Elon Musk svými provokativními a mnohdy i lživými tweety rozbouřil Anglii. Od června, kdy poprvé ze zamlčování zločinů napadl neoblíbenou vládu labouristů (zvolenou pouze třetinou voličů), vyšlo tisíce rozhořčených článků o popírání a zamlžování skupinového znásilňování a mučení páchaného pakistánskými gangy na převážně bezprizorních nezletilých děvčatech z rozvrácených dělnických rodin. Od 80. let v obavě z tzv. islamofobie a ztráty kariéry zatloukali regionální politici a úředníci, policisté, lékaři i vedení dětských domovů hrůznou realitu.Těch pár odvážných místních politiků a policistů včetně stínové ministryně vnitra, kteří na zločiny upozornili umlčovali z trestné islamofobie nebo přinutili odstoupit. Znásilněné a týrané dívky neměly zastání, policie je obvinila, že si všechno způsobily samy.

A když se netrestané řádění gangů během 25. let rozšířilo do 48 severoanglických měst a ututlat se už nedalo, rozběhly se první soudy s pachateli, leč probíhaly za naprostého nezájmu médií. A pokud se o nich psalo, většina novinářů zločiny bagatelizovala, místo o Pákistáncích se k rozhořčení indických hinduistů mluvilo o Asiatech), horor skupinového znásilňování zakrývaly eufemismy, soudní výroky byly mírné a deportovat násilníky se nedařilo. Pokusy o trestní stíhání byly zpočátku neúspěšné a když konečně v Telfordu (2009) díky masivní dokumentaci byl po odkladu dvou let proces zahájen, tak seznam znásilněných nezletilých dívek obsahoval více než tisíc jmen. V té době byl ještě devět měsíců dnešní premiér Keir Starmer šéfém kanceláře generální prokuratury, a byť o místním odkladu nemusel vědět, dnes v zjitřené atmosféře a volání po konečné spravedlnosti padl stín pochybnosti i na něj. Muslimové se totiž nacházejí pod ochranou levice a místní zastupitelé většinou labouristé se víc než pouličních protestů obávali hněvu islámských voličů. I konzervativní politici a novináři mají strach z trestné islamofobie a raději se dvojím metrem justice nezabývali.

Sexuální zneužívání dětí se objevuje ve všech kulturách a dokonce i v rodinách. Avšak pakistánští muži pocházejí z puritánské společnosti, ženy považují nejen za méněcenné, ale mají ambivalentní vztah k erotice. Můj londýnský soused si mi kdysi rozhořčeně postěžoval, jaké utrpení mu působí pohled na ženy v minisukních. Nelze se divit, že nezahalené ženy považují tito muži za příčinu sexuálního násilí. To „bílé maso“ anglických děvek zasluhovalo potrestat. Proto byla brutalita kolektivního znásilňování „za hranicí jakýchkoli představ,“ jak napsal Dalibor Balšínek, nemluvě o tolerovaném anti-bělošském rasismu. Tahle vlna znásilňování válečného rozměru (několik tisíc obětí) v nikdy neokupované Británii je historické novum. Způsobila ji tolerance a neochota okamžitě trestat zločiny muslimů v rozporu s etikou západní civilizace. Je důsledkem iracionální vlády imigracionistů, otevřených hranic a ideologie rovnosti všech kultur.

Julie Bindelová, tak jako všechny feministky, považují Muska za „odpornou stvůru,“ jenž díky své platformě X (211 milionů sledovatelů) získal demagogickou moc ovlivňovat politiku západního světa. Jistě, je to nový podivný úkaz, ale statisíce Angličanů mu vyjadřují vděčnost, že zahájil diskusi o zločinech multikulturalismu.

Psáno pro server Echo 24