Tragický omyl i pět let poté trvá

Čas běží velmi rychle, a na leccos proto zapomínáme. V současnosti plně žijeme koronavirovou pandemií, i když někteří z nás se spíše trápíme zneužíváním této pandemie pro zesílení manipulace lidí státem (která i předtím nebyla malá). Vedle koronaviru prožíváme také období popírání a ničení našich dějin, hodnot a tradic pod heslem Black Lives Matter a dalšími podobnými excesy dnešní agresivní, tzv. kulturní, revoluce.

Před pouhými pěti lety, už to vypadá strašně dávno, pronesla Angela Merkelová svůj slavný výrok, že to dokážeme – myslela tím zvládnutí masové migrace. Neměli bychom na to zapomínat a už vůbec ne jí tento výrok promíjet. Před třemi lety jsem ve Frankfurtu řekl, že jsme „svědky probíhající přeměny evropské společnosti, postupné likvidace evropské kultury, tradic a hodnot a pro tento účel – jako nástroj použité – masové migrace“. To považuji za ohrožení evropské civilizace a kultury, za ohrožení svobody a demokracie a za ohrožení evropské prosperity.

I v Německu jsem si dovolil říci, že „dnešní migraci a její dalekosáhlé důsledky pro budoucnost evropské společnosti nezpůsobili migranti, ale evropští politici v čele s politiky německými“. I migranti jsou obětí myšlení a ambicí, které mají a v realitě prosazují advokáti „nového světového řádu“.

Věta Angely Merkelové náš svět a náš každodenní život radikálně změnila. Věděla to, když to řekla? Očekávala, co se v důsledku toho stane? V každém případě nám měla říci pravdu plnou a měla naznačit nevyhnutelné důsledky masové migrace. Měla nám sdělit, že i my tím budeme změněni. Kladu si otázku, zda si nás změnit vlastně nepřála.

Svou větou bagatelizovala důsledky masové migrace. Naznačovala nám tím, že se s námi nic nestane, což bylo falešným sdělením. Buď to od ní byl vědomý podvod, nebo tragický omyl. Nebo čirá naivita?

Co tato její věta měla znamenat? Že stačí, abychom masovou migraci bez sebemenší proměny našich životů a našeho životního stylu profinancovali? Nebo nám tím sdělovala, že musíme masovou migraci prozatím vydržet a přetrpět? Po pěti letech je zřejmé, že jsme masovou migraci přežili, což neznamená, že jsme ji zvládli. Konec světa sice nenastal, ale mnoho věcí nastalo: viditelná změna evropské společnosti, zhoršení kvality života, oslabení významu evropských hodnot a tradic, radikální omezení naší svobody.

Našim spoluobčanům jsme dostatečně jasně a hlasitě neřekli, že nedílnou součástí tzv. „vítací kultury“ je odmítání kultury a civilizace naší. Někteří z nás před tímto nebezpečím mnohokráte varovali. Varovali jsme dostatečně hlasitě? Jasně a pochopitelně? Byli jsme přesvědčiví? Využili jsme všechny možnosti? Nebyli jsme i trochu líní? Nebo byly jakékoli naše šance v éře politické korektnosti beznadějně malé? Byla naše bezmoc opravdu tak velká?

Neměli bychom se ale zabývat jen slovem „dokážeme to“. Měli bychom se ptát i na to, co znamená zájmeno „my“. Kdo jsme to „my“? Kdo má všechno potřebné „dokázat“? Německý stát, nebo eventuálně český stát, i když my jsme nikdy neřekli, že to dokážeme? Má to dokázat německá občanská společnost, nebo německý lid?

Bohužel nejsme u konce. Obhájci masové migrace jsou v ofenzívě, většina normálních lidí zůstává v defenzívě, což je od nás veliká a nezodpovědná chyba. K masové migraci máme rezolutně říci: NE. Máme říci, že to nedokážeme, hlavně proto, že to dokázat nechceme. A nechceme to dokázat proto, že dobře víme, že je myšlenka shora organizovaného multikulturalismu zcela mylná.

Naši protivníci dostali koronavirovou pandemií neočekávanou pomoc. S pandemií spojené omezení občanských svobod bude masovou migraci usnadňovat. Opozice je v rouškách méně slyšitelná.

V posledním srpnovém týdnu se sešla Evropská komise k přípravě nového migračního paktu. Sešla se potichu a bez fanfár. Z toho, co o tom víme, je zřejmé, že debata v Bruselu nebyla ani o příčinách masové migrace, ani o způsobech, jak ji ukončit. Debata byla o „nových mechanismech solidarity uvnitř EU a o novém stupni odpovědnosti členských států EU“. Nebyla o podstatě, nebyla o fenoménu masové migrace. Nebyla o udržení a uhájení naší kultury a civilizace. Má to znamenat, že se máme připravit na příchod dalších migrantů?

Česká verze textu pro německý týdeník Junge Freiheit, MdD, 4. září 2020