V poslední době jsme měli možnost slyšet mnoho pozitivních zpráv týkajících se migrace. Z návrhu reformy azylového systému EU (DUBLIN IV) už vypadly povinné kvóty na migraci a snižuje se i počet běženců ve Středozemním moři.
O tom, že se situace zlepšuje, hovoří jasně například data dostupná na stránkách UNHCR. Zatímco v roce 2015 byl počet migrantů, kteří se dostali přes Středozemní moře do Evropy, něco přes jeden milion, o rok později to byla jen něco více než třetina tohoto počtu - 362 753. V loňském roce došlo ke snížení na 172 000 a za celý letošní rok se do Evropy dostalo zmíněnou cestou jen 45 000 lidí.
Neméně povzbudivé jsou také výsledky bruselského summitu, který byl věnovaný mj. otázce migrace. Země EU byly (pro mnohé nečekaně) schopné se dohodnout na řadě podstatných věcí. Nyní bude důležité přejít od slov k činům.
Vydá se EU australskou cestou?
Dohoda mezi zeměmi EU navrhuje zřízení uprchlických center mimo Evropu, kde by mohli žádat o azyl lidé, kteří by byli zachráněni ve Středozemním moři. Jedná se o model inspirovaný Austrálií, kde se uplatňuje už od roku 2013. Jednoduše řečeno, pro žadatele o azyl v Austrálii platí takové pravidlo, že mohou předložit svoji žádost pouze ve třetí zemi. Lodě s lidmi snažícími se ilegálně dostat do Austrálie bývají vráceny zpět do zemí původu, a pokud nejsou schopné další plavby, jsou lidé převezeni do některé ze sousedních zemí, kde mají být prozkoumány jejich žádosti o azyl.
Vedle toho je zde navrhovaný vznik dobrovolných hotspotů v členských zemích EU, kam by se přijímali migranti z Itálie. Dobrou zprávou pro Česko také nepochybně je, že díky tomu jsou po tomto summitu povinné kvóty už zcela mimo hru a odsouhlasilo se, že se o tomto řešení už jednat nebude.
Na tomto místě si ještě neodpustím poznámku, že už od začátku bylo jasné, že tento koncept nemá šanci projít, jak jsem psal v jednom ze svých článků už na začátku listopadu 2017. Pokud se nyní pan Babiš kasá svým úspěchem, je to vlastně výsměch všem okolo a velice mě mrzí, že mu na jeho hru skočila většina médií, jak ve velmi dobrém komentáři zanalyzoval David Klimeš - Andrej Babiš tak mocně vítězí v Evropě, až z toho brzo chytneme obnovení hranic s Německem.
Nyní ale zpět k závěrům summitu. Důležité také je, že má být nadále podporována libyjská pobřežní stráž, která je pro řešení migrační krize klíčová. Její nasazení nepochybně mělo pozitivní vliv na snížení počtu příchozích migrantů do Evropy. Dále se musí řešit nejen ilegální imigrace, ale také napomáhání tomuto protizákonnému jednání.
Tím se konečně dostáváme k tomu nejdůležitějšímu – novým přísnějším pravidlům pro neziskové organizace, které se pohybují ve Středozemním moři za účelem zachraňování běženců. Těm má být přímo zakázaný vstup do libyjských vod a na libyjské pobřeží. Toto území mají výhradně hlídat Libyjci. Při porušení pravidel se mají proti neziskovkám podniknout adekvátní opatření včetně trestního stíhání a zabavení plavidel.
Některé neziskovky pomáhají pašerákům
Než začnu psát dále, opět zopakuji důraz na slovo „některé“, aby někdo neměl pocit, že házím všechny nevládní či neziskové organizace do jednoho pytle: Cením si charitativních organizací opravdu pomáhajících potřebným. Jejich práce si rozhodně zaslouží velké uznání. Pokud ale jsou jasné důkazy, že někdo porušuje pravidla a spolupracuje s pašeráky, nebudu o tom mlčet jen kvůli tomu, že někdo pak napadá všechny neziskovky (z neznalosti tedy i Skaut, Horskou službu nebo Unii sportu).
Už v létě loňského roku jsem psal o tom, jak se italským tajným službám podařilo pod skrytou identitou proniknout na lodě neziskových organizací a několik měsíců pozorovat jejich činnost a případné napojení na pašeráky. To, co se od podzimu 2015 ukazovalo jako stále více pravděpodobné na základě výslechů migrantů, se najednou začalo natvrdo potvrzovat. Německé neziskovky byly v kontaktu s převaděči a domlouvaly se na předání migrantů.
Důkazy o přílišném zdržování se lodí některých nevládních organizací právě u libyjských břehů jsou také k dispozici, jak jsem psal v jednom ze svých nedávných článků. O problematice také často a zcela otevřeně hovořím během jednání výborů i na plénu a důkazy jsem předal i Komisi. Asi nejvýmluvnějším důkazem, který jsem také kolegům v EP ukazoval, je časosběrné video vytvořené analytickou organizací Gefira, která zpracovala záznamy ze stránky www.marinetraffic.com, která sleduje pohyby všech lodí na světě.
Mimochodem, Itálie už nyní zakázala přistát na italském pobřeží několika lodím různých nevládních organizací, jako tomu bylo např. v případě německé lodě Lifeline. Tyto nevládní organizace sice mají oficiálně zachraňovat a suplovat tak činnost EU, která nemá dostatek vlastních lodí k záchranným akcím, nicméně skutečnost je bohužel taková, že už u afrických břehů fakticky jen přebírají migranty z rukou pašeráků. Takovýto přístup ale jde proti zájmům EU, a jsem proto vděčný, že státy během summitu stanovily pro neziskovky nová, jasná a přísná pravidla.
Summit nelidskosti?
Rozhodně nepřekvapí, že některé neziskovky začaly v reakci na zmíněné návrhy EU bít na poplach a jeden jejich představitel hovořil dokonce o „summitu nehumanity“. Za mě ale taková slova vůbec nejsou na místě, o žádný summit nelidskosti se nejednalo. Lidem, kteří mají nárok na azyl, bude jejich žádost vyřízena už mimo Evropu. Na tom není nic nehumánního, naopak. Cílem je totiž maximálně snížit počet případů, kdy se lidé budou snažit dostat do Evropy nelegálně a za velmi nebezpečných podmínek, kdy riskují své životy – z toho by přece všichni měli mít radost. Myslím si dokonce, že mnohem přesnější je proto označení „summit proti pašeráctví“.
Část neziskovek působících v oblasti Středozemního moře se prokazatelně spolupodílela na pašování a podpoře ilegální imigrace a stávající situace jim zřejmě vyhovovala. Svojí reakcí na výsledky summitu to i nepřímo přiznávají. Samy se svým jednáním a rétorikou usvědčují z podpory pašeráckého byznysu. Napomáhání ilegální imigraci tolerovat opravdu nelze, stejně jako jakékoliv jiné napomáhání porušování zákonů v demokratické zemi!
P.S. K neziskovkám, aktuální politické situaci i dalším kontroverzním dotacím Agrofertu jsem se velmi otevřeně vyjádřil také v pořadu Štrunc!, na který se můžete podívat zde: Kvůli migraci se EU může rozpadnout, přijměme skutečně potřebné uprchlíky, říká Zdechovský.
Převzato z blogu s autorovým souhlasem
Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu