NĚMECKO: To vůbec nedělají dobře s těmi zákazy
Nejdřív zrušili jaderné elektrárny, které by teď potřebovali jako sůl, později zavrhli spalovací motory a ještě později absurdní zákazová mánie dospěla až k nesprávným víčkům u PET lahví. A to zdaleka ještě nekončíme.
V Německu se aktuálně bojí i kaktusů. Proto je musejí zakázat, to dá rozum. Nějaký moula ve městě Plettenberg v Severním Porýní-Vestfálsku se ve škole poranil o kaktus, a tak tam kdosi chytrý přišel s „řešením“, že se ze všech veřejných budov kaktusy odstraní. V době, kdy Volkswagen téměř po čtyřiceti letech zavírá továrnu, v Plettenbergu evidentně nemají nic lepšího na práci.
V Kielu zase nedávno uvažovali, že by zakázali řidičům couvat, neboť se prý při couvání stávají nehody. Na to konto by všechna nově vybudovaná parkoviště musela být natolik prostorná, aby umožnila jezdit pouze dopředu. Pokud to takhle půjde dál, Němci brzy zakážou i práci, protože zvlášť při té manuální přece dochází ke spoustě úrazů.
Je mi fakt líto, že tomu pánovi, který se píchl o kaktus, nikdo neřekl, že kaktusy píchají, ale doufám, že mu to řekli alespoň o růžích, jehlách, nožích, vývrtkách, střepech a dalších věcech, protože jinak nevím, co si chudák počne. A nerad bych, aby obyvatelům Plettenbergu kvůli němu nakonec zakázali úplně všechno, vždyť co by pak z toho života měli, že?
Taky vám to přijde praštěné už celkem nebezpečně? Zlaté americké návody na obalech výrobků, na nichž máte kupříkladu uvedeno, že před tím, než dáte pizzu do trouby, ji musíte vyndat z krabice. Netuším, kolik Američanů by jinak peklo pizzu v krabici, ale jsem rád, že u nás ještě trocha zdravého rozumu zbyla a že couvání nebo kaktusy tady zatím nikdo nezakazuje, ani se o to nepokouší.
Jako se nedávno v Británii pokoušeli o to, aby muži nesměli vycházet z domu po 18. hodině. Proč? Protože muži jsou nebezpeční, to dá rozum. A zákazy jsou přece nejlepší medicína na všechno. Nejen v Německu.
Nebo že by to bylo jinak? Že by zákazy, příkazy, regulace a nařízení dělaly víc škody než užitku? Jak? Čím? Například tím, že šikanují obyvatelstvo, nebo že toho velmi mnoho zdražují. Na to si ale radši odpovězte sami, já už se raději do ničeho nepletu, aby mě nezakázali.
Což o to, Němci, ať si dělají, co chtějí (i navzdory tomu, že jsme na jejich ekonomice dost závislí), jen kdyby ty jejich potrhlé nápady necpali i ostatním. A přestože mraky lidí jsou proti a upozorňují na nesmyslnost stále nových zákazo-příkazových opatření, současný stupeň vymytí mozků už dosáhl takové úrovně, že se najde stále více těch, kteří absurdním zákazům budou tleskat a tvrdit, že pokud by se necouváním zachránil třeba jen jediný lidský život, stojí to za to. Nebo že, pokud by se zákazem kaktusů zachránil jen jediný lidský prst, pak je správné kaktusy zakázat. Jenže jak víme už z pohádkové zkušenosti: ani princeznu Růženku před nebezpečím neuchránili, pouze si zbytečně vykáceli půl království; namísto toho, aby řešili příčinu - zlou sudičku.
Oni si ti Němci prostě nedají říct. Ošklivě si naběhli s migrací, kterou brutálně nezvládají, což je jasné každému, kdo čte noviny, nebo se dívá na televizi alespoň jednou za měsíc, šeredně si naběhli se zrušením jádra, které je potřeba pro nastupující nové technologie, a úplně stejně se brzy spálí i se spalovacími motory.
Jenže oni ne, oni si ten rypák prostě potřebují nabít znovu a znovu až do roztrhání těla. Což by byla pouze jejich věc, kdyby to jen necpali ostatním a skrze EU je k tomu nenutili. A když už toho některé státy mají plné zuby a chtěly by větší autonomii a svobodu, europroroci - s těmi německými v čele - kontrují vysvětlením, proč se věci nedaří: Prý za to může nedotáhnutá evropská integrace. Jinými slovy, chtělo by to ještě více Evropy a ještě více utahování šroubů. Což je jako léčit chřipku covidem. Co nejde silou, jde ještě větší silou, ale v tomto případě neplatí, na to bych vsadil i psa. A klidně i toho Neviditelného.
Angelu Merkel v minulosti varovali před masovou migrací, ale ona prý, že se to zvládne, leč nestalo se a místo toho se dnes v mnoha německých městech domorodci cítí v permanentním ohrožení. Angela sice zmizela, zato ji zdatně nahradila Ursula von der Leyen a vlak evropské beznaděje vesele jede dál, přestože nárazová zeď je již proklatě blízko. Vždyť jak dlouho to trvalo, než se po 2. světové válce naplno ukázalo, že nesvobodný socialistický experiment je na zhroucení? Věru dlouho ne. V Maďarsku vypukly krvavé protesty proti hloupému a nefunkčnímu režimu již v roce 1956 a v Československu lidem došla trpělivost o 12 let později. Čímž chci říct, že náraz do zdi může přijít opravdu rychle a brzy.
Co k tomu dodat? Snad jen parafrázovat hlášku z filmu Dědictví: „Mně by nevadilo, Bohušu, že jsme vstůpili, ale byl bych moc rád, kdybysme zase co nejdřív vystůpili.“ Protože s Německem v čele to s Evropou zase nedopadne dobře.
Zdroj:
