03/02/2024

Ukrajina: Za posledních 24 hodin provedlo letectvo obránců 12 náletů na lokality, kde ruský nepřítel koncentroval jednotky, zbraně a vojenskou techniku. Dělostřelectvo zlikvidovalo okupantům jednotky, vojenskou techniku a zbraně soustředěné v 1 lokalitě. Současně se zaměřilo na ničení jejich dělostřeleckých systémů v palebném postavení a jednotky speciální techniky pro elektronický boj. PVO sestřelila protivníkovi 10/14 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131, 1/2 střelu s plochou dráhou letu (Ch-59) a 15/15 průzkumných dronů. • Operační situace zůstává složitá. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Boje podél celé fronty mají nadále poziční charakter. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech: Avdijivka (30)/Marijinka (7)/Bachmut (3)/Šachtarsk (3) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove (3) – Záporožská oblast; Kupjansk (5) - Charkovská oblast; Lyman (8) – Luhanská oblast; Krynky (7) – Chersonská oblast. • Na směru Kupjansk ruský nepřítel soustředil aktuálně dalších 40.000 vojáků. Početní síla jeho uskupení v prostoru dosahuje 57.000 mužů (+ 500 tanků, 650 prostředků pro elektronický boj a 580 dělostřeleckých systémů). • V Sumské oblasti byl zakázán pohyb vozidel na silničních úsecích v pásmu 5 km od státní hranice, Důvodem je předcházet ztrátám na životech nebo zraněním mezi (civilními) obyvateli a dalším škodám v tomto úseku fronty. • Okupanti při útocích stále častěji používají balistické rakety, protože obránci mají omezené kapacity je v letu zlikvidovat. Rusko proto zintenzivnilo úsilí získat tento druh zbraní od dodavatelů ze zahraničí (KLDR, Írán). • Okupační úřady schválily nový program Moskvy ohledně přesídlování lidí z Ruska, Kazachstánu a Běloruska do Záporožské oblasti. Chtějí tak řešit problémy a potlačit odpor obyvatel. Zároveň to má zmírnit narůstající nedostatek personálu pro fungování veřejných sektorů.

Rusko: Agresor za uplynulý den provedl 65 náletů. Současně odpálil 2 střely s plochou dráhou letu (Ch-59). Kromě toho vypustili okupanti 14 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131 a 15 průzkumných dronů. Bombardování doprovodili palbou dělostřelectva (53x). Cílem těchto útoků se stalo minimálně 130 měst a obcí + 58 objektů energetické infrastruktury ve 12 oblastech. Během dne proběhlo 77 přímých bojových střetů podél celé fronty. • V prostoru Tokmak (Záporožská oblast – zóna: Robotyne-Verbove-Novofedorivka) pokračovaly tvrdé poziční boje. Značné ztráty a největší problémy trvale působí ruské armádě na této linii především bezpilotní letouny ukrajinských sil. • MO RF proto vytváří jednotky PVO k ochraně před drony a jejich údery v rámci výsadkových bojových sil. Podle plánu je chce vybavit protiletadlovými komplexy krátkého dosahu (Tor-M2 a Gibka). Nasazené měly být už v roce 2023, ale tento cíl se nepodařilo dokončit. • Ukrajinské bezpilotní letouny udeřily přes hranici na ropnou rafinérii Lukoil ve Volgogradském regionu (RF). Došlo k požáru, který se značně rozšířil. • V Moskvě proběhly protesty proti mobilizaci. Demonstraci zorganizovalo hnutí Cesta domů - manželky a další členové rodin ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Policie zadržela nejméně 25 osob. Vedle demonstrantů také novináře, kteří protesty cca 200 účastníků v blízkosti Hrobu neznámého vojína na Manéžním náměstí natáčeli. • Ústřední volební komise signalizovala, že v seznamech s podpisy na podporu kandidatury Naděždina v prezidentských volbách registruje mrtvé duše.

NATO: Spojenci zvýšili tlak na Maďarsko, aby urychleně dokončilo ratifikaci vstupu Švédska do Aliance. Jmenovitě např. USA vyzvaly Budapešť udělat poslední krok v zájmu posílení bezpečnosti v Evropě nejpozději do konce února.

Estonsko: MO Pevkur oznámil další vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Nejnovější balíček v hodnotě 80 milionů EUR zahrnuje protitankové střely Javelin, munici, zbraně, různá vozidla, plavidla a potápěčské vybavení. Tallin tak podle jeho slov posílá Kremlu jasný vzkaz, že bude Kyjev podporovat až do vítězného konce. Od začátku ruské invaze dosáhla estonská podpora už 500 milionů EUR, tj. 1.4 % HDP země.

