Skvělý výsledek AfD a velké ztráty - a to překvapivě ještě větší, než se čekalo - u tzv. Volksparteien dokonale odhalily to, co popírají vytrvale mainstreamová média nejméně od roku 2013, kdy se objevila AfD v německé politice: tragické zamlčování problémů a snaha zavřít hubu každému, kdo to vidí jinak než etablované strany.

Ty se už léta zaobírají tzv. politikou pomalého vyhnívání problémů. Už nyní, kolem 21:30 hod. je zřejmá snaha svést vše na tvrdou rétoriku vedení AfD, zejména Gaulandovu, jakož i na to, že AfD osedlala koně migrační krize posledních tří až čtyř let. Nicméně překvapivě prosvítají i realističtější hlasy, jako např. když šéf současné frakce CDU-CSU konstatoval, že si za to CDU-CSU může zčásti i sama tím, že opustila řadu prvků konzervativní politiky, a na prvním místě těchto případů jmenoval prosazení „Manželství pro každého“, kdy Merkelová nechala hlasovat každého poslance Unie podle svého.

V čem jsou CDU a CSU pravicovými stranami, když vlastně sebraly zčásti levicovou agendu SPD a zeleným upuštění od výroby jaderné energie? Volič to unijním stranám neodpustil a trestá je překvapivě nízkým procentem. Merkelová si, jak je jejím zvykem, dává pozor a zatímco jiní se snaží najít příčiny volebního průšvihu CDU-CSU, prohlásila suše, že nyní Unii čeká velká práce, a poděkovala voličům.

Jenže úspěch AfD spočívá v tom, že hájí názory mnoha Němců, kteří jsou oprávněně vyděšeni z bezhlavé a německy nekoncepční imigrační politiky. AfD správně hájí legitimní obavy těch, kteří cítí, že vše, na co se dřeli celý život, aby si zajistili (byť ne vždy) důstojný důchod a co naplňuje sociální a zdravotní systémy, se v ne tak daleké budoucnosti může zhroutit. A to pod nerealistickými požadavky imigrantů, z nichž valná část do Německa nejede pracovat a dává to jasně najevo. Oni a jim naklonění sociální inženýři a užiteční idioti neuskutečnitelné integrace to prostě mohou prožrat. AfD je jedinou stranou, která se nebojí říci to, co bylo na transparentech v listopadu 1989, a sice: „Wir sind ein Volk.“ A je jedinou stranou, která hodlá v Bundestagu pro tuto část voličů něco udělat. Proto je AfD třetí nejsilnější německou stranou a v nových spolkových zemích dokonce druhou.

Dosti překvapivě jak Schulz, tak i jiní prominentní socialisté v nedělní večer kvapně hovořili o odchodu do opozice (takový stav snad už ani nikdo nepamatuje), což svědčí o extrémní panice v SPD. Tam se snad i pálí dokumenty. Však také ve chvíli, kdy píši tento článek, není ani vyloučeno, že se SPD koukne na 20 % zespodu. No dejme si čípek na klídek, protože až panika opadne, socialisté si vykropí hrobky a dříve nebo později vystřízliví. Pak se dá čekat, že se i o velké koalici bude jednat. Šéf úřadu kancléřky (jinak hrošík liberijský v kvádru) Altmeier již řekl, že jednat se bude se všemi stranami (že by myslel i na AfD?). To mu ale asi jen tak ulítlo, jak se vzpamatovával z osmiprocentní ztráty CDU-CSU oproti volbám 2013. Takže sestavování jamajské koalice ve složení černí + žlutí + zelení je čertovský oříšek, za který si Merkelová a její podržtaškové mohou sami. Šéf zelených Özdemir už jasně sdělil, že zelenou podmínkou v jakékoli koalici je ochrana klimatu. No, skládejte si to s liberály z veleúspěšné FDP. Chtěl bych být moucha, až to budou stloukat dohromady, ale ona to Mutti Merkel nějak vysedí. Ale bude to hodně drahé a daňoví poplatníci budou plakat a trpět.

A tady jsme u toho nejzásadnějšího. Ukazuje se, že letité drsné pomlouvání, šikanování, urážení a mistrování AfD ze všech stran a od všech politiků přináší kyselé ovoce. Když na někoho pořád nasazujete čertovy rohy, plivete a děláte z něj symbol zla a temných sil, pak se špatně obrací a jedná o možné koalici. Pravdou je, že vedení AfD s tím moc nepočítá a Gauland už prohlásil, že v AfD v Budestagu půjde po Merkelové. Ale ani tato slova by nebylo dobře brát zcela vážně. I ta jsou vyslovena v euforii a ráno bude moudřejší večera. Program se uskutečňuje lépe v koalici než v opozici, marná sláva. Nikdo s tím zřejmě v tomto okamžiku nepočítá, ale v politice se dějí někdy věci... třeba brexit, kdo by si pomyslel. Ale že bude v Bundestagu nejspíš často „veselo“, to je už dnes jisté.

Je na skutečném vítězi těchto voleb AfD, zda tento skvělý výsledek přetaví v dobré skutky pro Německo a třeba i lepší skóre za čtyři roky, anebo ji potká to, co jiné partaje v Evropě, které skvělý výsledek zničí. To záleží na jejich politicích. A pro ty z ostatních stran platí co? Jen je nechte, ať se bojí.