Merkelovou střídá mini Merkelová. Liší se od ní tím, že nosí sukni
Němečtí konzervativci prohráli klíčovou bitvu o Křesťansko-demokratickou unii a potažmo i o Německo. CDU, nejvlivnější politická strana poválečné Evropy, se tak nevrátí k pravicovým kořenům, zůstane široce rozkročenou středovou stranou. Němci tomu říkají Volkspartei. Jednoduše řečeno, ani ryba, ani rak.
Je to důsledek páteční volby šéfa CDU. V souboji o nástupnictví po Angele Merkelové zvítězila dlouholetá stranická funkcionářka Annegret Krampová-Karrenbauerová, známá blízkostí ke kancléřce a přezdívaná „mini Merkelová“. Ve finále porazila konzervativce a byznysmena Friedricha Merze, který chtěl straně vrátit někdejší identitu a obrátit ji doprava.
Vysoká minimzda, vysoké daně
Volba političky, která si pro své jazykolomné jméno nechává říkat zkratkou AKK, naznačuje, že CDU bude dál stranou otevřenou středovým, ale i levicovým voličům. Nástupkyně Merkelové podporuje silný sociální stát, vyšší minimální mzdy a přerozdělování. Před spolkovými volbami v roce 2013 se dokonce dala slyšet, že by nejvyšší daňová sazba mohla být klidně zvýšena až na 53 procent.
K tomu šestapadesátiletá politoložka a právnička poznamenala: „Mám silné sociální cítění.“
Také proto nová šéfka strany začínala v malém Sársku politickou kariéru jako ministryně práce a sociálních věcí a do povědomí se dostala jako bojovnice za větší práva zaměstnanců. Od roku 2011 řídila AKK šest let tamní vládu a byla pokládaná za úspěšnou premiérku.
Otázkou je, zda může politika, se kterou AKK uspěla v malé zemi s necelým milionem obyvatel u francouzské hranice, zapůsobit ve spolkovém měřítku.
Najděte rozdíly
Pravolevá bramboračka její předchůdkyně Angely Merkelové přestávala Němcům v posledních letech chutnat. Preference bloku CDU/CSU klesaly, dostaly se pod třicet procent.
Merkelová na jedné straně dokázala přesvědčit středové voliče bez vyhraněných preferencí, že bude hájit jejich zájmy, vyhrávala bitvy o politický střed se sociální demokracií. Na druhé straně ale konzervativní politiku rozředila, a tak uvolnila prostor pro liberály (FDP), Alternativu pro Německo (AfD) a bavorské Svobodné voliče (Freie Wähler).
Nic nenaznačuje že by je strana mohla získat zpět. Někteří němečtí analytici upozorňují, že CDU už roky trpí setrvačnosti, že není schopna změnit kurz. A volba AKK, dlouholeté stranické funkcionářky, v posledních jedenácti měsících generální sekretářky, to potvrdila.
Křesťanští demokraté vsadili na jistotu, ačkoli byli v pokušení riskovat. Svědčí o tom rozdíl pětatřiceti hlasů v tisícovce delegátů, kterým AKK vyhrála nad Merzem. Tak těsný výsledek bude muset nová šéfka vzít na vědomí a konzervativcům volajícím po politické identitě strany něco nabídnout.
Obrat kurzu z toho ale nebude. Nová předsedkyně sice oznámila, že chystá revizi přistěhovalecké a bezpečnostní politiky, velké změny ale nikdo nečeká. AKK své předvolební projevy soustředila na výzvy k jednotě. Bude z ní nejspíš dobrá strážkyně odkazu Angely Merkelové.
Deník Daily Express ke změně v čele CDU hned v titulku poznamenal: „Nový boss je stejný jako starý boss“.
Jistě, mezi „maxi“ a „mini“ Merkelovou budou nějaké rozdíly. Zatím vyšlo najevo to, že AKK je obratnější, energičtější a emotivnější řečnice než její mentorka. A také to, že na stranickou akci si obléká sukni, zatímco Merkelová kalhotový kostým. Takže „Angela v sukni“?
Jinak je stejně „obyčejná ženská“ jako nynější kancléřka. Bild, největší deník našich sousedů jí dokonce označil za „průměrného člověka“.
V Americe, Británii, nebo Francii by se svým CV sotva mohla pomýšlet na to, aby řídila vládu. Nestudovala na žádné prestižní škole, ale na univerzitách v Trevíru a Saarbrückenu. Nemá za sebou žádný úspěch v byznysu. Ani o něj neusilovala, ze školy zamířila rovnou do politiky. Začínala jako referentka v regionální pobočce strany.
Opustili nás…
Křesťanští demokraté potřebují získat nové mladé voliče, ale i nové mladé členy. Výrazně stárnou. Jen šesti procentům členů je pod třicet a pouze patnácti procentům je míň než čtyřicet. Na téhle alarmující statistice nemůže AKK mnoho změnit ani tím, že nominovala na generálního tajemníka strany třiatřicetiletého Paula Ziemiaka.
Zajímavý je v této souvislosti postřeh Leonida Bershidského z agentury Bloomberg. Analytik upozornil, že na počátku konference v Hamburku zabrala Merkelové několik minut četba seznamu prominentních členů CDU, kteří v minulých měsících zemřeli.
Samotná CDU na seznamu nebyla. Tahle „kancléřská“ partaj žije, vládne a je stále nejsilnější stranou Německa.
Jak dlouho ještě?
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce