Poté, co AfD drtivě zvítězila ve volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, se opět diskutuje na téma zákazu této strany jako „fašistické“.

Především je nutné se důkladně zabývat zákazem AfD – to je téma pro „zavedené“ politické strany dlouhodobě.

Německá Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k zákazu strany ale dále skeptičtí. Sociální demokracie na víkendovém sjezdu přijala usnesení, kterým podpořila další kroky ke zjištění toho, zda cíle AfD jsou v rozporu s německou ústavou. Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, jež zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.

To není zpráva ze včerejška. To je zpráva z 30.6.2025. A podobných pokusů o zákaz AfD je povícero. A o tom, že je potřeba z důvodu „záchrany demokracie“ AfD po vítězství ve volbách zakázat, se zmiňuje velmi podrobně komentář ze současnosti: Mnozí politici jsou v této souvislosti přesvědčeni, že AfD používá takové praktiky a argumenty, které jsou v demokratické politické soutěži nepřípustné. A neměla by být proto do této soutěže připuštěna. „Není to normální strana. Dokonce se nejedná ani o subjekt, který by se dal označit za částečně pravicově extremistický. Jde o stranu hluboce zapojenou do ruské kybernetické války proti Evropě – jakýsi antidemokratický dron naplněný až po okraj politickými výbušninami,“ uvedl člen představenstva bavorské CSU Bernd Posselt, v Česku známý jako mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

To, že komentátor využívá názor předsedy Landsmannschaftu, který měl nedávno své jednání v Brně a to také „rozdělilo“ českou politiku, je docela „půvabné“.

To, že se o opětovném zahájení procesu zákazu AfD jednalo i v CDU v srpnu 2026, ještě před volbami v Sasku-Anhaltsku, je také „zajímavé“. Konkrétněji se po volbách vyjádřil premiér spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Hendrik Wüst. Ten byl přitom podle zákulisních informací v posledních týdnech žhavým kandidátem na nahrazení Merze v kancléřském křesle. Wüst nyní požaduje vytvoření pracovní skupiny, která by „prověřila“ činnost AfD a zvážila možné právní důsledky. „Může to být zákaz, ale může to být i něco jiného,“ citoval jej Die Welt. Podle deníku by vytvoření pracovní skupiny představovalo první praktický krok na cestě k případnému zákazu Alternativy pro Německo. Jejím úkolem by bylo shromáždit veškeré podklady nasvědčující tomu, že by řízení o zákazu strany před Spolkovým ústavním soudem mohlo být úspěšné. Pokud by závěry skupiny nasvědčovaly tomu, že by řízení mohlo být úspěšné, Wüst by jako zemský ministerský předseda chtěl prosadit návrh na jeho zahájení ke hlasování ve Spolkové radě.

V této souvislosti je samozřejmě nutné zmínit i „zásadní“ argumenty obhájců zákazu AfD. Tím „historickým“ argumentem je nástup fašistů (německých národních socialistů) NSDAP k moci ve volbách v roce 1933. Podívejte, i fašisté se dostali k moci díky volbám. Zakažme proto AfD dříve, než nám „přeroste přes hlavu“. Dalším zásadním argumentem je údajná náklonost k Rusku. A AfD zřejmě ani nepomáhá to, že se o jejím volebním úspěchu pozitivně vyjadřuje i americký prezident Donald Trump. Americký prezident Donald Trump uvítal vítězství strany Alternativa pro Německo (AfD) v nedělních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Na své sociální síti Truth Social vzestup strany spojil s nespokojeností tamního obyvatelstva s německou migrační politikou. „Konečně je přestala bavit naprosto hrozná pravidla a regulace týkající se přistěhovalectví, která Německu tolik uškodila,“ napsal Trump. AfD, která v Sasku-Anhaltsku získala téměř 44 procent hlasů, označil za sílu na vzestupu. Trump stranu ve svém příspěvku přímo nejmenoval, z kontextu však bylo zřejmé, o koho jde.

Jde tedy o to, zda „šok“, jak výsledek voleb označil německý kancléř Friedrich Merz, povede k racionální politice současných vládních stran nebo převáží chuť zakazovat s dalším propadem podpory vládních stran.