NĚMECKO: Bez opatření možná milion mrtvých

Na páteční tiskové konferenci (3. dubna) bavorské vlády sdělila profesorka Ulrike Protzerová z Univerzitní kliniky Mnichov v přítomnosti premiéra Markuse Södera, že by podle vědeckých výpočtů dosáhl počet mrtvých v souvislosti s koronavirem v Německu – bez přijetí jakýchkoliv opatření – přibližně jednoho milionu.Při aktuálních opatřeních se podle ní může podařit počet úmrtí v Německu dostat výrazně pod sto tisíc, a snad dokonce i pod dvacet tisíc. Paní profesorka přitom skutečně nepůsobí jako člověk, kterého by bavilo děsit veřejnost vykonstruovanými historkami.

Premiér Söder spolu s vědci bavorské „Expertní rady“ pro otázky koronaviru zároveň oznámil zahájení plošného vědeckého průzkumu koronaviru – zatím v Mnichově. Bude se jednat o dva paralelní projekty, které budou zkoumat u vzorku asi 100 osob šíření viru u již infikovaných lékařů a zdravotnického personálu i v jejich rodinách a dále u vzorku 3000 náhodně vybraných mnichovských domácností (a v nich cca 4500 osob) aktuální rozšíření viru v různých lokalitách Mnichova. Vybraným bude odebrána krev a zkoumány protilátky. Vždy dva vědečtí pracovníci budou doprovázeni policistou, aby bylo zřejmé, že se nejedná o podvod. Účast vybraných obyvatel na studii je dobrovolná. První výsledky budou k dispozici za 3-4 týdny, návštěvy se mají opakovat a projekt bude podle potřeby trvat až rok. Bavorská vláda si od získaných a vyhodnocených informací slibuje kvalitní fakta pro další politická rozhodování. Využitelné bude i pro ostatní velká německá města.

Středa 25. března 2020 asi byla přelomem pro změnu strategie používání roušek v Německu. Dříve zcela laxní přístup se mění. Německý virolog profesor Alexander Kekulé důrazně vyzval v televizi zaměstnavatele k vybavení pokladních v obchodech rouškami. Zdůraznil přitom, že nejde jen o ochranu pokladních - infikovaná pokladní podle něj může nevědomky denně nakazit desítky lidí. Současný neuspokojivý stav u roušek pro zaměstnance ve zbývajících otevřených německých obchodech přirovnal k situaci, kdy u potápějící se lodi je náhle zjištěn naprostý nedostatek záchranných vest pro pasažery. Pár hodin poté Kekulé své vyjádření ještě vyostřil a začal kategoricky požadovat povinné nošení obličejových roušek na veřejnosti – zejména ve veřejných prostorách obchodů, bank atd., ale i venku, a to pro všechny obyvatele Německa! Tento postoj vzápětí podpořily další významné lékařské kapacity. Změna vyvolala ostré reakce některých moderátorů, kteří vyčítají virologům veletoč v této důležité otázce. Mezitím ovšem německý maloobchodní svaz odmítl koncem března všeobecnou povinnost roušek v obchodech pro zaměstnance i zákazníky po vzoru Rakouska s tím, že ani nelze materiálně zajistit. Roušky prostě nejsou. A když se objeví, mají logicky přednost nemocnice a domovy důchodců. Virologové proto vyzývají aspoň k šití roušek vlastními silami - návodů jsou na internetu tuny....

Do Itálie bylo z Německa odesláno 300 ventilačních dýchacích přístrojů pro těžké pacienty. Některé spolkové země přebírají těžší případy nemocných koronavirem z Francie a Itálie, aby jim poskytly špičkovou péči. Jedná se o více než sto pacientů v posledních dnech. To je obdivuhodné s ohledem na fakt, že některé okresy (jako je bavorský Rosenheim) už hlásí zcela naplněné kapacity na JIP a vlastní pacienty převážejí do jiných bavorských nemocnic. Počet lůžek na JIP v Německu byl mezitím operativně zvýšen z 28.000 na 40.000! Premiér Markus Söder vyzval v televizi k větší solidaritě s Itálií a zmínil při tom bavorské aktivity v tomto směru. Jedná se však stále o zemské nebo spolkové iniciativy. Z bruselských paláců mezitím zní dutě a odtažitě výčitky Ursuly von der Leyenové na adresu členských zemí ohledně nedostatečné solidarity a uzavřených hranic, které omezují obchod a pohyb pracovníků...

Jedním z mála odvětví, které prosperuje bez ohledu na pandemii, je stavebnictví. Aktuálně se pro německé stavebnictví v roce 2020 stále předpovídá růst kolem 2,5 %, zatímco téměř všechna ostatní odvětví a obory úpí pod dopady virové krize. Čecha - i za hranicemi - při této zprávě automaticky napadne, zda i čeští stavbaři využívají ideálních stavebních podmínek hlavně pro rekonstrukci nechvalně proslulé dálnice D1. Tak liduprázdnou, resp. „autoprázdnou“ dálnici hned tak mít nebudou...

Špičkový virolog prof. Hendrik Streeck z Bonnu v televizní diskuzi zrozpačitěl u otázky ohledně délky imunity - tedy prokazatelného vzniku protilátek vůči koronaviru COVID-19 v krvi pacienta. Konstatoval, že to zatím vlastně nikdo na světě neví. Lze ji však podle Streecka alespoň nepřímo a nezávazně odvodit z délky imunity některých jiných virů z „povedené rodinky“ koronavirů, u kterých se pohybuje délka onemocněním získané imunity mezi šesti až osmnácti měsíci. Tento výrok zároveň evokuje otázku, zda je za těchto okolností rozumná pasivní cesta „promoření“ většiny obyvatel koronavirem (= získání tzv. „stádní imunity“), o kteréžto alternativě informovala 11. března 2020 nejširší veřejnost i kancléřka Merkelová. Alternativu získání „stádní imunity“ nedoporučuje ani WHO.

