Přečetl jsem si komentář Šádího Shanaáha Islámský stát prohrál už dávno, který vyšel 27.1.2016 na iDnes, a ohromně se mi ulevilo. Uklidnil jsem se a moje obavy z islámu se rozplynuly jako pára nad hrncem... Konečně jsem pochopil, že obavy z islamizace Evropy jsou naprosto neopodstatněné a že jsem dosud zbytečně maloval čerta na zeď. Pan Shanaáh napsal: „Strategií Islámského státu je mobilizace muslimů proti vnějšímu nepříteli, jenže většina evropských muslimů je dobře integrovaná. Jistě, problémy existují, ale není to nic, z čeho by se Evropa měla zhroutit. Tyto problémy se dají vyřešit dlouhodobou a promyšlenou integrační politikou. Evropané by naopak měli být hrdí a více sebevědomí, protože dosáhli takové stability, blahobytu a míry svobody, o které se většině světa jen sní.“
Teď vážně, bez ironie a sarkasmu. Domnívám se, že pan Shanaáh chápe integraci jinak než já nebo žije v jiné Evropě. Já to vnímám tak, že pokud je ve společnosti muslimů málo, tak se drží zpět a jsou tzv. integrovaní. Pokud jejich počet překročí určitou hranici, tak bohužel začínají problémy, viz Francie, Anglie, Belgie, Holandsko, Švédsko, Německo, kde existují muslimské enklávy, do kterých se bojí vstoupit i policie. A to přesto, že zde žijí přistěhovalci druhé a třetí generace, u kterých by se dala předpokládat jejich asimilace (přizpůsobení se většině, soužití, přizpůsobení evropskému způsobu života). Přitom většina muslimských teroristů ve Francii se rekrutuje z příslušníků druhé a další generace. Podívejte se na video zde a zde. Obě videa jsou ze stejné „akce“. Tak se mi zdá, že k těm 40 000 vyhořelých aut ročně ve Francii musíme připočítat ještě mnoho tisíc dalších zdemolovaných... Jako z Marsu na mě naopak působí video z Ruska. Pro poznání stavu věci v západní a severní Evropě doporučuji si přečíst (jindy, je to na několik dnů) stále aktuální článek Představení Gatestone Institute v USA a 10 jeho analýz o islámu.
Islamizace společnosti má několik fází a vývoj v západní Evropě hovoří sám za sebe. Popis jednotlivých fází islamizace společnosti si můžete přečíst například zde nebo zhlédnout skvělé třicetiminutové video zde. You Tube je plné videí, která nám ukazují syrovou pravdu, jen musíme být ochotní „uvěřit vlastním očím“. Vřele doporučuji udělat si čas a věnovat 30 minut na zhlédnutí dokumentárního filmu německé státní televize ZDF Uprchlíci, imigrace a integrace v Německu. Předpokládám, že podle pana Shanaáha jsou němečtí Turci ve filmu integrovaní, podle mě však integrovaní nejsou.
Rád bych zde vyjádřil laický názor, že spojení slov „integrovaný muslim“ je podle mě v Evropě ve většině případů logický nesmysl. Muslim může být podle mě integrovaný v islámské zemi, ale ne v evropském demokratickém státě. Pojďme použít vlastní rozum a podívat se na význam jednotlivých pojmů. Muslim je podle Wikipedie „vyznavač islámu“ nebo také „ten, kdo se podřizuje Bohu“, význam arabského slova „muslim“ je „oddaný Alláhu“. Islám je podle Wikipedie „podrobení se či odevzdání se Bohu (Alláhovi)“. Islám má dva prameny – Korán a Sunnu (Mohamedovy činy a slova). Muslimové jsou povinni dodržovat „pět pilířů islámu“ a sbírku zákonů Šaría (komplexní návod jak žít podle islámu). Doporučuji zaměřit se na sbírku zákonů Šaría. Věřím, že po prostudování principů práva Šaría (například zde) mi dáte za pravdu a budete se mnou souhlasit, že je dost nepravděpodobné, aby věřící, islám praktikující muslim byl integrovaný do demokratické společnosti evropského typu. Logicky je pouze možné, aby toleroval většinovou společnost. Pokud by byl integrovaný, tak to z logiky věci není muslim nebo se za muslima pouze vydává, protože zřeknutím se své rodné víry by riskoval smrt. Možná jsem ochoten uvažovat o možnosti, že by mohl být integrovaný tzv. umírněný muslim. Zaujala mě odpověď Lukáše Lhoťana, který v rozhovoru pro Svobodné fórum na otázku, jestli existují umírnění muslimové, odpověděl: „Umírnění muslimové existují, ale jejich postavení je velice komplikované a velmi nejisté. Máte totiž dva typy umírněných muslimů: První je typ, který příliš nad islámem nepřemýšlí a prostě jej bere jako součást své kultury, a takoví lidé nejsou tedy příliš zapálení pro kontroverzní aspekty islámu. Druhým typem je muslim, který se snaží skloubit islám s vývojem lidské civilizace. Oba typy umírněných muslimů ovšem čelí silné opozici ortodoxních, kteří mají silnější pozici ve vnitřní islámské debatě, a to díky specifickým kořenům islámu a díky jeho vývoji.“ Zajímavé jsou i dvě krátká videa (zde a zde), které pojednávají o tom, že není rozdíl mezi radikálním a umírněným muslimem.
