Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Byť maturant strojní průmyslovky, laik ve věci jaderné energie. Co se týče vyhořelého paliva, nebo jaderného odpadu, mám otázku. V čem vlastně spočívá jeho údajná nebezpečnost?

Od paní Drábové jsem pochopil, že je-li uložen v patřičné železo betonové skříni, člověk ho může bez problému mít doma.

Drábová je ohledně JE jedna s nejrealističtějších postav u nás a proto tvrdím, že tak jak ji interpretujete to sotva kdy mohla sdělit. Ony "skříně" jsou totiž pravidelně bud železné nebo měděné - nikoliv železobetonové.

Tak znalí lidé jak se presentujete, by radioaktivní odpad v žádném případě doma mít neměli.

pan Rada, 11:08

Neinterpretuji paní Drábovou. Píši co jsem pochopil.

Ptal jsem se ale, v čem spočívá nebezpečnost tak uloženého paliva. Otázka stále stojí.

Ujasněme si otázku. Jde Vám o uložení paliva pro JE které nikdy nebylo vsazeno do reaktoru - nebo o uložení paliva v reaktoru jednou aktivovaného?

To prvé můžete jaksi "mít doma" a to proto, že to svou podstatu dlouhodobě vůbec nemění.

V případě vyhořelého paliva se ale jedná o proměnlivou směs kde se průběžně promněnují/vyskytují prakticky všechny známé prvky. Vše tedy jednak hřeje a navíc mění svůj objem. Zpočátku dynamičtěji - posléze pomaleji ale s dozvuky odlišující tuto hmotu od přírodního pozadí až na 400000let.

Záludná je v té proměnlivosti i metabolická pobyblivost včetně sice málo četných ale přesto naopak nebezpečných trendů se v některých živých organismech opět koncentrovat.

Pro příklad: Unikne-li do životního prostředí /na pole do vody... stroncium - může se stát, že se po sérii metabolických výměn jeho radionuklid začne koncentrovat v kostní dřeni těsně vedle místa, kde se množí červené krvinky. Dotyčný se pak může divit, že má leukémii ačkoliv niky nebyl nikde ozářen.

Bez ohledu na to co plácá Rada je nebezpečnost takového odpadu nulová.

Já bych si ho klidně vzal domů, ten sud s odpadem topí výkonem kolem 2 kilowatt permanentně. Stačí přívod a odvod vzduchu okolo a je z něj topení.

Přest že citlivým měřením jde odlišit od pískovce možná až těch 400000 let (od smolince tak 100, od žuly mozná tak 1000) tak obsah je nebezpečný životu okolo 100 let, což dvouvrstvé tlusté nerezové sudy přežijí v pohodě v jakýchkoliv podmínkách.

Plácáte s hecu? Neinspirovala Vás sci-fi novela Martan kterému radioizotopový zdroj zachránil život?

I v tomto případě ale šlo o specifický radionuklid - nikoliv o jaderný odpad.

Měřením jak o něm uvažujete pomíjí řadu závažných okolností. Dnes je např. možné se věnovat potápění v atolech Bikiny - a přímá měření sportovní bezpečnost opakovaně potvrzují - ale trvalé osídlení zde možné není. Napadá vás proč?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bikini

Dana Drábová to říkala v TV. Kdyby to bylo povolené používala by vyhořelé palivo uložené v oné skříni jako topení.

Odkaz by nebyl?

Čím to, že nikoho s fanoušků Smutného zde nadhazujících snadnost použití odpadu nenapadla otázka jak dlouho po vyjmutí s reaktoru a jaký radiační a nuklidový stav je považován za situaci "vyhoření"?

Slyšel jsem to na ČTV v debatě ale je to již delší dobu. Odkazů na vyhořelé jaderné palivo najdete plno a pro další využití jsou plusy a mínusy. Našel jsem jeden z roku 2002

https://www.enviweb.cz/37400

Pane Raddo, zkuste se vrátit do základní školy a zopakujte si, že v 2. pádě (z koho-čeho) se píše -z- ...tedy "z fanoušků...". S kým-čím, je pak samozřejmě se -s-. Obávám se, že těch mezer ve vzdělaní a vzdělanosti bude u vás ale podstatně více.

K věci: samozřejmě má Česká republika přísné a via MAAE kontrolované plnění předpisů o zacházení s jaderným palivem. Vy pořád sám odkazujete na pochybné zdroje z internetu a nejste si schopen najít úřad paní Drábové, kde se o tom otevřeně pojednává.

https://sujb.gov.cz/jaderna-bezpecnost/nakladani-s...