Německo: Parlament schválil rozpočet na letošní rok, včetně vojenské pomoci pro Kyjev (7,6 miliardy EUR). Na obranu je vyčleněno 52 miliard EUR/476,8 miliardy EUR + 19 miliard EUR pro Bundeswehr ze zvláštního fondu. Návrh podpořilo 388 poslanců v dolní komoře Bundestagu, 279 hlasovalo proti. Následně schválila vládní návrh také horní komora - Spolková rada.

Kanada: MO informovalo, že vláda zvažuje poslat na Ukrajinu rakety CRV7 (vzduch-země), které byly vyřazené z výzbroje kanadské armády v roce 2000. Dodnes ozbrojené díly skladují cca 83.000 těchto střel, určené jsou k likvidaci. Aktuálně probíhá jejich testování. Ottawa poskytla Kyjevu od vypuknutí války s Ruskem vojenskou pomoc ve výši cca 1.8 miliardy USD.

USA: Předseda Sněmovny reprezentantů (Johnson) potvrdil, že zákonodárci budou v týdnu od 05/02/2024 hlasovat o pomoci pro Izrael (17,6 miliard USD) samostatně, tj. odděleně, od financování vojenské podpory pro Ukrajinu (61 miliard USD). • Bílý dům v reakci označil tento krok za cynický politický manévr a důrazně se postavil proti tomu. Nově navrhované hlasování by zkomplikovalo snahy v Senátu získat podporu pro širší kombinovaný balíček pomoci pro Ukrajinu a Izrael

Polsko: Varšava podporuje návrh, aby členské státy EU vytvořily fond na vojenskou pomoc pro Ukrajinu. V příštích 4 letech by z něj měly být financované zbraně pro Kyjev za 20 miliard EUR. Až dosud Brusel poskytnul Kyjevu podporu ve výši 28 miliard EUR, aby pomohl Ukrajincům odrazit ruskou invazi.

ČR: MZV Lipavský vyzval k nákupu munice pro Ukrajinu i mimo země EU. Během neformální schůzky šéfů diplomacie členských zemí (Gymnych) v Bruselu označil takový krok za logický, když Unie není schopná splnit závazek dodat Kyjevu do konce března milion kusů dělostřeleckých granátů. V tomto termínu to má být pouze cca 1/2. Některé země jsou však nadále obezřetné vůči nákupu zahraniční munice za peníze EU (jmenovitě Francie).

Japonsko: PM Kišido svolal do Tokia konferenci o ekonomické obnově Ukrajiny. Za účasti stovky firem se představitelé byznysu z obou zemí sejdou 19. února s cílem usnadnit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti energetiky, zemědělství a infrastruktury. Vláda se chystá představit svoji strategii podpory pro Kyjev.

01/02/2024

Ukrajina: Za posledních 24 hodin obránci potopili ruskému nepříteli za pomoci námořních dronů raketové plavidlo (korveta Ivanovec - třída Tarantul). Do prostoru Černého moře současně vypálili 20 raket (Storm Shadow/SCALP). Cílem operace byla základna nepřátelského letectva (Belbek) na okupovaném Krymu, kde zničili minimálně 3 bojové letouny v hodnotě cca 120 milionů USD (2x Su-27 + Su-30). Exploze byly zaznamenané také u Saki, ve Feodosii a Gvardijske. Letectvo provedlo dále nálety na 13 lokalit, kde nepřítel koncentroval jednotky, zbraně a vojenskou techniku. Současně eliminovalo okupantům 1 protiraketový komplex. Dělostřelectvo zlikvidovalo protivníkovi jednotky, zbraně a vojenskou techniku soustředěné ve 2 lokalitách. Navíc zničilo 4 raketo/mino-metné systémy v palebném postavení. PVO sestřelila 14/25 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131, 1/2 střel s plochou dráhou letu (Ch-59) a 5/5 průzkumných dronů. • Operační situace zůstává složitá. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Boje podél celé fronty mají poziční charakter. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech: Avdijivka (22)/Marijinka (11)/Bachmut (6)/Šachtarsk (1) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove (8) – Záporožská oblast; Kupjansk (6) - Charkovská oblast; Lyman (9) – Luhanská oblast; Krynky (14) – Chersonská oblast. • VV gen. Zalužnyj představil strategii, jak se chopit iniciativy na celém bojišti a udržet si ji navzdory početní převaze Ruska v živé síle a vojenském materiálu. Kompenzovat problémy a získat výhody nad ruskou armádou mají technologie - bezpilotní systémy a další pokročilá technika, která umožní ukrajinským silám maximalizovat bojový potenciál. Za rozhodující podmínky pro úspěšnost operací označil dosažení vzdušné převahy, zvýšení mobility, zajištění přístupu k linii dotyku s nepřítelem podél celé fronty a zabránění ruským silám k opětovnému dobytí ztracených pozic.

Rusko: Agresor provedl během uplynulého dne celkem 85 náletů. Současně odpálil 25 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131, 2 rakety a 5 průzkumných dronů. Bombardování doprovodili okupanti palbou dělostřelectva (79x). Cílem těchto útoků se stalo minimálně 157 měst a obcí + 136 objektů energetické infrastruktury v 9 oblastech. Během dne proběhly 63 přímé bojové střety podél celé fronty. • Černomořská flotila ztratila poblíž okupovaného Krymu další loď. Potopení korvety Ivanovec představuje významnou ztrátou (70 milionů USD), protože ruské námořnictvo mělo pouze 3 raketová plavidla této třídy (Tarantul - projekt 1241.1). Na palubě bylo 40 osob, pátrací a záchranné operace byly neúspěšné. • Okupanti zvýšili intenzitu útočných operací na východním břehu Dněpru v prostoru Krynky (Chersonská oblast), Bez ohledu na ztráty, které dosahují až 70 %. Ruské síly se pokouší zvyšovat počty nasazených bezpilotních letounů/den. Až 50% z nich zneškodní palba Ukrajinců a jejích prostředky pro elektronický boj. • Hlavním cílem okupační armády ve směru Kupjansk zůstává obsazení železničního uzlu Kupjansk-Vuzlovy. Proto pokračuje v úsilí dobýt obec Synkivka. Slibuje si od jejího obsazení zrychlený postup na Kupjansk. • Ústřední volební komisi předložil kandidát mimoparlamentní opozice (liberální GRANI – Občanská iniciativa) Naděždin 105.000 podpisů lidí. Jejich podporu do nadcházejících prezidentských voleb (17/03/2024) získal jako tvrdý kritik války na Ukrajině, kterou označuje za fatální chybu šéfa Kremlu. Volební komise má nyní 10 dnů na to, aby rozhodla, zda ho zaregistruje. V minulosti diskvalifikovala kandidáty, když prohlásila předložené podpisy za neplatné a zabránila jim tak dostat se na volební lístek.

EU: Všech 27 lenských států (včetně Maďarska) se dohodlo na podpoře pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur do roku 2027 v rámci evropského rozpočtu EU. Pokračující finanční pomoc Unie posílí dlouhodobou hospodářskou a finanční stabilitu Kyjeva, která je stejně důležitá jako vojenská pomoc a sankční tlak na Rusko. • Podle očekávání zahájí Brusel (EK) 03/02/2024 jednání o dalších sankcích (13.) proti Rusku. Cílem je jejich zavedení ke dni druhého výročí invaze na Ukrajinu (24. února). Kromě zákazu dalších dovozů a rozšíření počtu osob na sankčních seznamech se zvažuje také embargo na obchod s ruským hliníkem. Zároveň se má nejnovější kolo evropských sankcí zaměřit na odstranění stávajících mezer, které slouží k obcházení dříve zavedených sankcí.

USA: Senát buse příští týden hlasovat o návrhu prezidenta Bideńa ohledně financí do konce letošního roku ve výši 110 miliard USD, včetně pomoci pro Ukrajinu a Izrael. Podle předpokladu se tak má stát ve středu. (Republikáni proces zablokovali 06/12/2023. Trvali na tom, že jakákoli další vojenská pomoc musí zahrnovat významné změny legislativy kvůli migrantům z Mexika.) Následně se navrhovaný zákon přesune do Sněmovny reprezentantů, kde se také rýsuje potenciální střet mezi demokraty a republikány. • Předseda Sněmovny reprezentantů (Johnson) se vyjádřil, že Bidenův návrh bude pravděpodobně rozdělen. Bílý dům však aktuálně odmítnul oddělit pomoc Ukrajině do samostatné legislativy. Tisková mluvčí (Jean-Pierreová) v reakci řekla: To není to, co chceme vidět. Chceme, aby se žádost o dodatečné financování národní bezpečnosti pohnula kupředu. To je to, na čem pracujeme.

