I ve třetích letošních zemských volbách v jedné z východních spolkových zemích dosáhla Alternativa pro Německo vynikajícího výsledku. V Durynsku skončila druhá s více než 23 % za postkomunistickou Levicí předsedy vlády Bodo Ramelowa. Počátkem září získala téměř stejné procento hlasů i v Braniborsku, zatímco v Sasku se pro AfD rozhodlo dokonce více než 27 %. Ve všech těchto zemích zaznamenaly SPD a CDU citelné, resp. těžké ztráty.

Ve všech třech případech Alternativa mimořádně posílila (v Durynsku se její elektorát více než zdvojnásobil), a to navzdory krajně nepřátelské kampani mainstreamových médií a ostatních stran. Na předsedu AfD v Durynsku B. Höckeho, považovaného za hlavu národoveckého křídla ve straně, rozpoutali němečtí novináři po nedávném útoku antisemitského fanatika na synagogu v Halle doslova štvanici. Navzdory tomu AfD v Durynsku zvítězila ve všech věkových kategoriích voličů do 59 let; jen masivní podpora starších a starých lidí zajistila vítězství Levici.

Úspěchy AfD komplikují sestavování zemských koalic. V Braniborsku to pomohlo do vlády Zeleným, protože oslabená koalice SPD-CDU ztratila většinu. Vznikla proto tzv. koalice Jamaica, složená z CDU, SPD a Zelených. Ke stejnému výsledku spějí i povolební rozhovory v Sasku. V Durynsku však všechny tyto strany oslabily natolik, že většinu dohromady nedají (a to dokonce ani za pomoci FDP, která se jen těsně přehoupla přes pětiprocentní hranici). Jsou proto jen dvě možnosti: vláda Levice s CDU, nebo menšinová vláda Levice s tichou podporou CDU.

V CDU vypukl ihned po zveřejnění výsledků ostrý spor, zda se má trvat na usnesení předsednictva strany zakazujícího koalici s Levici. Durynská CDU má ale zřejmě jiný názor. Dají se proto čekat ostré diskuse. Koalice CDU a Levice by znamenala formální dovršení již dávno existujícího partajního kartelu od CSU/CDU až Levici, v němž může každý koalovat s každým a jehož raison d´être je za každou cenu zachovat moc levicově liberálních elit. Nejpevnějším svorníkem kartelu je tzv. boj proti pravici, tj. proti AfD, jakkoli se tato v poslední době snaží slovu „pravice“ nebo „konzervatismus“ vyhýbat a označuje se důsledně za bürgerliche – občanskou stranu. Občasné hlasy z některé východoněmecké organizace CDU, naznačující možnost rozhovorů s AfD, jsou bezvýznamné. Strana, která by se odvážila formální spolupráce s AfD, by si podepsala rozsudek smrti. Úlohu kata by ochotně převzala fanaticky rudozelená, či spíše zelenorudá německá média.

Politici AfD mohou po volbách na východě slavit – právem. Při pohledu ze spolkové perspektivy však věci vypadají zcela jinak. V Durynsku, Sasku a Braniborsku žije dohromady 8,5 mil lidí, tedy ani ne polovina ve srovnání se Severním Porýním-Vestfálskem či Bavorskem a méně než v Bádensku-Württembersku. Měřeno ekonomicky váha se váha východu ještě více zredukuje. V západních spolkových zemích se podpora Alternativy pohybuje kolem 10 %. Znamená to, že minimálně ve střednědobém měřítku se šance AfD cokoli podstatnějšího v německé politice ovlivnit rovnají nule. Systém pluralitní totality (v klíčových otázkách dneška - klima, migrace, gender - se kartelové strany liší jen v detailech či taktice) funguje v Německu dokonale, takže spolková vláda může a bude nerušeně pokračovat v sebedestruktivní politice, nadřazující fanatický (pseudo)ekomoralismus standardní a čitelné obhajobě národních politických a hospodářských zájmů.