Trocha historie (velmi stručně). V oblasti dnešní Kaliningradské oblasti žil jeden kmen Prusů. Tak se tomu pak říkalo Prusko. Přišli křižáci, oblast obsadili, Prusy pobili, porobili a asimilovali – a oblasti se dál říkalo Prusko, dokonce zbyly původní pruské názvy (pro zajímavost, hlavní město Kaliningrad se jmenovalo Královec, na počest Přemysla Otakara II, založeno 1255). Prusko byl později název celého většího celku, zde bylo Východní Prusko. Pro dnešního člověka je to zvláštní představa, že kdesi na severovýchodě zněla jako domácí jazyk němčina (ale nakonec pro raněstředověkého Prusa by to taky byla zvláštní představa, že se tam nemluví prusky. A dneska rusky, ale dosti jazykových vtipů).
Před druhou světovou válkou pak začalo docházet k poněmčování původních názvů, protože ty pruské přišly Němcům málo německé. Kdyby věděli, co je čeká, ani by se neobtěžovali. Německo tu válku totiž naštěstí prohrálo a jak se blížila Rudá armáda, Německo usoudilo, že SSSR nebude nadšené z válečných zločinů, které Němci spáchali na svých východních sousedech, a že je pobije nebo odveze na Sibiř. Tak hodně přes milión Němců evakuovalo na území dnešního Německa. A ukázalo se, že měli pravdu, ale SSSR jich pobil nebo uvěznil jen relativně „málo“, většinu zkrátka po válce odsunul. Vyprázdněné Východní Prusko pak SSSR rozdělil mezi Polsko (aby nebylo smutné, že mu SSSR sebral asi tak třetinu území) a sami sebe (protože SSSR osvobozuje tak, že zpravidla osvobozenému něco sebere, nejlépe nějaké území). Do prázdných domů pak nastěhovali obyvatele z Ruska (zatím se nedostali na hustotu osídlení před rokem 1945).
K čemu je Rusku kaliningradská oblast?
Po rozpadu SSSR stoupla oblast na důležitosti, protože ta oblast je prakticky ryze ruská exkláva. Dřív se hodila leda pro lepší kontrolu Polska a Litvy, dnes hraničí s NATO – je to jakási nepotopitelná letadlová loď, která je doslova vklíněná mezi země NATO. Nejlepší místo pro umístění radarů, další technicky pro odposlouchávání nepřítele, vojáků a raket, a to i těch s jadernými hlavicemi (jako třeba Iskander).
Řeknete si – copak Rusko nemá střely s jadernými hlavicemi, které doletí na nepřítele i z Ruska samotného? Má. Jenže pojďme se na ně podívat. Starší a dosud provozuschopná mezikontinentální balistická raketa, vyrobená v SSSR, v kódovém označení NATO označena příhodně SS-18 Satan, má dostřel až 16.000 km, tj. z Ruska pokryje spolehlivě celou Evropu. Jenže má hmotnost přes 200 tun, je přes třicet metrů dlouhá, přes tři metry široká a odpaluje se z podzemního sila. A přestože je zatraceně rychlá, k cíli letí docela dlouho. A nehodí se k provádění doktríny deeskalace malým taktickým jaderným útokem (v případě Ruska se jedná velmi zjednodušeně o doktrínu, jak malým jaderným útokem odvrátit porážku v konvenční válce). V tomto případě by se jednalo o velkou eskalaci. Rakety Iskander jsou daleko menší, jsou to balistické střely krátkého dosahu. Váží ani ne 4 tuny, přepravují a odpalují se z vozidla a mají dolet asi 500 kilometrů. To znamená, že z Kaliningradu pokryjí celé Polsko a pobaltské státy, snad i Berlín. Dalším důvodem je obchod – v této oblasti mají továrny i západní firmy, jsou jim poskytnuté různé výhody, je zde také nezamrzající přístav (to je pro Rusko cosi vzácného). Je to zajímavá investiční oblast i pro zahraniční výrobce, montovala se zde vozidla BMW, Hyundai nebo Kia (BMW má kontrakt na velkou modernizaci výroby).Pak také je zde sídlo Baltské flotily – ta není nijak významná, nedělá si iluze, že by obstála na moři proti západním lodím, ale je tam a plní si své úkoly.
Pozemní blokáda Kaliningradu
Litva začala uplatňovat sankce a blokovat dovoz některého zboží do Kaliningradu. To byl dobrý tah, protože nutnost výhradně námořního zásobování Rusku znepříjemnila život (a taky Německu, jeden si říká, co je primární cíl blokády). Polsko samozřejmě funguje podobně, zbývá tedy už jen cesta po moři.