Rumunsko: NGŠ Vlad vyzval Evropu k lepší přípravě na potenciální válku s Ruskem. Varoval, že v případě úspěchu na Ukrajině bude Moskva pokračovat v eskalaci. RF se podle jeho slov stala problémem pro světový řád, pro demokracii. Ve skutečnosti vede válku s demokratickým světem, ne(jen) s Ukrajinou. Za nejohroženější považují představitelé NATO členy Aliance ve východní Evropě, včetně zemí jako Polsko, Estonsko, Rumunsko a Litva.

Čína: MZV varovalo Kyjev před zařazením 14 čínských společností na ukrajinský seznam sponzorů války. To by podle Pekingu mohlo poškodit vztahy mezi oběma zeměmi. Na seznamu je cca 50 mezinárodních firem a největší počet pochází právě z Číny. Cílem je podpořit odchod mezinárodního obchodu z Ruska a snížit tak finanční schopnost Moskvy pokračovat ve válce proti Ukrajině.

30/01/2024

Ukrajina: Letectvo realizovalo nálety na ruského nepřítele v 11 lokalitách. Kromě jeho jednotek, zbraní a vojenské techniky eliminovalo také 2 protiletadlové raketové komplexy. Dělostřelectvo zničilo protivníkovi 2 muniční sklady, 9 raket/mino-metných systémů v palebném postavení a 1 radar systému pro elektronický boj. Současně zlikvidovalo okupantům jednotky, zbraně a vojenskou techniku soustředěné v 1 lokalitě. PVO sestřelila 14/20 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131 vzdušných sil ruské armády, 1 stíhací bombardér Su-34 a 16/16 průzkumných dronů. • Operační situace zůstává obtížná. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech nejtěžších bojů: Avdijivka (37)/Marijinka (16)/Bachmut (6)/ Šachtarsk (2) - Doněcká oblast; Robotyne-Melitopol (2) – Záporožská oblast; Kupjansk (7) - Charkovská oblast; Lyman (4) - Luhanská oblast; Krynky (15) - Chersonská oblast. • Pozemní operace ve všech zónách/směrech podél celé frontové linie měly nadále charakter pozičních bojů. V prostoru Krynky (Chersonská oblast - JV fronta) pokračovali obránci v rozšiřování předmostí na levém břehu řeky Dněpr. Navzdory značným ztrátám se okupanti nadále snažili vytlačit ukrajinské jednotky z jejich pozic. Je evidováno, že 5x použili munici se zakázanými chemickými látkami. Pravděpodobně se jednalo o granáty K-51 s kyselinou pikrovou. Každý takový incident je vyšetřován samostatně. • V Charkovské oblasti probíhá povinná evakuace z 27 vesnic v Kupjanském okrese. V okupovaném Melitopolu (Záporožská oblast) se během ruské okupace zvýšil počet obyvatel. Před 24. únorem 2022 mělo město 150 000 obyvatel. Více než polovina z nich odešla, ale následně bylo povoláno cca 100.000 občanů RF. • Podle prezidenta Zelenského od začátku roku odpálili okupanti na Ukrajinu více než 330 raket různých typů a téměř 600 dronů.

