Izraelské vládě se podařilo schválit rozpočet; kdyby neprošel do konce května, musela by se podle zákona rozpustit. Opozice a velká část veřejnosti však s rozpočtem spokojená není.

Tři vládní náboženské strany, Šas, Jednotný judaismus Tóry a Noam, při jeho formulování plně využily toho, že mohou položit vládu, jestli nedostanou, co chtějí. A chtěly toho opravdu hodně.

Ultraortodoxní židé, hebrejsky charedim, dnes tvoří v Izraeli už skoro 14% z devíti a tři čtvrtě milionu obyvatel, a protože mají v průměru skoro sedm dětí, zatímco obyčejní Izraelci jen dvě, bude jich podle odborníků do konce dekády 16% a do roku 2040 budou tvořit čtvrtinu obyvatel země. Polovina charedim však nepracuje, věnuje se výhradně náboženskému studiu a pobírá státní podporu. Skoro polovina všech jejich rodin žije pod hranicí chudoby. Neodvádějí žádné daně, a nepřispívají tak do státní pokladny, ale požadují z ní obrovské dotace. A pokud náhodou pracují a daně platí, odvádějí o dvě třetiny nižší částky než ostatní Izraelci.

Charedim spolykají značnou část rozpočtu v podobě sociálních dávek, ale i na své školství, které se zaměřuje jen na náboženskou výchovu a nevyučuje světské předměty. Ultraortodoxní děti nechodí do státních škol a neučí se matematiku, angličtinu ani přírodní vědy, nevyznají se v technologiích a neobstojí v moderním světě. Státní maturitu jich složí jen zhruba 14% a na vysokých školách tvoří charedim pouhých 10% studentů. Předchozí vláda, v které ultraortodoxní strany nebyly, podmínila státní příspěvky jejich školám povinností vyučovat světské předměty, ale současný kabinet tuto podmínku zrušil. Předseda Jednotného judaismu Tóry Jicchak Goldknopf nedávno prohlásil, že „ultraortodoxní děti nemají ze světských předmětů žádný prospěch“.

Aby charedim nepřivodili pád vlády, kabinet je zahrnul horentními dotacemi. Rozpočet na roky 2023–2024 jim vyčlenil rekordní tři a tři čtvrti miliardy dolarů, ale ani to jim nestačilo. Premiér Binjamin Netanjahu jim tak nakonec přidělil dalších 68 milionů dolarů na stipendia studentů ješiv, náboženských škol, a ta tak budou o polovinu vyšší než doposud. Charedim pobírají sociální dávky, příspěvky na bydlení, přídavky na děti a platí nižší daně z nemovitostí. Tak ideální podmínky k náboženskému studiu židé nikdy v dějinách neměli.

Proti tak obrovským částkám bez povinnosti vyučovat světské předměty protestovalo v dopise vládě 280 předních izraelských ekonomů. Podle nich hrozí, že Izrael se brzy „promění v rozvojovou zemi, kde se značná část obyvatel nedokáže uživit, protože budou postrádat základní schopnosti nutné k životu v 21. století“. Polovině dětí v Izraeli se dostává vzdělání na úrovni zemí třetího světa. A protože charedim jen studují a nepřispívají do rozpočtu, nebude podle ekonomů stát schopen poskytovat svým obyvatelům kvalitní zdravotnictví, školství, dopravu ani sociální péči a do roku 2065 bude nucen zvýšit přímé daně pracujícím Izraelcům o 16%, aby se deficit rozpočtu neprohluboval.

Ekonomy podpořil i izraelský nositel Nobelovy ceny za biochemii Aron Ciechanover. Připomněl, že například prestižní izraelská univerzita Technion dostává od státu pouhých 300 milionů dolarů ročně a veškeré izraelské vysoké školství necelé tři a půl miliardy dolarů. Ultraortodoxní školy s výhradně náboženskými předměty však získaly skoro tři a tři čtvrtě miliardy, přestože financují „přípravu statisíců dětí na život ve středověku, které budou v pozdějším životě závislé na pomoci druhých“, zdůraznil Ciechanover.

Obří dotace pro charedim znepokojují i ministerstvo financí, které varovalo před stále se prohlubujícím schodkem rozpočtu. Ministr Becalel Smotrič dokonce hrozil odchodem z vlády, jestli charedim požadované peníze dostanou. Nakonec dostali o něco méně, než chtěli, a z vlády nikdo neodešel.

Dalším kontroverzním ústupkem Netanjahua náboženským partnerům bylo rozhodnutí odebrat část zisků z daní z nemovitostí prosperujícím městským samosprávám a přerozdělit je těm chudým, ultraortodoxním, které si na sebe nevydělají. Bohatší města prohlásila, že neuposlechnou a napadnou rozhodnutí u Nejvyššího soudu, a v celém Izraeli proběhly stávky a protesty.

Výsledkem stávajícího rozpočtu s vysokými dotacemi pro komunitu charedim bude ještě menší motivace jejích mužů k práci. Pomoc státu se neustále zvyšuje a financují to obyčejní Izraelci ze svých daní. Předseda opoziční strany Existuje budoucnost Jair Lapid vládu obvinil, že „rozdává daně od obyčejných lidí ultraortodoxním židům, aby nemuseli pracovat“.

Protivládní demonstranti tak získali další důvod k protestům. Proti zlepšování životní úrovně neproduktivní části obyvatel na úkor pracujících lidí místo toho, aby vláda řešila vysoké životní náklady a sílící inflaci, protestovaly tisíce Izraelců. A další téma demonstrací teprve přijde, až bude kabinet schvalovat rozšíření všeobecně odmítaných výjimek z povinné vojny pro ultraortodoxní mladíky.