Námořní blokáda Kaliningradu… by byla o poznání těžší, protože lodím cizího státu nemůžete jen tak bránit plout v jeho vlastních vodách a ani mu nemůžete bránit plout v mezinárodních vodách. (BTW Rusové už do oblasti přisunuli protiletadlové rakety a připravují se na obranu víc, než dřív).Je zde navíc jedna moc zajímavá věc – Viselská kosa. Je to přírodní bariéra, písečná duna, která se táhne hluboko z polského pobřeží až k městu Baltijsk, a lodě z polského přístavu Elblag ji musejí obeplout. Aby to bylo úplně jasné – musejí to obeplout ruskými vodami, aby se dostali do těch mezinárodních. Samozřejmě z toho Poláci nejsou nadšení a plánují si prokopat průplav, ale ještě ho nemají.Nicméně i jen samotná pozemní blokáda stačí, aby vyvolala další tření.
Ústupky EU
Litva ví, proč k blokádě přistoupila. Dobře si uvědomuje, že Rusku se neustupuje. Rusko nevnímá ústupky jako hlas rozumu, ale jako slabost – ustoupil jsi jednou, ustoupíš zase. Rusko rozumí síle. EU tlačí na Litvu, aby blokádu stáhla. (Když říkám EU, myslím tím jiné státy, než třeba Polsko, rozumíme si). Myslíte, že politikové EU nevědí, že Rusko rozumí jen jasnému razantnímu postupu? Nebo že to vědí, a přesto to dělají? (Je to chyták, že ano, vybíráte si mezi idioty a zrádci). Já si myslím druhou možnost. Továrna na BMW v Kaliningradu kvůli sankcím stojí, korejské fabriky vyrábějí, ale nemohou vozit přes Litvu, tak vozí oklikou – hádejte kudy? Kdo tipoval přes Německo, tipoval správně. Každopádně je tlak na zrušení postupu Litvy chyba. Obrovská chyba. EU volá po zrušení jednomyslného hlasování v mezinárodních otázkách, neboť tvrdí, že většinově by mohla lépe jednat a nebyla by paralyzována – ale je to lež. Většina proti Rusku jednat rázně nebude, protože třeba Němce pranic nezajímá, že Rusové vyvražďují Ukrajince, je zajímá jen jejich cena energií a aut.
Údajná možnost obsazení Kaliningradu státy NATO…je nesmysl. Rusko může povykovat o navyšování vojsk NATO u hranic Kaliningradské oblasti, jak chce. NATO takovou ambici nemá, už proto, že to je obranný pakt, a třebaže by to bylo proveditelné, naráží to na dva zcela nevýhodné výsledky:1) Kdyby se to nepovedlo – NATO by se zatáhlo do války kvůli území, které z hlediska obrany příliš nepotřebuje a kde ani nežijí obyvatelé státu NATO.2) Kdyby se to povedlo – a co pak? Vždyť v té oblasti žijí Rusové a jsou tam doma i několik generací. Nemělo by to žádné rozumné a akceptovatelné řešení.Jestli někdo říká, že Kaliningradská oblast je ohrožena státy NATO, tak je to jen ruská propaganda, která má rozvazovat ruce k nějakému odvetnému postupu proti Litvě..
