Evropští politici opakují, že je nutné „lépe chránit hranice schengenského prostoru“. Maďarsko to konečně udělalo.

Po výstavbě žiletkového plotu přistoupilo k úplnému uzavření maďarsko-srbské hranice a provádí důsledné kontroly imigrantů. Přirozený vývoj současné imigrační exploze tak rýsuje kontury toho, co se bude dít v následujících dnech.

Německo vydalo prohlášení, že je schopné přijmout uprchlíky ze Sýrie, poté se z Maďarska vypravilo několik vlaků k rakouským hranicím a běženci mohli volně přecházet do Rakouska a posléze do Německa. Pak ale bavorská vláda (neplést si s vládou spolkovou!) zahájila kontroly na bavorsko-rakouských hranicích, na to zareagovalo Rakousko a Nizozemsko(!) a nyní zavedlo tvrdý hraniční režim i Maďarsko. Uprchlíci se tak ocitli na území států, do kterých nechtějí, a jejich cesta za německým snem se rozplývá.

Naprosto nerealistická politika špiček EU jen dále odcizuje myšlenku sjednocené Evropy. Není přeci možné, aby v přeregulované Evropě, kde jsou na všechno zákony a směrnice, náhle jako by nic neplatilo. Náhle lze cestovat bez dokladů i vyhýbat se státním orgánům. Myšlenka pomoci lidem v opravdu svízelné situaci naprosto zdevalvovala. Navíc, a to je na tom nejkřiklavější, se v rámci této migrační exploze pravděpodobně dostaly na evropské území i zatím „spící“ buňky Islámského státu.

Vůbec nepochybuji, že většina uprchlíků ze Sýrie potřebuje pomoc. Žijí již několik let v naprosto katastrofálních podmínkách. Uprchli před syrským režimem, pak před terorem Islámského státu. Místo řešení situace v Sýrii a Iráku, tj. v místě největší humanitární katastrofy současnosti, Evropa a zejména USA „sladce spinkaly“. Místo pomoci státům na hranicích Schengenu tak, aby byli běženci podchyceni na území Evropy v okamžiku, kdy dorazí (Řecko!), se Evropa zabývala vyděračskou politikou řecké Syrizy a do bankrotujícího Řecka opět nalila finance.

Vytvořil se tak současně prostor pro laciné politické body těch politiků, kteří se na uprchlické vlně snaží resuscitovat svůj upadlý politický vliv. Dává se příležitost těm, kteří už „léta bojují proti islámu“, jako je Martin Konvička. Naši vládní politici pak do značné míry přejali slovník „bojovníků proti migraci“ a účastní se neplodných schůzek na úrovni EU.

Dnes jsme svědky záplavy. Nyní se už musí jednat a uzavřít migrační trasy, protože řečí už bylo dost.