Dosah akce Pavučina je v podstatě celosvětový a mimo jakési uspokojení Ukrajinců a jejich nekritických fanoušků má zcela jednoznačně negativní konotace. Což se může nakonec vymstít i té Ukrajině.

Kontejnery
K akci byly využity kontejnery, které jsou dopravním standardem pro zboží po celém světě. Přitom jsou rozsáhle optimalizovány.

Lze očekávat, že v souvislosti s touto akcí dojde k jakési deoptimalizaci kontejnerů, která by měla umožnit kontrolu, zda neskrývají něco, co v nich nemá být. Navíc veškeré kontrolní vstupy či okénka budou dvířky pro nenechavce, zajímající se o jejich vykradení.

To vše má potenciál prodražit veškeré zboží, které, ať už hotové nebo ve stavu nějaké suroviny, prochází kontejnerem či kontejnery, bude nakonec na pultě dražší (a jistě se to promítne i do cen v zásilkových prodejnách).

Akce Pavučina prostě porušila jakési tabu, týkajícího s kontejnerů. Podobné tabu porušili Usáma bin Ladin a spol. známým únosem letadel s cestujícími a jejich použitím k útokům ve stylu kamikadze. A celosvětově to přineslo změny v organizaci letecké přepravy cestujících, které ji mj. zpomalily a prodražily.

Může se stát, že projekce do ceny (a možná i dostupnosti) zboží bude tak velká, že to bude motivovat obyvatele po celém světě k posílení stran, které hodlají financování Ukrajiny, případně její materiální podporu, omezit. Což by bylo finále pro Ukrajinu zcela jistě špatné.

START
START je smlouva mezi Ruskem a USA, v jejímž rámci se počítá s důvěrou mezi těmito mocnostmi, podpořenou umístěním letounů schopných nést jaderné bomby na volných odstavných plochách, aby byly kontrolovatelné družicemi druhé strany, zda se nepřipravují na výlet s jadernou náloží na palubě. Jinými slovy, za oním stáním zasažených letounů pod širým nebem nebylo „rusácké šlompáctví“, ale smlouva, mající posílit důvěru mezi Ruskem a USA ohledně nepřipravování záludného jaderného útoku.

Naprosto stejně zranitelné, jako ty ruské, jsou, nebo alespoň do realizace Pavučiny byly, i letouny USA.

Je jasné, že první opatření obou účastníků této smlouvy bude likvidace onoho důvěryhodného vystavení jaderných prostředků, a tím posílení rizika, že dojde nějakým nedopatřením či nedorozuměním k odstartování ostré jaderné války.

Z historie studené války víme, že minimálně ve dvou případech došlo k falešnému poplachu, který byl stornován lidským faktorem. Být tehdy ve službě někdo paranoidnější nebo méně odvážný z hlediska porušení rozkazů a subordinace, tak si zbylí Evropané místo internetu a e-mailu posílají maximálně hříbky se značkami, vyrytými do jejich klobouků. A nyní tedy hrozí, že se dostaneme do velmi podobné situace, jako tehdy, kdy nás od jaderné války dělila jen souhra šťastných náhod. To je tedy ona negativní konotace a důvod, proč je akce Pavučina vnímána světem spíše negativně, bez ohledu na sympatie k té či oné straně konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou či lhostejností vůči oběma jeho účastníkům.

Jak jsem uvedl, jaderné nosiče USA byly stejně zranitelné a jistě existuje řada subjektů, které by jim rády provedly to samé, protože USA mají vroubky a někdy i přímo vruby, a pěkně krvavé, u států po celém světě, i nejrůznějších organizací. A jistě i v USA by se mohl najít někdo ochotný podobnou akci provést, třeba jako pozdní odplatu za porážku Jihu v občanské válce.

Akce Pavučina tedy poněkud, jak moc si netroufám odhadnout, zvýšila pravděpodobnost jaderné války, vzniklé souběhem nějakých nedopatření, který prostě s určitou pravděpodobností nastat může a smlouvy START byly jedním z prostředků, které tomu měly zabránit.

A i kdyby jaderné hlavice nepadly na nás, ale jen na jaderné mocnosti, Francii a Velkou Británii, měli bychom při převládajícím směru větru problémy s radioaktivním spadem z výbuchů, které by tyto státy zničily.

Další problém
Nad akcí juchají především ti, kteří podporují expresidenta Bidena a jeho pohrobky. Je jasné, že jeho samotného lze z celého problému vyvinit, protože nebyl v době počátku její přípravy (před cca jedenapůl až dvěma roky) v psychickém stavu, umožňujícím o této akci, která se musela konat přinejmenším s vědomím jeho týmu, uvažovat a konfrontovat faktory pro a proti.

Na druhé straně je více-méně jasné, že nikdo o této rozběhnuté akci neinformoval současného presidenta USA a jeho tým. Dle reakce soudím, že by došlo k jejímu vetování z důvodů, které jsem uvedl výše, i možná ještě dalších. Toto nepředání informací může být chápáno jako akt, vedoucí ke strategickému poškození USA.

Jistěže není vyloučeno ani to, že metodiku Pavučiny měly USA rezervovánu pro likvidaci docela jiných cílů (třeba Íránského jaderného programu), a že její „propíchnutí“ v reálu posunulo svět i touto cestou k jadernému konfliktu, či alespoň k jadernému terorismu.

Tohle v principu může Trumpovi a jeho týmu pomoci daleko tvrději zasáhnout proti rakovině Demokratů, rozlezlých v administrativě USA, a také uvnitř Deep State. Vůbec bych se nedivil, pokud by nakonec byli nějací opravdu odpovědní činitelé z řad Demokratů za slunného a větrného letního dne ugrilováni na elektrickém křesle, saturovaném energií z OZE, tedy velmi ekologicky a tudíž pro Demokraty stylově.

Trump prostě dostal do ruky zbraň, která mu může umožnit zatočit s Demokraty daleko drsněji, než jak do této chvíle mohl. Vzhledem k tomu, že Trump Ukrajinu a její vedení nemusí, i tohle se může negativně promítnout do jejího osudu, daleko citelněji než pro Rusko těch několik poškozených letadel. Pro fanoušky amerických Demokratů tedy budou její důsledky spíš důvodem k pláči.

Akce Pavučina tedy na první pohled vypadá jako něco fantastickoého, nad čím bychom měli jásat a freneticky tleskat, avšak v případě domyšlení jejich důsledků je něčím, co posunulo svět směrem k nějaké repríze studené války a ještě to doplnilo ekonomickými a politickými následky, na jaké její fandové ani nepomysleli.