V programu se také objevil trochu cynický dotaz jednoho z diváků, zda by nebylo možné omezit zákaz vycházení jen na hlavní rizikové skupiny - rozuměj staré a nemocné. Reakce účastníků ve studiu se pohybovaly mezi tvrdě odmítavými („nechci žít v zemi, kde jsou staří lidé, kteří vybudovali vlastníma rukama německý hospodářský zázrak, považováni za nepotřebnou zátěž“...) a odmítavými (vyzvednutí mezigenerační solidarity a připomenutí, že na koronavirus umírají i mladí). Původně jsem se ztotožňoval s odmítavou reakcí. S krátkým odstupem už nejsem tak striktní s ohledem na „hospodářství v umělém kómatu“ s nedozírnými následky. Ten dotaz dnes nepovažuji zdaleka za tak absurdní, i když sám patřím do rizikové skupiny. Zvláště v Česku - kde obyvatelé projevují mimořádnou disciplínu a sebekázeň - si dovedu docela dobře představit postupný a rozumný přechod na „tchajwanský model“ a jeho úspěšné fungování.

Bavorsko je nejpostiženější spolkovou zemí s asi čtvrtinou všech prokazatelně infikovaných v Německu. Bavorský premiér Söder oznámil 30. března 2020 prodloužení zákazu vycházení „light“ do 19. dubna 2020 bez zpřísnění podmínek. Ocenil disciplinovanost bavorských obyvatel a uvedl, že se podařilo ukazatel zdvojnásobení počtu infikovaných zpomalit z 2,8 dne na 5 dní a tento trend zdárně pokračuje – některé prameny uvádějí, že v pátek 3.4.2020 činil 9,1 dne (a celé Německo se blíží 10 dnům). Žádoucích je ale přinejmenším 14 dní. I při výrazném zpomalení se v Německu o Velikonocích očekává hodně přes sto tisíc infikovaných koronavirem, v rychlejší verzi aktuálních pěti dní by to v Německu mohlo být až kolem čtvrt milionu prokazatelně infikovaných... Samozřejmě jde jen o vršek ledovce, protože skutečný počet infikovaných může být podle vědců pět- až desetkrát vyšší. Vědci také uvádějí, že Německo má devítidenní zpoždění za vývojem epidemie v Itálii. Proto se s napětím vyčkává, jaké budou výsledky bavorských opatření z 20. března 2020 a následných spolkových opatření, které by se měly projevit plnou silou v druhém týdnu dubna. Koronavir je možno přirovnat k tankeru, který reaguje těžkopádně a s dlouhým zpožděním na změny kurzu.

Bavorský ministr hospodářství Hubert Aiwanger na tiskovce doplnil, že jeden bavorský výrobce intenzivně pracuje na výrobě zařízení na rychlotest koronaviru, který by měl být na trhu v první polovině května 2020. Má umožňovat jen v Bavorsku náběh až deseti tisíc testů denně s výsledkem v řádu minut. Tím by se Bavorsko vyhouplo na světovou špici. V počtu testovaných osob je už nyní podle posledních informací Německo srovnatelné s ohledem na počet obyvatel přinejmenším s Jižní Koreou.

Ke konci března 2020 bylo v Bavorsku zhruba 2.900 pacientů s koronavirem v nemocniční péči, z toho 551 na JIP. Bavorská ministryně zdravotnictví Melanie Humlová zároveň oznámila, že v celém Bavorsku chybí 26 nemocnic. Nevyloučila proto ani provizorní nemocnice v kontejnerech, obnovení starých nepoužívaných nemocnic a transformaci např. rehabilitačních ústavů nebo jejich částí. Také oznámila zřízení funkcí 26 lékařských ředitelů „v terénu“, kteří mají v jednotlivých regionech Bavorska klíčové postavení ve zdravotní péči v době koronavirové krize - koordinují krizová opatření a úzce spolupracují s regionálními institucemi.

Srovnání dosavadního vývoje pandemie v neděli 5. dubna 2020 v poledne, k porovnání vývoje opakuji také data z 23.3.2020 v závorce – tedy před pouhými dvěma týdny:

Německo: 91.314 infikovaných, 1.318 mrtvých (24.819 inf., 97 mrtvých ) - vč.Bavorska
Bavorsko: 23.049 infikovaných, 370 mrtvých ( 4.457 inf., 22 mrtvých)
Česko: 4.474 infikovaných, 62 mrtvých ( 1.165 inf., 1 mrtvý)

Zarážející je podstatně rychleji rostoucí počet mrtvých – oproti nárůstu infikovaných .

Nelze srovnávat země v absolutních číslech, protože Německo/Bavorsko a Česko se nacházejí v různých časových fázích rozšiřování viru a také vrchol krize asi přijde s časovým posunem. Zajímavý je přesto vývoj v jednotlivých zemích v čase s ohledem na opatření, která přijímají, a včasnost jejich zavádění. Pro Česko toto srovnání s Bavorskem, které má asi o pětinu více obyvatel, zatím vychází velmi dobře.

*****************************

FOTO:

Mnichovská policie patroluje přímo v parcích – zde v Anglické zahradě.

Smutný pohled do prázdné zahradní restaurace Aumeister – v nádherném počasí.

Také zde u Čínské věže, kde se jindy tísní stovky návštěvníků zahradní restaurace, je beznadějně vymeteno. V rádiu právě zaznělo: „Venku je překrásně, ale prosíme zůstaňte pokud možno doma.“

Mnichov, 5. dubna 2020