Němečtí komentátoři jsou většinou opatrnější. Důvod je zřejmý: Kandidát CSU by v příštích volbách měl bez podpory CDU prakticky nulovou šanci a ani CDU zatím nemá za paní Merkelovou náhradu.

Odpor proti paní kancléřce má ale historické a emocionální kořeny: Podobně se CSU chovala ke kancléřům z partnerské strany i za Franze Josefa Strausse, stejně jako za Edmunda Stoibera.

Prohrává spíše Sigmar Gabriel

Kdyby šlo skutečně o politické důvody, kvůli kterým CSU bojuje proti současné kancléřce, musela by tato strana mít nějaké konkrétní požadavky. Ty ale neexistují, protože ten jediný, o kterém do nedávna Bavoři mluvili, když požadovali změnu politiky vůči běžencům, se už naplňuje a s ničím jiným nepřišli, jen požadují stále tvrdší zákony.

Nanejvýš je slyšet, že by paní Merkelová měla přiznat svou chybu, což již učinila, takže tento argument taky neplatí, stejně jako to, že se o otevření hranic neporadila s šéfem CSU Horstem Seehoferem.

Jak totiž dodatečné rešerše třeba týdeníku Die Zeit ukázaly, tento muž byl na dovolené a měl celou dobu vypnutý telefon. A vyčítat kancléřce, že se přes jeho sekretariát mohla dozvědět, kde je a poslat k němu policisty se vzkazem, aby si zapnul telefon, je zpětně viděno komické, protože události se odvíjely tak rychle, že na takový manévr nebyl čas.

Viktor Orbán nechal vozit běžence autobusy na rakouské hranice a zastavit tisíce běženců by bylo možné jen násilím. A protože u toho byli novináři z celého světa, obrazy by poškodily pověst Německa víc než přijetí uprchlíků, jak se shodují skoro všichni odborníci.

Za této situace je tedy evidentní, jak někteří němečtí kolegové píší, že najít kandidáta, na kterém by se sesterské strany CDU a CSU shodly, bude těžké. Jisté je jen to, že to nemůže být pan Seehofer.

A protože podle posledních dostupných průzkumů má stále SPD se zelenými a levicí méně než CDU/CSU, SPD a eventuálně i FDP, nelze říci, že prohrává Angela Merkelová, ale zatím spíše Sigmar Gabriel, který vsadil na širokou levici a posunul svou stranu tímto směrem. S alternativci zatím nikdo koalovat nechce.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus