V souvislosti s děním posledních týdnů se obávám, že se Evropa nachází, a to v poměrně krátkém časovém horizontu, na prahu války ať už světové nebo občanské. Paralela s chováním předválečných evropských demokracií a jejich neschopností a neochotou postavit se nastupujícímu fašismu, dnes islamismu, je zcela zřejmá.

Předpokládám, že tak jako bylo v zájmu míru obětováno Československo, bude stejně obětován stát Izrael. Koneckonců jsme ty židy neměli nikdy rádi, protože byli schopnější než většina naší populace. Dobrá, tak Izrael necháme padnout a co dál? Většina starých států EU má již silnou pátou kolonu muslimské populace s nechutí k integraci a schopnou aktivizovat se v průběhu několika týdnů. Naše sofistikované státní systémy jsou poměrně lehce zranitelné organismy a na diverzní činnosti není nic, co by se nedalo lehce zvládnout.

Do aféry s karikaturami jsem si myslel, že přijmout Turecko jako členský stát EU je dobrá strategie, abychom se nevymezovali nábožensky vůči islámskému světu, ale už o tom nejsem přesvědčen. Pokud je dnes ještě nějaká šance integrovat nebo regulovat muslimskou populaci, s Tureckem jako řádným členem EU už by to bylo prakticky nemožné. Nenechme se mýlit tím, že v Turecku dosud funguje odluka církve a státu. Všeho do času. Podle mého názoru čeká arabský svět na svého sjednotitele, který je povede do Svaté války Tímto sjednotitelem by chtěl být současný Irán, ale Turecko by se pro tuto roli hodilo mnohem lépe.

President Bush je v USA pod stálou palbou kritiky obránců lidských práv. Myslím si, že je vysoce pravděpodobné, že po něm nastoupí president izolacionista, který nebude mít zájem vysílat vojáky po celém světě. A koneckonců proč zrovna do Evropy, kde většina jejích států plive na pomocnou ruku?

Pak je tu Rusko s jeho ambicemi stát se znovu světovou velmocí. V téhle chvíli má v čele silného a inteligentního vůdce Putina, který sice vraždí muslimské obyvatelstvo, pokud to uzná za nutné, ale to je něco čemu arabský svět rozumí a v žádném případě to pro něj není důvodem pro nějaké manifestace, natož aby Rusku vypalovali konzuláty. Myslím, že taková válka by byla skvělou příležitostí pro Rusko jak obnovit svou někdejší velikost a urvat si další díl z Evropy, aby je měl opět kdo živit.

V závěrečné fázi by si Amerika mohla říct, že Anglii nedá. Koneckonců zatím jediná spolu s Polskem stále vystupuje jako její spojenec a tenhle ostrov u Evropy už v minulosti osvědčil svou strategickou polohu jako výhodné předpolí.

Nejsem politolog a nic bych si nepřál víc, než aby mé předešlé úvahy byly mylné. Na druhé straně jsem jen normální občan téhle země, sice mírumilovný, ale nemám náturu ovce a když vidím řezníka s nožem, nechci jen trpně čekat, až mě přijde podříznout. Já i moje žena pocházíme z rodin, jejichž členové do sebe nikdy nenechali bez odporu kopat a pak umírali na bojištích i v koncetračních táborech. Dnešní státy EU se svými tezemi multikulturalismu, humanity a ochrany lidských práv dospěly do stadia, kdy přestávají plnit základní důvody, pro něž vznikaly: aby chránily životy a majetky původního obyvatelstva, ty kteří pracují a odvádí daně.

Obracím se na čtenáře Neviditelného psa o radu, co mám dělat za sebe i svou rodinu, pokud se mé vize začnou naplňovat. Pokusit se z Evropy emigrovat dokud je čas, nebo se pokusit bránit - ale jak? Bude vůbec náš stát a ostatní státy EU schopny reagovat dostatečně rychle a řešit nastalou situaci? V současnosti si umím spíš představit opačný přístup, že vyzývající k sebeobraně budou označeni za extrémisty a mocenský aparát zasáhne proti nim. Ale možná se mýlím a vše proběhne v klidu a míru podle modelu z Kosova a děti mých dětí budou ještě vděčné za zákony na ochranu národnostních menšin a právo platit zakát muslimské většině.