NĚMECKO: AKK a její genderově-záchodkový problém
Nová předsedkyně CDU rozpoutala mediální „shitstorm“ svým vtipkováním na bádenském masopustu
V Německu teď probíhá masopustová sezóna, což je zvlášť na západě a jihozápadě země velká událost. Konají se různé blázniviny a taškařice, na karnevalech se jezdí s alegorickými vozy, z papírmaše se vyrábějí všelijaké satirické figury atd.
Dost často přitom jde o drsný až brutální humor. Klíčové slovo je Narrenfreiheit, čili „svoboda bláznů“. Tím se myslí právě ta svoboda dvorního šaška říkat králi, co potřebuje – i když nechce – slyšet.
Tenhle výsměch bývalému šéfovi SPD Schulzovi se potrefenému určitě taky nelíbil
Jednou z tradic je Stockacher Narrengericht, čili „soud bláznů ve Stockachu“, táhnoucí se až kamsi do 14. století. Významná osobnost je pozvána před soudní dvůr sestávající se z (maximálně) jednadvaceti bláznů a musí se tam nějakou vtipnou či méně vtipnou formou obhajovat. Na konci jí obvykle soud uloží trest v podobě „pokuty“ – ve formě několika věder vína.
Před soud bláznů bývají obvykle zváni politici a málokterý tu čest odmítne. Letos to byla Annegret Kramp-Karrenbauer, nová předsedkyně CDU. (CDU totiž aktuálně jede ve dvojkolejném módu: Angela Merkel je stále kancléřkou, ale předsedkyní strany byla zvolena sárská politička výše zmíněného jména. Obvykle zkracovaná jen jako AKK, protože nikomu se nechce vyslovovat celé to dlouhé jméno, které i na rodilé Němce působí jako jazykolam.)
Nu, a přivodila si tam veliký politický shitstorm, protože otestovala hranice výše zmíněné „svobody bláznů“. Čím? Něčím jako vtipem. Zhruba ve dvou třetinách svého projevu totiž řekla … řekla …
(Má klávesnice se celá chvěje strachem z toho, že by měla napsat ta strašlivá slova, která AKK onoho osudového večera pronesla. Musím ji uklidňovat pohlazením a slibem, že do ní příště nadrobím Ferrero Rocher.)
„ Guckt euch doch mal die Männer von heute an. Wer war denn von Euch vor kurzem mal in Berlin? Da seht ihr doch die Latte-Macchiato-Fraktion, die die Toiletten für das dritte Geschlecht einführen. Das ist für die Männer, die noch nicht wissen, ob sie noch stehen dürfen beim Pinkeln oder noch sitzen müssen.“
„Podívejte se na ty dnešní chlapy. Kdo z vás byl nedávno v Berlíně? Tam přeci vidíte takovou tu latté-macchiato-frakci, která zavádí záchodky pro třetí pohlaví. To je pro chlapy, kteří nevědí, jestli ještě smějí při čurání stát, nebo už musejí sedět.“
Prásk, je to venku. Politická Hirošima. Tady na videozáznamu je důkaz jejího „ideozločinu“. A další bigotně-sexističtí spolupachatelé tomu ještě tleskají a smějí se.
Kritiku na AKK vrší kdekdo:
- Generální tajemník koaliční SPD Lars Klingbeil označil její výrok za „absolut respektlos“ – prostý jakéhokoliv respektu.
- Spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbock (němečtí Zelení totiž v rámci genderové korektnosti nemají jednoho šéfa, ale vždy páreček – ženu a muže – jak to, že vlastně nemají povinně i zástupce všech jiných pohlaví?) požaduje od AKK omluvu.
- Ten samý požadavek vznesl její stranický kolega, předseda Spolkového svazu gayů a leseb v CDU (dodnes jsem netušil, že takový orgán v CDU existuje!) Alexandr Vogt: „Samozřejmě, že je na místě omluva! To očekáváme. Tyhle hranice musejí být jasné. Z jiných menšin si taky nikdo legraci nedělá.“
- „Stydím se za ni. Copak není možné pronést zábavnou bláznovskou řeč, aniž byste se naváželi do menšin?“ prohlásil poslanec FDP Jens Brandenburg, mluvčí frakce Spolkového sněmu pro záležitosti gayů, leseb, bi-, trans- a intersexuálů (LSBTI). Vida, další orgán, jehož existence mi až dodnes zůstala utajena.
Pochybuji, že se AKK skutečně omluví. Ona v tomhle směru není vrtkavá ani ustrašená, navíc má za sebou i daleko drsnější výroky, které nevzala zpět. Krom toho: ten vtípek je opravdu neškodný, nevěřím, že i v přecitlivělém Německu urazil nějaké milionové zástupy, které by teď požadovaly její hlavu.
Bude ale zajímavé sledovat, jak se CDU dokáže popasovat se skutečností, že její nová předsedkyně je sociálně konzervativnější než ta minulá. Je dost lidí, kteří si představují pohyb v sociálních záležitostech jako striktně jednosměrný.
A tím nemyslím jen některé členy a voliče CDU, ale i tu část novinářského spektra, která CDU dosud stranila kvůli středové politice Angely Merkel, ač jinak jejich sympatie leží spíše u Zelených. Řekl bych, že AKK tuhle zděděnou výhodu dlouho požívat nebude.
Inu, sociální sítě a jejich nafukování komárů v übervelbloudy… Ale i v rámci shitstormu řádícího na Twitteru jsem našel jednu reakci, se kterou se na závěr chci podělit.
„To je ale ironie, že se zrovna z Berlína rozčilují kvůli údajným vtipům na cizí účet. Vždyť Berlín sám je pořádně drahý vtip na účet všech ostatních.“
Bingo. Trefa přímo do černého – jestli se to dneska ještě smí říkat. Nu, já jsem si to zatím nezakázal.
*****************************
Hudební epilog
Německá „a cappella“ skupina Van Canto. Všechno s výjimkou bubnů, co slyšíte, jsou lidské hlasy.
****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY
Toto je kniha nejen čtivá, ale hlavně chytrá. Škoda, že se nepředčítá na středních školách. Ve spoustě okamžiků stáli lidé jako my před složitými rozhodnutími. Jejich zapomenuté příběhy sepsal Marian Kechlibar a my se z nich můžeme poučit i dnes.
Objednat si ji můžete na této adrese.
Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora