Jestliže nyní nenastoupí německý „státní rozum“, nenastoupí už nikdy – míní autor komentáře listu Die Welt am Sonntag Alan Posener. Řeč je samozřejmě o zatykači Mezinárodního soudního dvora (ICC) na Benjamína Netanjahua a Joava Galanta.

Ty zatykače jsou právně ničím nepodložené a politicky hloupé. Mají zpochybnit legitimitu izraelské obranné války vůči agentům Iránu: ve skutečnosti ale zpochybňují legitimitu uvedeného soudu.

Již v roce 2021 rozhodl ICC nesprávně, když reagoval na žádost „státu Palestina“, jehož právní nároky se vztahují na území tohoto neexistujícího státního útvaru, tedy na Fatahem kontrolované území Západního břehu, na tehdy Hamasem kontrolované Pásmo Gazy, a na východní část izraelského města Jeruzalém. „Stát Palestina“ jako takový neexistuje. Kdyby již tenkrát uvedený soud měl zájem prozkoumat situaci v pásmu Gazy, musel by vydat zatykače vůči kompletnímu vedení Hamasu. Možná by tím zabránil masakru ze 7. říjma 2023. Ale to se nestalo. Na rovinu řečeno: tento soud by ve skutečnosti musel obžalovat sám sebe kvůli nápomoci ke genocídě.

Zatykače sice budou mít minimální praktický význam, neboť Izrael a jeho nejdůležitější spojenec, USA, ICC nikdy neuznají, ale i kdyby Izrael právní působnost soudu akceptoval jako oprávněnou, zůstaly by zatykače vůči jeho ministerskému předsedovi a bývalému ministru obrany i tak nadále nesmyslné. ICC má své totiž pole působnosti tam, kde jsou soudy nečinné, neochotné, nebo neschopné jednat ve smyslu stíhání a potrestání kriminálních živlů. Izraelské soudy však prokázaly svou schopnost nestranně a nezávisle jednat. Kdyby v rámci obranné války proti teroristům Hamasu došlo k porušení válečného práva, povolaly by izraelské soudy dotyčné k zodpovědnosti samy.

Soudní rozhodnutí ICC pouze ztíží hledání poválečného pořádku stejně tak jako oficální uznání „státu Palestina“. Každému je dnes jasné, že řešení „dvoustátnosti“ je po 7. říjnu 2023 „passé“. Gaza byla „zkušebním polem dvoustátnosti“, Hamas to však s pomocí mezinárodních organizací, především UNWRA, změnil v „platformu pokračování holocoustu“.

Nikdo z nás nemůže nic mít proti demokratickému právnímu státu Palestina. Jenže tento neexistuje. Ne proto, že by to Izrael znemožňoval, nýbrž proto, že Palestici v Pásmu Gazy se rozhodli pro volbu Hamasu a proto, že si Fatah na území Západního břehu vybudoval zkorumpovanou oligarchii. Útlak Palestinců Palestinci ICC nikdy nezajímal.

Právě naopak. Fakt, že „stát Palestina“ neexistuje, slouží dnes ICC jako vítaná záminka k vměšování se a k tomu, aby obžaloval izraelské politiky. Soud tím podlehl tlaku zkorumpovaných vůdců „globálního Jihu“, kteří by nejraději posadili na lavici obžalovaných celý západní svět. Tak jako v celé historii lidstva „TEN ŽID“, musí i dnes stát Izrael „pykat“ jako viník. Snahou „přivlastnit si zde celou agendu“ potvrzuje ICC obavy kritiků a zasazuje noblesnímu pokusu o globalizaci trestního práva smrtelnou ránu. Německá odpověď smí zde znít pouze: tento rozsudek neakceptovat! Jestliže zde nyní nenastoupí „státní rozum“ – nenastoupí už nikdy.

Alan Posener je jedním z předních německých autorů a novinářů židovského původu, autor řady významných publikací jako životopisů známých osobností světové politiky a kultury a dlouholetý nezávislý autor článků a komentářů ve významných německých novinách jako DIE WELT a dalších.

Komentář otištěný 23.11.2024 v německém listu Welt am Sonntag. Do češtiny přeložil Jan Vaněk, Konzervativní noviny.