Írán byl po červnových izraelských a amerických útocích v hodně špatném stavu, ale přesto odmítal jednat se západními zeměmi o zbytcích svého jaderného programu. Desetiletá mezinárodní dohoda o jeho omezení (JCPOA) oficiálně vypršela 18. října a Teherán prohlásil, že se již necítí být touto smlouvou vázán. Nedodržoval ji však, ani když byla v platnosti, a začal obohacovat uran na zakázaných 60 %. Před útokem ho nashromáždil přes 400 kg.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu už koncem srpna konstatoval, že červnová dvanáctidenní válka tyto zásoby nezničila. Zničila však na 3000 íránských balistických střel a 80 % z 500 raketových odpališť.

Teherán tvrdí, že zásoby vysoce obohaceného uranu zůstaly hluboko pod zničenými jadernými objekty, ale jisté to není. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi je přesvědčen, že Íránci většinu zachránili. Teheránu také zůstalo know-how i technologie obohacování.

Írán po červnové válce odmítl spolupracovat i s MAAE, a tak OSN v čele s Británií, Francií a Německem obnovila protiíránské sankce. USA se na jednání nepodílely, protože od dohody v roce 2018 za prvního Trumpova prezidentství odstoupily. Sankce uvalují na Írán zbrojní embargo a zakazují mu obohacování a zpracovávání uranu a odpalování balistických raket s jadernou hlavicí. Znemožňují také předávání technologie balistických raket Teheránu a zmrazily íránská finanční konta ve světě.

Přesto íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí nedávno zopakoval, že Teherán nemá v úmyslu s Američany jednat ani „nemůže přestat obohacovat uran“. Podle něj jsou všechny návrhy Washingtonu „nepřijatelné“. Írán trvá na tom, že své jaderné provozy obnoví, přestože Donald Trump pohrozil, že v takovém případě nařídí nové útoky.

Izrael si v červnu myslel, že íránský jaderný program zlikvidoval, ale dnes už ví, že pouze oddálil chvíli, kdy Teherán jadernou zbraň vyrobí; Donald Trump válku ukončil příliš brzy.

Írán teď s pomocí Číny obnovuje továrny na výrobu balistických raket, které Izrael v červnu zničil nebo zásadně poškodil. V září dokonce provedl zkoušku mezikontinentální rakety. CNN koncem října citovala evropské zpravodajské služby, že Írán dostal více než 2000 tun chloristanu sodného, který lze použít jako důležitou složku při výrobě chloristanu amonného, jejž Teherán používá jako pohon do balistických raket. Dva tisíce tun chloristanu sodného podle expertů stačí k výrobě 500 takových střel, ale přesto tato sloučenina nefiguruje na sankčním seznamu. Írán za červnové války odpálil na Izrael stovky balistických střel a potřebuje doplnit zásoby. Vybudoval také nejméně šest nových raketových odpališť.

Mosad varoval, že Írán navíc neúnavně osnuje útoky na židovské objekty ve světě. Nasadil až 11 000 agentů, jejichž akce mají „vystrašit židovské komunity a vytvořit podmínky pro závažnější útoky“. Řecká policie zatkla už loni v červenci sedm osob za žhářské útoky na hotel izraelských majitelů a na synagogu v Aténách. Dánsko zadrželo špiona, který shromažďoval informace o židovských objektech v zemi, a Austrálie v září 2024 obvinila Írán z útoků na synagogu v Melbourne a košer obchod v Sydney a vyhostila íránského velvyslance. Íránu se občas dokonce podaří získat ke špionáži za peníze i Izraelce; izraelská policie vyšetřuje už 25 případů.

Po zveřejnění zprávy, že Mosad před válkou naverboval řadu Íránců ke spolupráci a nasadil do Íránu zhruba stovku důkladně vycvičených zahraničních agentů, včetně žen, s úkolem zničit odpaliště raket a systémy protivzdušné obrany, propadl íránský režim panice a dodnes horečně pátrá po údajných izraelských špionech. Desítky lidí už popravil.

Režim se však po červnové válce udržel u moci a podle izraelských zpravodajských zdrojů dokáže navzdory masivním škodám sestrojit atomovou bombu do roka, protože má stále jaderný materiál. I ředitel MAAE Grossi připouští, že jaderný program může pokračovat a Teherán může stávající zásoby uranu obohaceného na 60 % obohatit na 90 % potřebných k výrobě jaderné zbraně „během týdnů, nikoli měsíců či let“. Izraelští vojenští analytici soudí, že to bude trvat déle, možná až dva roky, ale souhlasí, že íránská jaderná hrozba nezmizela. Je proto pravděpodobné, že izraelské červnové útoky nebyly poslední. Nový úder na Írán je jen otázkou času.

Psáno pro Židovské listy