Cesta do Kaliningradu a ohrožení Litvy
Rusko tedy Kaliningrad potřebuje. Vyhrožuje, že si cestu do Kaliningradu po zemi prorazí vojensky. Ti zběhlejší v zeměpise se už ptají – a odkud? Vždyť přeci Rusko s Litvou nehraničí (vyjma Kaliningradské oblasti, samozřejmě). Inu – přes Bělorusko, ruskou loutku. A kudy? Inu, přes Suwalský koridor. Není to tak dávno, co právě tam probíhalo cvičení NATO. Je to řídce osídlená nepříliš dobře průchodná oblast, kde jsou asi tak dvě dálnice a jedna železnice. Není to ideální pro útok, ale ani pro obranu. Je otázka, zda by postupovali i přes Polsko nebo jen přes Litvu. Kdyby to zkusili třeba v roce 2014, mohli mít jakousi šanci. Dnes je to těžší. Podle toho, co Rusko předvedlo u Kyjeva, a podle toho, jaké síly mu zbyly, pochybuji, že by se mu podařilo koridor prorazit, kdyby státy NATO reagovaly správně.Otázka samozřejmě je, jak by se jednotlivé státy postavily k tomu, že by Rusko zaútočilo na Litvu (což naznačuje). Litva je člen NATO, ale takové Německo by možná přišlo s tvrzením, že to je spor Ruska a bývalé části Ruska a že se Německa netýká. Západní státy by se samozřejmě bály vtažení do války s Ruskem. Je to takový zvláštní fenomén – když se máte dobře, když máte fajn bydlení a bezpečné ulice a dostupný obchod, nechce se vám jít do ciziny umírat za někoho jiného (viz Mnichov 1938). To raději toho jiného necháte padnout a díváte se jinam. Jenže jednoho dne může být ten agresor na vašich hranicích a vy si řeknete – proč se něco neudělalo dřív?Oproti tomu Polsko by si jistě uvědomovalo, že zasáhnout musí. A to ze dvou důvodů. Ten první je, že Rusku se neustupuje. Dneska Litva, zítra třeba Polsko. Ten druhý je, že vytvořením tohoto koridoru by došlo k odříznutí pobaltských zemí od pozemního zásobování a pomoci po zemi, a zároveň (!) by se Rusku ukázala slabost a neochota bránit členy NATO. Každá z těch věcí je pro Polsko velká hrozba, obě dohromady by znamenaly, že celá východní polská hranice je ruská hranice, a to bez jakýchkoliv spojenců. Naopak, mít na hranici Ruska kromě Polska také Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Finsko a Norsko, to sice v Rusku budí pocit ohrožení (ale to má pořád), ale na druhou stranu je to dlouhá hranice, kterou musí hlídat, což stojí buď enormní zdroje, nebo dobrou diplomacii a ujištění o mírových úmyslech.Tedy, přes neochotu Západní Evropy zasáhnout by NATO na takovýto útok odpovědět muselo, a to jednoznačně (byť konvenčními silami). Dle mého názoru si toho je Rusko vědomo a taky si musí být vědomo, že na to nemá síly (a to ani kdyby zapojilo Bělorusko). S velkou pravděpodobností to tedy nezkusí. Ale mohlo by. Proč, ptáte se? 1) Vneslo by tím rozkol do NATO. Některé země jen parazitují na bezpečnosti, kterou NATO poskytuje (protože jsou od potenciálního ohrožení daleko), ale zapojit do obrany Litvy by se nechtěly. 2) Vyzkoušel by si obranyschopnost NATO. Kdyby pak ruské jednotky utrpěly ztráty (což Putina nezajímá), nebo i běloruské (což ho taky nezajímá), co by mu bránilo stáhnout se do svých hranic? Nepředpokládám, že by útok NATO pokračoval na ruské území, to je vojensky obtížnější a špatně by se to prodávalo voličům v domácích státech. 3) Mohlo by si myslet, že mu to vyjde. Pořád je zde totiž princip limitovaného nukleárního útoku jako prostředku deeskalace konvenčního konfliktu (v podrobnostech viz druhý díl). TL/DR – taktický jaderný útok mimo hlavní území nepřítele na nějaký limitovaný vojenský cíl, kdy se nepředpokládá jaderná odveta (která by vedla k MAD). Například útok na místo v pohraničí, odkud by polská armáda spěchala na pomoc. V takovém případě by NATO nemuselo přistoupit k jaderné odvetě a tahalo by za trochu kratší konec (ostatně, když má voják vstoupit na zamořené území, západní armády vydávají protiradiační obleky, ruská armáda rozkaz a příděl samohonky).
Shrnutí mého názoru na věc – EU nemá sabotovat úsilí svých států pomáhat Ukrajině ukončit válku a protiprávní okupaci svého území. NATO by mělo dát Putinovi jasné sdělení, že útok na zemi NATO bez dalšího a okamžitě aktivuje článek 5, i kdyby to měl být Suwalský koridor, a užití jaderných zbraní znamená návrat Ruska do doby kamenné. Pokud se toto stane, Rusko s největší pravděpodobností nechá tento nápad u ledu a začne smlouvat (třeba o ukrajinské přístavy a jejich blokádu pro lodě s obilím – žně začnou co nevidět). Jak jsem řekl dříve – jednoznačný a pevný postoj (diplomatický i vojenský) vede ke zmenšení rizika (rozšíření) války, protože omezuje vůli nepřítele vyzkoušet, co se stane, když ji začne. Budu doufat, že to tak dopadne.