Když jsem zde na NP v květnu 2020 líčil, jak jsou obyvatelé Mnichova z koronaviru už nadobro uondaní, netušil jsem, že se ta pandemická odysea potáhne další neskutečné skoro dva roky. Ale teď už pevně věřím, že to nejhorší je za námi. Dokonce i v zemi, která se momentálně „pyšní“ nepřísnějšími protipandemickými opatřeními světa – v Německu...

Čelné postavení na tomto zrádném žebříčku vyplývá z indexu přísnosti vládních opatření „Government Response Stringency Index“ zveřejňovaného úctyhodnou Oxfordskou univerzitou. V aktuálním vydání z letošního 10. února přisoudil Německu nejvyšší cifru 87,96, na kterou nemá ani Čína (69,91), Indie (81,94), Česko (47,22) a už vůbec ne Dánsko (19,44). Nejvyšší hodnota indexu je 100. Ponechám stranou, že devět hlavních kritérií – např. zavírání škol, pracovišť, zákazy veřejných akcí a podobně –, resp. jejich aplikace do výsledných čísel je místy sporná, a tudíž výsledky ne zcela objektivní, ale nějakou vypovídací schopnost přesto mají.

Jenže prosazovatelé tvrdé linie v Německu – i zde nazývaní „hardliner“ – to mají nejen kvůli kvapně blížícímu se jaru, ale také díky neúprosným statistikám stále těžší:

Veřejnoprávní televizní stanice ZDF před pár dny zveřejnila navýsost zajímavou tabulku ke koronavirovým infekcím:

Srovnání probíhá mezi koncem roku 2020 s nejhorší pandemickou bilancí v Německu - před zahájením masivního očkování - a koncem ledna 2022, kdy byly zhruba tři čtvrtiny německých obyvatel očkovány aspoň jedenkrát. Tabulka je očividným důkazem, že omikron je sice neobyčejně nakažlivý, ale zároveň je průběh nemoci většinou mírný a letalita (což je mně nelibě znějící smrtnost) nepoměrně nižší než u dřívějších mutací – jen dva mrtví z deseti tisíc pacientů s covidem.

Zároveň se šéf Deutsche Krankenhaus Gesellschaft Gerald Gaß vyjádřil, že DKG nepočítá v nejbližších týdnech se zahlcením nemocnic, a je proto zodpovědné postupně uvolňovat protipandemická opatření.

„Den svobody“ tedy už dost netrpělivě zevluje i před vraty Německa a občas silně zacloumá klikou těchto pomyslných vrat, na jejichž druhé straně se kočkují dvě nevraživé skupiny: Na jedné straně tým hardlinerů v čele s poněkud „jezuitským“ spolkovým ministrem zdravotnictví Lauterbachem a jeho věrnými, který si získal přízvisko „tým opatrnosti“, a na druhé straně „tým otevírání“, rozuměj uvolňování a rušení opatření. Za jeho nejvýraznějšího představitele je považován bavorský premiér, sám dříve hlasitý hardliner – který ale, zdá se, včas pochopil, „odkud vítr vane“... Lauterbach si za své neústupné pesimistické postoje už stačil během svého krátkého ministrování vykoledovat od opozice přezdívku „Ministr strachu“. Přesto je ale zároveň podle aktuálních průzkumů nejoblíbenějším politikem Německa... Co k tomu dodat? Raději nic...

Možná se po „válce s virem“ dozvíme leccos zajímavého také o účinnosti různých protipandemických opatření. Soukromá televizní stanice RTL totiž 2. února 2022 uvedla také první výsledky nové – nutno uvést: zatím ne řádně oponované - studie renomované Johns Hopkins University (USA) k účinnosti jednotlivých protipandemických opatření na snížení smrtnosti u aktuální pandemie:

Chtějí tím snad důstojní akademici naznačit, že všechna ta muka lockdownů a uzavřených škol byla pro kočku?

Mnichov