Neviditelný pes

NĚMECKO: Vdej se, nebo zemřeš

25.11.2020

Naši sousedé nezvládají dětské svatby

V tichosti německých přistěhovaleckých komunit uzavřelo od roku 2017, kdy vstoupil v platnost „zákon o boji proti dětskému manželství“, sňatek už minimálně 813 dětí mladších 18 let. Úřady si nevědí rady, jak situaci řešit.

Představte si, že se vaše děti kamarádí se spolužačkou, chodí spolu ven či společně visí na mobilu. Najednou jejich kamarádka ze dne na den přestane chodit do školy, má nedostupný telefon a nikdo neví, kde je. Prostě zmizela. Přesně tohle se stalo šestnáctileté dívce Aylin. Učitelka z její školy po ní pátrala a zjistila, že rodiče provdali Aylin za staršího muže. Fotky ze svatby našla na Facebooku. To není příběh z konce světa, ale ze sousedního Německa, jak jej popsal respektovaný týdeník Focus, nebo jak o článku referovaly české Novinky.

Každý týden nelegální svatba

Aby se něco takového dělo v Evropě, je pro mě nepředstavitelné. Podle informací odborníků se v Německu dětská svatba odehraje každý týden. Oficiálně se ví o více než osmi stech případů, ve skutečnosti je ale zotročených dívek mnohem víc. Nechápu, jak se něco takového může vůbec dít. V Německu provdávání mladých dívek zakazuje zákon z roku 2017. Při jeho schvalování byli němečtí představitelé přesvědčeni, že nic takového se stávat nesmí a že všechna neoprávněná manželství budou zrušena.

Bohužel se tak vůbec neděje, ve skutečnosti úřady nedělají skoro nic. Za celou dobu platnosti zákona zrušily pouhých jedenáct zakázaných sňatků. Vůbec nevědí, jak mají postupovat, a jednotlivé spolkové země ani nemají ponětí, co se u nich děje. Je zarážející, že na území jednoho z nejbohatších a nejvýznamnějších států Evropské unie nejsme schopni zajistit vymáhání platného zákona.

Pohrdání zákony

Ze zmiňovaných nahlášených více než osmi set případů se jich k soudu dostalo jen něco málo přes sto a z toho soudci ukončili jen desetinu z nich. Poslal jsem proto k Evropské komisi interpelaci, zda si Evropa vůbec uvědomuje, jaký má Německo problém. Chci vědět, jestli se tím Komise bude zabývat a zajistí, aby soudci a policisté tyto nelidské a nezákonné praktiky nekompromisně stíhali.

Nejvíce tím totiž trpí dívky donucené ke svatbě. Rodiče je často provdávají kvůli tomu, že jsou chudí. Dceru tak fakticky prodají jako na trhu a my tomuto obchodu s lidským masem jen přihlížíme. To je nepřijatelné. Mladé holky, které do té doby normálně žily jako ostatní, se najednou ocitnou v podřadné roli. Jsou pod obrovským tlakem rodiny, do předčasné svatby jsou nuceny a výjimkou nejsou ani výhružky násilím či dokonce smrtí. Samy dívky nevědí, že právo je na jejich straně. A i kdyby to věděly, nátlak je tak silný, že mu nemohou odolat. Je potřeba se proto postarat o to, aby děti mohly žít svobodně, mohly studovat a vybrat si budoucnost.

Zákon platí pro všechny

Jak píší němečtí novináři, z 98 % se dětské svatby odehrávají u migrantů. V tom vidím velké riziko. Snažíme se, aby se přistěhovalci stali co nejdříve Evropany v občanském i kulturním smyslu. Do toho vynucené svatby rozhodně nepatří, vůbec se neslučují s naším způsobem života. Navíc vedou k dalšímu uzavírání přistěhovaleckých komunit. Místo, aby se mladé dívky vzdělávaly, ztratí svobodu a jsou podřízeny přáním manžela. Na mnohé nelegální předčasné svazky se přijde až tehdy, když nezletilá dívka porodí dítě.

Máme zákon, víme o jeho porušování, ale nic neděláme. Bojí se snad němečtí úředníci zasáhnout do rodinných tradic nám tak vzdálených? Nebo se jen zavírají oči v duchu politické korektnosti vůči přistěhovalcům? Na to mám jedinou odpověď. Je tu předpis, který se musí dodržovat. A jeho platnost musíme vymáhat. Nicneděláním dáváme najevo, že zákony neplatí pro všechny, což je povzbuzením k nedodržování dalších pravidel. Nesmíme ustupovat z našich zákonných a kulturních pozic.

Jasně proto říkám: dětské svatby do Evropy nepatří a musíme jim bránit mnohem efektivněji než dosud!

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu



zpět na článek