Rusko: Agresor provedl celkem 99 náletů a odpálil 9 raket (2 balistické: S300/400). Bombardování doprovodili okupanti dělostřeleckou palbou (129x). Cílem se stalo minimálně 150 měst a obcí + 111 objektů energetické infrastruktury v 10 oblastech. Během dne došlo podél celé fronty k 88 přímým bojovým střetům. • V pohraničí Charkovsko-Luhanské oblasti vedou okupační jednotky ruské armády ofenzívu zima-jaro 2024. Cílem je dosáhnout řeky Žerebets a hranic Doněcko-Luhanské oblasti. Od začátku ledna jejich síly zintenzivnily útočné operace podél této osy. • Na okupovaném Krymu byla PVO agresora vystavená další vlně úderů ukrajinských bezpilotních letounů (minimálně 11). Došlo k zásahu mobilního radaru poblíž obce Rozdolne na severozápadě poloostrova. • Ruské letectvo bombardovalo vlastní území RF. Za uplynulý měsíc k takovému incidentu došlo (podle informací zpravodajské služby UK) už 4x. Aktuálně byly zaznamenané ve městě Belgorod poblíž hranic s Ukrajinou dokonce 2 zásahy bě hem 1 dne. Přičítá se to únavě a nedostatečnému výcviku ruských jednotek. • Okupační úřady plánují v roce 2024 zvýšit deportace ukrajinských dětí do Ruska. V roce 2023 proběhly tyto akce sociální a psychologické adaptace např. v Litvonovu (Moskevský region) nebo a v Krasnojarsku (Krasnojarský region). Letos bylo otevřeno 55 takových dětských táborů v Rusku, 9 na okupovaném Krymu a 13 v Bělorusku. Děti jsou tam vystaveny ruskému vojensko-vlasteneckému programu a jsou vždy pod dohledem ruského vojenského. personálu. • Moskva adresovala Japonsku a USA urážlivé komentáře ohledně Kurilských ostrovů. A to v souvislosti s prohlášením PM Kišida, že Tokio bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i sankcích proti Rusku. Nicméně má zájem vyřešit územní spory s Ruskem a podepsat mírovou smlouvu. (Japonsko po skončení druhé světové války nikdy nepodepsalo formální mírovou smlouvu se Sovětským svazem.) Ex-šéf Kremlu Medveděv reagoval prohlášením, že podle ruské ústavy je otázka uzavřena. A explicitně označil US obranný systém v Indo-Pacifické oblasti za nacismus.

NATO: GenSec Stoltenberg jednal ve Washingtonu o podpoře pro Ukrajinu se šéfy US Kongresu: Sněmovna reprezentantů – Johnson (R) + Jeffries (D); a Senát - McConnell (R). V této souvislosti uvedl, že financování mezinárodní pomoci není charita, ale investice do globální bezpečnosti.

USA: Ředitel CIA Burns označil za klíč k úspěchu Ukrajiny zachování západní pomoci. Neposkytnutí adekvátní vojenské podpory Kyjevu by pro Spojence podle jeho slov znamenalo chybu historických rozměrů. Uvedl to v souvislosti se zablokováním dalšího financování v Kongresu (cca 61 miliard USD) a z evropského rozpočtu (50 miliard EUR).

Nizozemsko: MO Ollongrenová oznámila, že vláda uvolnila 122 milionů EUR na další vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Tentokrát zahrnuje dodávky dělostřelecké munice 155 mm (v ceně 87 milionů EUR) a zbytek pro účely zlepšení kybernetické bezpečnost Kyjeva, včetně vybavení.

EU: Rada Unie prodloužila ekonomické sankce uvalené proti Rusku kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, a to o dalších 6 měsíců. Poprvé byly zavedené v roce 2014 po vpádu RF na Krym. Kromě okupace tohoto poloostrova zahájila Moskva i válku na Donbasu. V únoru 2022 došlo k výraznému rozšíření konfliktu po nevyprovokované a neodůvodněné invazi - vojenská agrese. Od té doby Unie přijala už 12 sankčních balíčků, naposledy v prosinci 2023. Aktuálně se očekává další (13.), ještě v únoru. • Členské státy vyjádřily souhlas s vyčleněním zisků ze zmrazených aktiv Centrální banky RF. Připravily tak půdu pro převedení miliard EUR na Ukrajinu, tj. ve smyslu návrhu z prosince 2023. Podle odhadu EK vygenerují banky úroky ve výši cca 3 miliardy EUR/rok, takže v letech 2023-2027 až 15 miliard EUR. Formalizovat tento záměr má Brusel v nadcházejících týdnech.

Polsko: PM Tusk prohlásil, že EU najde způsob, jak financovat pomoc pro Ukrajinu - s Orbánem, nebo bez něj. Před mimořádným summitem Evropské rady vyzval ke konsensu evropských spojenců, aby byla zachována jednota Evropy v otázce financí pro Kyjev.

Maďarsko: PM Orbán signalizoval ochotu nadále neblokovat financování pomoci pro Ukrajinu z evropského rozpočtu ve výši 50 miliard EUR. EU bude pokračovat v jednání o podpoře Kyjeva do roku 2027 během mimořádného summitu Evropské rady 1. února.

ČR: Podle prezidenta Pavla se musí Evropa a Ukrajina připravit na alternativu, že do Bílého domu se po listopadových volbách vrátí Trump. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO mj. uvedl, že Ukrajina má na rozdíl od Ruska limitované možnosti na bojišti. Spojenci Kyjeva proto musí doporučit omezení útočných operací a posílení obrany.