Zpět k Šádímu Shanaáhovi. Věta „Tyto problémy se dají vyřešit dlouhodobou a promyšlenou integrační politikou“ mě doslova ničí. Mám pocit, že dosavadními výsledky „dlouhodobé a promyšlené integrační politiky“ je pouze „dhimmikracie“, politická korektnost, cenzura internetu, tisku a televize, omezování občanských a politických práv a svobod původních obyvatel a spousta „proinvestovaných“ peněz. Výsledkem není integrace muslimů do většinové společnosti, ale její postupná likvidace. Neslyšel jsem o tom, že by v některé západoevropské zemi úspěšně fungovala „dlouhodobá a promyšlená integrační politika“. Ale možná se pletu a něco jsem přehlédl.
Pan Šádí Shanaáh dále píše: „Drtivá většina muslimů na volání do zbraně Islámského státu a Al Káidy neslyší.“ Podle pana Shanaáha „jsou to právě samozvaní obránci evropských hodnot, kteří islamistům napomáhají, když dávají muslimům najevo, že tu nejsou doma a nikdy nebudou. Ať už jsou to prvoplánoví neonacisté nebo jejich kultivovanější odnož, tito lidé nevědomky nahání Islámskému státu do náruče nové rekruty, místo aby podpořili muslimy v odvržení extremistů.“ Argument poukazující na relativně nízké zapojení muslimů do boje za Islámský stát vypadá lákavě a logicky, ale nějak se jej zdráhám akceptovat. Jedna věc je totiž aktivní zapojení a druhá věc je pasivní podpora. Přemýšlím, kam se mám zařadit – jsem prvoplánový neonacista nebo jejich kultivovanější odnož? Takže už nejsem jen xenofob, už jsem možná neonacista... Po prostudování hesla neonacismus ve Wikipedii jsem dospěl k závěru, že neonacista nejsem. Je to jen negativní nálepka, na nálepku xenofob jsme si už zvykli a hrdě se k této nálepce hlásíme, a tak došlo na těžší kalibr.
Musím reagovat také na spojení slov „místo aby podpořili muslimy v odvržení extremistů“. Já nevím, jak pro koho, ale pro mě je Šaría, podle které by se měl řídit každý muslim, extremistická dost. Nedokážu si dokonce představit nic extremističtějšího!
Pan Shanaáh na závěr svého komentáře píše: „Zajímavé je, že se skupina protimuslimských aktivistů z velké části překrývá s obdivovateli ruského, čínského, maďarského či nově polského modelu. Modelu, který se mimo jiné staví do protikladu s údajně dekadentní a liberalismem oslabenou Evropskou unií. To samé si o Evropě myslí i Islámský stát. Terčem je liberální demokracie. Tedy demokracie, která obsahuje řadu pojistek proti tyranii většiny, zejména ochranu menšin, ať už názorových nebo náboženských či etnických. Liberální demokracie je trnem v oku mnoha protimuslimským aktivistům, ale i některým politikům, kteří se na menšiny nebo politickou opozici ohlížet nechtějí. A právě spojení takových politiků s „naštvaným“ elektorátem může dokázat něco, co Islámský stát sám dokázat nemůže.“ Zmínku „o překrývání protimuslimských aktivistů s obdivovateli...“ vnímám jako sprostý faul. Zde pan Shanaáh ztratil můj respekt. Já vidím tyranizování většiny menšinami. Naštvaný elektorát vidím také, ale přičítám to jiným politikům, kteří nerespektují platné zákony a demokratické principy. Názor si udělejte sami.
Skutečně prohrál Islámský stát už dávno? Nemyslím si to. Trvá to již 1400 let a jen tak to neskončí. I když Islámský stát prohraje vojensky v Iráku a Sýrii, tak přesune svůj boj někam jinam. Třeba v západní Evropě pro to již podmínky vytvořené má. Nebude to zítra, nebude to za měsíc, ale bude to. To je dnes již myslím zřejmé. Jsme na to připraveni?