Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Opravdu? Příjem přeci nezvyšuje cenovou hladinu, tu může ovlivnit výdej ( nákup věcí a služeb). Také nemůžeme ve fyzice zaměňovat příkon a výkon. Ale možná je větším omylem rozdělování kapitálu na hodný a zlý, užitečný a neužitečný, což vede k fatální mýlce, že odliv kapitálu vede k prosperitě. Vede jen k omylům sociálního inženýrství.

Odliv kapitálu, vedoucí k prosperitě, je holý nesmysl.

cenovou hladinu či inflaci zvyšuje hlavně zvyšování příjmu a platu. odboráři jsou hlavním motorem inflace přece. Obchodník pozná, že zákazníci dostali přidáno, tak šup s cenami nahoru, to je logické snad.

Já na škole měl předmět ekonomika. Tam nám vyučující mimo jiné říkal, že pokud vláda dává do ekonomiky peníze musí činit s rozvahou, aby neudělala ještě větší zlo. Pokud dá do ekonomiky víc peněz vyvolá inflaci. Pokřiví tím trh. To udělal Babiš

Množství peněz by měla hlídat emisní banka, u nás ČNB.

Bureš tu snahu měl, ale banka nezareagovala jak měla.

Inflaci zvyšuje jedině dodávání nadměrného oběživa do ekonomiky. Vše ostatní se musí někde vyrovnat, o co dáte někomu více, o to musíte dát jinému nebo na něco jiného méně.

To dodávání může jít cestou "tištění" peněz, nebo také nadměrným množstvím nekrytých úvěrů.

Vysoký příjem se mění automaticky ve vysoké výdaje nebo nadměrné úspory. Problém tedy nejsou vysoké příjmy, ale vysoké výdaje. A důvodem vysokých výdajů jsou vysoké příjmy nebo nadměrné úspory.

Rozdělovat dobrý a špatný kapitál má smysl. Existuje objektivně produktivní kapitál, který slouží k výrobě nebo poskytování služeb. Tento kapitál je použit k tomu, aby se materiálně něco dělo. Někdo dělá někde nějakou užitečnou práci, nějaké předměty se přeměňují v něco užitečného apod. Pak také existuje kapitál, který existuje pouze účetně. A podnikání, které také existuje pouze účetně. Tento čistě účetní kapitál je formou sociálního inženýrství a vznikl uměle zásahy státu. Do tohoto neproduktivního kapitálu patří zejména investiční nástroje, se kterými se obchoduje na finančních trzích, a investiční nemovitosti. Tento neproduktivní kapitál buď vůbec nic neprodukuje nebo produkuje velmi málo. Majitel tohoto neproduktivního kapitálu působí ve společnosti jako příživník. Problém je v tom, že se tento neproduktivní kapitál přiživuje na ziscích produktivního kapitálu i celé společnosti.

V době hyperinflace výmarské republiky došlo k znehodnocení velké části neproduktivního kapitálu. Majitelé tohoto kapitálu byli naštvaní, ale na druhou stranu po hyperinflaci došlo k největšímu hospodářskému růstu v historii Německa. Znehodnocení neproduktivního kapitálu vede automaticky k ekonomické prosperitě.

Cenovou hladinu bych nesrovnával s příkonem/výkonem, ale s akcí a reakcí. Tlak budí protitlak.

Přece když lidi mají víc peněz, jedno, kde k nim přišli, tak jsou ochotni a schopni víc utrácet. Vzpomeňte: kdo od nás se začátkem 90. let ocitl na západě, šetřil i na zmrzlině. Dnes je ta zmrzlina na západě zhruba stejně drahá, jako bývala (dobře, tak 2x dražší), kurz koruny k marce/Euru je zhruba stejný a naše platy jsou 10x vyšší, než bývaly. Výsledek? Když si zajdu v Německu na oběd, tak možná remcám, že je drahý, ale nejsem-li zrovna na minimální mzdě, nemusím řešit, JESTLI na něj mám.