O migrantech na německém trhu práce

Nejnovější data ze spolkových úřadů práce vyvracejí iluzi o jakékoli možnosti integrace a přínosu migrantů, kteří přišli do Německa z mimoevropských zemí v rámci masové vlny v posledních letech. Aktuální statistiky říkají, že:

- míra zaměstnanosti u Němců byla 67,4 %, zatímco u migrantů z mimoevropských zemí 20,8 %, migrantů ze Sýrie jen 15 %;

- míra nezaměstnanosti byla u Němců 5,5 %, u migrantů z mimoevropských zemí 47,4 % a u migrantů ze Sýrie téměř 62 %;

- míra osob pobírajících sociální dávky byla u Němců 7,2 %, u migrantů z mimoevropských zemí 61,4 % a u migrantů ze Sýrie dokonce 83 %!

Obrázek: Migranti na trhu práce v Německu (údaje v %)

Poznámka:1) Afghánistán, Sýrie, Eritrea, Irák, Irán, Nigérie, Pákistán a Somálsko.
Zdroj: Bundesagentur für Arbeit.

Tato nekompromisní data vážně nabourávají nepodložené výroky německých politiků, že migrace přináší velký ekonomický přínos pro trh práce, resp. ekonomiku jako celek. Pro německou ekonomiku a státní rozpočet představují statisíce migrantů extrémní přímé náklady absorpce (a ty vyvolávají dodatečné náklady politické, sociální a obecně společenské), které výrazně převyšující jakékoli potenciální přínosy. Výdaje spolkového rozpočtu v souvislosti s migranty byly loni přes 21 miliard eur (tj. 7 % spolkového rozpočtu). Není náhodou, že sociální výdaje německého státního rozpočtu rostou v posledních letech výrazně rychleji, než ostatní rozpočtové výdaje a zejména než příjmy.

Tato data jsou varovná i pro nás. Vysoké migrační náklady povedou k tomu, že ve snaze ulehčit německému rozpočtu a ekonomice nebude polevovat snaha německých politiků o systém přesídlení migrantů do jiných zemí a že budou narůstat tlaky stanovit jakési povinné evropské sociální dávky, které budou v řadě případů vyšší než důchody či mzdy v chudších evropských zemích. To může mít na jednotlivé země – ČR nevyjímaje – dramatické dopady, už s ohledem na nižší životní náklady.