Neviditelný Pes

NATO: Budeme dělat „oslíčku, otřes se“?

2.12.2019

Největší americkou základnu na světě Camp Humphrey postavili na svém území Jihokorejci a stála je deset miliard dolarů. Nyní je prezident Donald Trump žádá, aby na její posádku a podpůrné síly přispívali pěti miliardami ročně místo jedné miliardy jako doposud. Také Evropané se obávají, že jim zvýší výpalné - v úterý 3. prosince během schůze NATO, které francouzský prezident Emmanuel Macron označil za mozkově mrtvé, čili vygumované, nefunkční.

Camp Humphreys

Část ubikací příslušníků US Army

Camp Humphreys se rozpíná na třiceti čtyřech čtverečních kilometrech. Dříve tam bývalažírná rýžová pole, která rolníci po řadu měsíců bránili před konfiskací, avšak nakonec podlehli násilí a opiátu vládních slibů. Na místě rýžovišť dnes stojí pět set budov, v nichž žije a pracuje třicet dva tisíc vojáků, civilistů a jejich rodinných příslušníků. V příštím roce jich má být zhruba o deset tisíc víc. Kasárna připomínají pevnostní bloky, ale papaláši – generálů je tu naseto a plukovníků mraky – bydlí ve vilové čtvrti poblíž golfového hřiště.

V Camp Humphreys sídlí Velení amerických sil v Koreji, Velení sil OSN v Koreji, Osmá armádní divise, Druhá pěší divise, Druhá letecká brigáda a dva tucty dalších jednotek jak bojových, tak různých podpůrných služeb.

Stavba ubytoven, cvičišť všeho druhu, střelnic, skladišť, opičích drah, parkovišť a přistávacích drah už trvá víc jak deset let a stále není zcela dokončena.

Když utichne křik seržantů, tanky a děla zajedou pod přístřešky a vojáci se vrátí do ubytoven, v Camp Humphreys převládne jeho druhá tvář typického amerického městečka. Oživnou sportovní areály pro baseball, americký fotbal a kopanou. Děti se vrátí ze škol a hrají si před domy nebo v parcích. Jejich rodiče jdou mezitím nakupovat do obchodních středisek otevřených 7/7 a 24/24. V kinech dávají premiérové filmy, v kabaretech vystupují hostující umělci z předních amerických divadel. Večer co večer se zaplní typické americké restaurace jako Taco Bell a Burger King a v barech začne úderem šesté Happy Hour.

„Je to tu jako v Americe,“ shrnuje svobodník Charles Kellerman v rozhovoru s armádním deníkem Stars and Stripes, „jenže lepší a levnější.“

Základna je oklopena strážními věžemi, vzdušný prostor střeží radary s protiraketovou obranou Patriot. Systém je napojen na baterii THAAD, raketový komplet proti balistickým střelám krátkého a středního doletu v oblasti Seongju. THAAD je vybaven radarem, který má dosah bezmála dvacet tisíc kilometrů. Ohlídá celou Severní Koreu daleko za řeku Jalu. Vidí také, co se šustne nad Žlutým mořem a dál až hluboko do Číny, což Pekingu velice nelíbí.

Když vás někdo šmíruje dalekohledem v občanském životě, jde o voyerismus, což je buď na soud, nebo na sousedských pár facek. V mezinárodních vztazích když někdo sleduje, jak stavíte v moři ostrůvky, je to špionáž, s níž se nic moc nedá dělat, jen ji navenek tvrdě odsoudit a potají dělat všechno možné, jak ji zneškodnit. A když je ten někdo atomová velmoc, tak taháte čerta za ocas.

THAAD South Korea

Dosah radaru THAAD

Dvacet kilometrů na sever od Camp Humphreys je základna slavné Sedmé letecké skupiny a sídlo velení US Air Force v Koreji, jehož úkol je plánovat a řídit vzdušné operace nejen nad Severní Koreou, ale také nad Žlutým mořem a severozápadním Pacifikem. Osmdesát kilometrů směrem k jihu se nachází Gunsan, kde je obrovské letiště bojových letounů F-16, vyzbrojených raketovými střelami vzduch-země Maverick a typu Harpoon proti námořním plavidlům. Tato trojice tvoří největší uskupení americké vojenské síly v Asii. Má odstrašovat Severokorejce a čelit jejich případnému sebevražednému útoku. Ale především a hlavně dohlížejí na Čínu, kterou Pentagon považuje za největší hrozbu americké světovlády. Připomeňme, že ze všech amerických základen v jihovýchodní Asii má Camp Humphreys k čínským břehům nejblíž. Tato geografická poloha určuje jeho geostrategický význam jako případného odraziště proti žlutému nebezpečí.

Pět miliard dolarů, které prezident Trump chce od ledna 2020 každoročně vyždímat z korejských poplatníků, představuje výpalné plus příspěvek na mocenské výdaje impéria, který Korejská republika zatím odmítá.

Co uděláme my, pokud přijde řada na nás? Snadné to nebude, možná s výjimkou těch politiků, kteří skálopevně věří, že bez NATO se připotácí medvěd a v bratrském objetí nám rozdrtí kosti.



zpět na článek