Přesně takto by o setkání Merkelové s Putinem psala americká liberální média. Protože ta jsou ale zaneprázdněná Trumpem, setkání německé kancléřky a ruského prezidenta jen odbydou krátkou poznámkou.

Německá kancléřka Angela Merkelová se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tentokrát v Německu. Putin to vzal do Německa přes Rakousko, kde byl hostem na svatbě rakouské ministryně zahraničí. Ta by měla podle rakouské opozice kvůli tomu rezignovat.

Podle Merkelové nelze od setkání s Putinem očekávat velké výsledky. „Množství problémů, jimž čelíme, od Ukrajiny po Sýrii, nemluvě o spolupráci, včetně spolupráce hospodářské, je tak velké, že je oprávněné vést trvalý dialog,“ poznamenala kancléřka v pátek. Putin se v sobotu také krátce vyjádřil k plánovanému plynovodu Nord Stream 2, který je podle něho výhradně ekonomickým projektem bez politického kontextu. Plynovod má po dně Baltického moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Proti jeho výstavbě ostře protestuje zejména Polsko. Kancléřka se s ruským prezidentem naposledy setkala v polovině května, kdy za ním přijela do černomořského letoviska Soči. Následně koncem července přijala v Berlíně ministra zahraničí Sergeje Lavrova a náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova.

Veškeré zpravodajství, které k této události existuje, ať už na idnes.cz, lidovky.cz nebo novinky.cz, je velmi podobné. Ani v jedné zprávě se nezmiňují sankce proti Rusku za okupaci Krymu. Hovoří se sice o tom, že se o Ukrajině jedná, ale evidentně bez výsledku. Vzhledem k tomu, že se Merkelová ujala spolu s bývalým francouzským prezidentem role vyjednavače s Ruskem a Ukrajinou v Minsku, je zřejmé, že Merkelová u Putina nepochodila. Návrh na uspořádání mezinárodní konference o Sýrii za účasti Ruska, Turecka, Německa a Francie je „zajímavý“ pouze tím, že ignoruje Spojené státy, které mají v Sýrii své vojáky podobně jako Rusko.

K plynovodu Nord Stream 2 lze uvést jednu zásadní námitku. Polsko sice proti plynovodu protestuje, ale to zdaleka není hlavní problém tohoto plynovodu. Plány na jeho výstavbu se odehrávají na pozadí prodlužovaných sankcí EU vůči Rusku za okupaci Krymu. Otázka je tudíž nasnadě. Jak to, že se o novém plynovodu z Ruska do Německa vůbec jedná, když jinak vede EU s Ruskem sankční válku? Není to náhodou tak, že tak obrovský projekt, který podle jeho kritiků jen dál posílí závislost západní Evropy na dodávkách plynu z Ruska, je realizován proto, že Německo si prostě v EU počíná jako suverén, který se ostatních členů EU na nic neptá a postaví je před hotovou věc?

Merkelová se také zmiňovala o tom, že i po případné realizaci plynovodu Nord Stream 2 by měly pokračovat dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu. O tom zatím zprávy ze setkání mlčí.

Schůzku Merkelové s Putinem proto hodnotím tak, že Německo nemá zájem na pokračování rozhovorů o situaci na Ukrajině, protože jasně vidí, že nic proti Rusku neprosadí. Nyní bude i pro Německo velmi obtížné hájit pokračování protiruských sankcí, protože jsou dnes včele řady zemí EU lidé, kteří navrhují jejich ukončení. Německo tedy přijme fakt, že není v jeho dalším zájmu na protiruských sankcích trvat. Rusko se Krymu nikdy dobrovolně nevzdá a situaci na východní Ukrajině v Donbasu využívá k nátlaku na ukrajinskou vládu. I tady Německo kapitulovalo. O tom, že by se měly dodržovat dohody z Minsku, sice Německo mluví, ale nemá v rukou nic, čím by mohlo situaci ovlivnit.

Jasně se tak ukazuje, že Německo stále není světovou politickou mocností, i když by si to zřejmě Merkelová velmi přála.