Demokratické země by měly od Globálního paktu OSN odstoupit

Pokračující zuřivý spor mezi EU a jejími východoevropskými členskými státy - zeměmi jako Maďarsko, Polsko a Česká republika –, které odmítly přijmout migranty v rámci systému migračních kvót EU, se zřejmě blíží k nějakému kompromisnímu řešení. Agentura Reuters informovala, že v interním dokumentu předaném ministrům vnitra zemí EU na jejich jednání v Bruselu na začátku prosince 2018, je uvedeno, že by mohly být členské státy EU, které odmítnou hostit migranty ve svých zemích, od této povinnosti osvobozeny, pokud by místo toho prokázaly „alternativní akty solidarity“. Podle diplomatů jsou tyto „alternativní akty solidarity“ zřejmě evropským označením pro „placení peněz do rozpočtu EU nebo financování rozvojových projektů v Africe“.

„V dokumentu se praví,“ poznamenala agentura Reuters, „že Evropská unie potřebuje vhodný mechanismus, aby se vyhnula situaci, kdy by se všechny vlády EU rozhodly vyplatit z jakékoli odpovědnosti za přijímání migrantů a že jakákoliv opatření budou přijata na období osmi let.“

Již v říjnu prohlásil předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, že země EU, které odmítnou přijmout uprchlíky, by měly místo toho víc finančně přispět na projekty EU v oblasti migrace a rozvoje v Africe. „Pokud nepřijmete přemísťování uprchlíků – tak budete muset více finančně přispívat na Afriku,“ řekl.

„Nemůžeme nutit ostatní přijímat uprchlíky,“ řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas v říjnu 2018, „ale ti, kteří tak neučiní, musí přispět jiným způsobem, například... v Africe. Každá země musí nést část naší společné odpovědnosti.“

Myšlenka financovat rozvojové projekty v Africe a tak předejít tomu, aby Afričani migrovali do Evropy, není nová. Sám Antonio Tajani ji formuloval v červenci 2017. Tehdy varoval, že Evropa „podceňuje“ rozsah a závažnost migrační krize a že pokud nebudou přijata naléhavá opatření, tak evropský kontinent v příštích pěti letech zaplaví „miliony Afričanů“. Dodal, že pokud tento problém nevyřešíme, dojde v Africe k exodu „biblických rozměrů, který nebude možné zastavit“.

Jediným řešením jsou podle Tajaniho masivní investice do Afriky, jejichž cílem bude lidi odradit, aby se vůbec vydali na cestu:

„Populační růst, změna klimatu, desertifikace, války, hladomor v Somálsku a Súdánu. To jsou faktory, které nutí Afričany opouštět jejich domovy... Pokud se s tím brzy nevypořádáme, tak se na našem prahu objeví během příštích pěti let miliony lidí... Dnes se snažíme vyřešit problém několika tisíc lidí, ale musíme mít strategii pro miliony.“

EU platila zejména severoafrickým vládám celé roky za to, aby migrační toky odklonily od evropského kontinentu, zejména prostřednictvím organizace Unie pro Středomoří. Pokud jde o zastavení migrace do Evropy, tak se zdá, že toto úsilí přineslo jen minimální výsledky. Nedávno, v září 2018 EU odsouhlasila, že Maroku poskytne 275 milionů amerických dolarů s cílem „zastavit nelegální migraci na kontinent“. Rozsah nelegální migrace z Maroka je zřejmý ze zprávy marocké vlády, která v září 2018 oznámila, že marocké bezpečnostní orgány zmařily více než 54 000 pokusů o nelegální migraci, rozbily 74 zločineckých sítí zabývajících se pašováním lidí a obchodováním s lidmi, a zabavily pašerákům lidí více než 1 900 vozidel.

Vyhlídka na další miliony migrantů přesvědčila rostoucí počet převážně západních členských států OSN, aby z Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci vycouvaly. Tato úmluva, která označuje migraci za něco, co je třeba podporovat, umožňovat a chránit, byla formálně přijata na mezivládní konferenci v marockém Marrákeši 10. – 11. prosince 2018.

Austrálie, Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Dominikánská republika, Maďarsko, Izrael, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Slovensko a Švýcarsko prohlásily, že Migrační pakt OSN nepřijmou. Spojené státy se z jednání o této smlouvě stáhly již v prosinci 2017.

„Možná byly přínosy legální migrace příliš zdůrazněny a zapomněli jsme na výzvy a podcenili jsme potřeby hostujících komunit, které si především přejí, aby se migranti úspěšně integrovali,“ uvedl Götz Schmidt-Bremme, současný šéf Globálního fóra o migraci a rozvoji, paralelní iniciativy OSN, v němž vlády diskutují o otázkách migrace a rozvoje.

Louise Arbour, zvláštní zmocněnkyně OSN pro mezinárodní migraci v reakci na hromadné odstoupení zemí od Migračního paktu OSN řekla: „Myslím, že to vrhá velmi špatné světlo na tyto účastníky jednání. Je to velké zklamání setkat se s takovým nezdarem, hned jakmile byl text smlouvy dohodnut.“

Louise Arbour zdůraznila, že státy, které Migrační pakt OSN nebudou podporovat, nebudou „sklízet benefity“ migrace:

„V dnešním světě existuje mnoho, mnoho zemí, které musí dovážet část svých pracovních sil... Demografický vývoj naznačuje, že pokud chtějí zachovat svůj současný ekonomický standard nebo dokonce rozvíjet svou ekonomiku, budou muset přijímat dobře vyškolené cizince, aby uspokojily požadavky svého trhu práce.“

Dodala, že „podpora kultury vyloučení“ je „zcela kontraproduktivní“. Neřekla však, kdo a jak zajistí, aby byli tito cizinci „dobře vyškolení“.

V cíli č. 17 (odstavec 33 písmeno c) Globálního paktu OSN se také uvádí, že „sdělovací prostředky, které systematicky propagují nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a jiné formy diskriminace vůči migrantům“ by neměly být „financovány z veřejných zdrojů nebo dostávat materiální podporu“. Současně se ale pakt snaží tvrdit, že „plně respektuje svobodu médií“.

Nyní je již jasné, co to znamená v praxi - dokonce ještě předtím, než členské státy OSN tento pakt formálně přijaly. OSN nedávno zakázala kanadskému zpravodajskému portálu Rebel Media účast na konferenci o přijetí Globálního migračního paktu OSN. Když zástupci Rebel Media požádali o vysvětlení, tak jim bylo řečeno, že OSN „si vyhrazuje právo odmítnout nebo zrušit akreditace reportérům médií, jejichž aktivity jsou v rozporu se zásadami Charty Organizace spojených národů, nebo médií, které tyto výsady zneužívají, své akreditace používají k nevhodným účelům nebo jednají způsobem, který není v souladu se zásadami OSN. Rozhodnutí je konečné.“

Takové totalitní chování ze strany OSN by mělo povzbudit více států, které si stále váží demokracie, aby od Globálního migračního paktu OSN ihned odstoupily.

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a vedoucí spolupracovnice Gatestone Institute.

Překlad původního textu: Democratic Countries Should Back out of the UN Global Compact, 9.12.2018
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský