Úterý 12. listopadu 2024, svátek má Benedikt
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

MIGRACE: Kdo všechno chce do Evropy

diskuse (158)
migrační trasy

Článek vyšlý nedávno na serveru iDnes si zaslouží doplnění kontextu.

„Polovina mladých Arabů uvažuje o emigraci, nejraději by odešli do Evropy“ (zdroj)

Článek uvádějící výsledky průzkumu arabské BBC je zajímavý, hlavně kvůli pohledu na měnící se sociální poměry v arabských státech. Pro plné pochopení toho, jak velký je potenciál „migrace z nespokojenosti“ v okolí Evropy, ale podle mého názoru nestačí.

Abychom docenili, o jak zásadní záležitosti pro naši budoucnost se bavíme, měli bychom k němu doplnit několik důležitých bodů.

*****************************

Bod první. Arabské společnosti jsou „mladé“, jinými slovy, v jejich demografických stromech jsou mladé věkové kategorie mohutnější než v Evropě. To znamená, že mluvíme-li o přání mladých lidí emigrovat, jako právě ve výše zmíněném článku, jde o daleko větší podíl populace, než kdyby šlo, dejme tomu, o Českou republiku.

Příklady:

obyvatelstvo Egypt

Egyptské obyvatelstvo podle věkových kategorií

obyvatelstvo Jemen

Obyvatelstvo Jemenu podle věkových kategorií

obyvatelstvo Česko

Obyvatelstvo ČR podle věkových kategorií

Celková porodnost měřená počtem dětí na ženu sice v arabských zemích prudce klesá, ale ještě kolem roku 1995 byla vysoko (kolem 4 dětí na ženu, tj. zdvojnásobení v každé generaci), a tehdy narozené děti jsou přesně ti mladíci, kteří aktuálně sní o stěhování do Evropy.

Navíc i při současné arabské porodnosti mezi 2-3 dětmi na ženu bude v další generaci minimálně stejný počet mladých jako v té současné, spíše trochu větší.

Vývoj porodnosti - arabské země

Vývoj porodnosti ve vybraných arabských zemích. Údaje z 19. století neberte vážně, v předkoloniálním období žádné spolehlivé demografické statistiky neexistovaly.

Tvoří-li „mladí“, tj. lidé v kategorii 15-30 let, třetinu veškerého obyvatelstva, jako je tomu v Egyptě, bude země fungovat či nefungovat jinak, než tvoří-li sotva šestinu (jako v ČR). Vysoký podíl mladých lidí v populaci je často provázen násilnými konflikty, genocidami a jinou nestabilitou (teorie Youth Bulge).

Obecně je k vedení války potřeba dostatečné množství mladých mužů, kteří jsou jejím „palivem“, a v zemích arabského světa je v současné době mladých mužů relativní přebytek. To může vysvětlovat dnešní poměry na Blízkém východě daleko lépe, než vnější zásahy mocností.

*****************************

Druhý bod. Absolutní počty obyvatel v arabském světě jsou velmi vysoké. Z toho plyne, že oněch mladých Arabů, o kterých se bavíme, je docela dost.

(Povšimněte si v nedávném článku na Lidovkách letmé zmínky o tom, že v egyptské Káhiře aktuálně žije 23 milionů lidí a do půlky století se jich tam má tísnit 40 milionů. To už jsou čísla, která by vyvolala respekt i v Číně a v Indii.)

Nebylo tomu tak vždy, arabský svět býval dokonce tradičně málo osídlený. Jedním z důvodů, proč evropská koloniální expanze koncem 19.století proběhla relativně hladce, byla i skutečnost, že Evropanů bylo tehdy daleko, daleko více než Arabů. Například Alžírsko mělo roku 1830, kdy se tam začala usazovat francouzská moc, pouhých 1,5 milionu obyvatel. Irák na přelomu 19. a 20. století čítal něco přes tři miliony lidí. Na té samé stránce zjistíte, že ještě kolem roku 1890 měly české země zhruba stejný počet obyvatel co Egypt. Dnes je to 10:1 v náš neprospěch.

Tenhle dramatický vývoj je dán zejména lepší zdravotní péčí a jinými technologiemi, které arabský svět od Evropy přejal. V předvečer koloniální éry šlo o nesmírně technicky a vědecky zaostalou oblast světa, kde se úroveň medicíny či zemědělství od středověku nijak zásadně nepohnula. Porodnost byla obrovská, ale úmrtnost malých dětí také, takže nárůst obyvatelstva byl omezený a větší hladomor či epidemie vedly naopak k poklesu populace.

(To jsou poměry typické pro všechny předmoderní společnosti, nejen ty arabské. Prošlo si jimi například i Japonsko. Viz: demografický přechod, první fáze.)

Se zavedením moderních postupů dětská úmrtnost prudce poklesla, ale společenské normy stále ještě diktovaly manželům, že mají mít co nejvíce dětí. Tím došlo k populační explozi, kvůli které dnes Káhira soutěží počtem obyvatel se Šanghají.

Samozřejmě ani ten Egypt nemůže mít miliardu obyvatel, protože vody, potravin a obyvatelné půdy je tam jen omezené množství; navíc sem pomalu, ale jistě pronikají z vyspělejšího světa ekonomické i sociální poměry, které ke zmenšování průměrné rodiny vedou. Ale než se populace v arabském světě stabilizuje a přestane růst, uplyne ještě minimálně další generace, v nejprimitivnějším Jemenu možná i dvě. Absolutní počet obyvatel totiž roste ještě nějakou dobu potom, co porodnost poklesla – tomu se říká demografická setrvačnost.

Jinými slovy, ten přetlak daný hustotou lidí na kilometr čtvereční se ještě nějakou dobu bude zvyšovat.

*****************************

Třetí bod: arabský svět je jen jednou částí rozvojového světa. Je sice blízko, ale demograficky existují v rozvojovém světě i daleko „těžší váhy“, než stomilionový Egypt.

Další regiony, které bychom měli brát při studiu hrozícího potenciálu migrace v úvahu, jsou například:

- subsaharská Afrika,

- Írán,

- středoasijské -stány (z nichž Pákistán už dosáhl zhruba poloviny obyvatelstva EU),

- Indie, Srí Lanka a Bangladéš.

Podíváme-li se například na oficiální italskou statistiku žádostí o azyl z let 2017-2018 (soubor PDF), vidíme, že žebříčku vůbec nedominují arabské státy. Příčky vítězů obsadil Pákistán, Nigérie a Bangladéš.

A vskutku, nedávný výzkum Pew Research ukazuje, že velká část Nigerijců by se chtěla vystěhovat z vlasti (45 %) a z toho zhruba 19 % by dalo přednost Evropě (a 28 % USA, kde se na ně jistě těší).

Co se Pákistánu týče, našel jsem údaje z velkoměsta Karáčí, kde touhu vystěhovat se ze země vyjádřila polovina mladých lidí – tj. zhruba stejně, jako v arabském světě.

*****************************

Ptají se mě občas čtenáři, proč o té migraci tolik píšu. Odpověď je jednoduchá: chci zabránit tomu, abychom neinformovaně udělali špatná rozhodnutí, která už nepůjdou běžnými prostředky zvrátit.

Obzvlášť mě v této souvislosti dráždí přístup některých organizací zabývajících se migrací a migranty, který bych shrnul slovy „jen pár Syřanů a Iráčanů tam strčíme a hned zase půjdeme“. Takoví jedinci se běžně ohánějí výroky typu „Tři tisíce lidí se tu ztratí jako nic.“

Ano, kdyby to byl konečný počet, tak ano. Ale vzhledem k těm výše zmíněným demografickým a sociálním poměrům rozvojového světa je přijetí třeba jen tří tisíc lidí zhruba stejně bezpečné, jako koulovat se na lavinovém svahu poté, co nasněžilo. Nemusíte tu lavinu utrhnout, ale můžete.

Touží-li polovina mladých v arabském světě či v Pákistánu po vystěhování jinam, nebavíme už se o tisících, ale o desítkách milionů, ne-li stovkách (vezmu-li v úvahu Afriku). I kdyby jich ten záměr realizovalo jen pár procent, byly by to zástupy.

I země jako Švédsko, kde dnes žije přes milion lidí narozených mimo Evropu, začaly v 70. letech nějakým malým kontingentem běženců. Jenže každý z nich měl nějaké příbuzné, kamarády či sousedy, a část z nich se vydala na cestu za těmi, kdo už v Evropě byli.

V situaci, kdy poptávka obyvatel rozvojového světa po životě v Evropě je taková, jaká je, si prostě v tomto směru nemůžeme dovolit dělat žádné chyby.

*****************************

Hudební epilog
Dosud mě to nenapadlo, ale titul této písně vlastně naznačuje demografickou explozi.

****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY 2
Když je něco zapomenutého, je dobře se ptát, jak se to stalo. Zapomnělo se proto, že se něco dostalo za horizont času a zájmu, anebo proto, že se nějak někomu zapomenout chtělo? Autor v této knížce nahlíží do událostí zas tak ne moc vzdálených.
Objednat si ji můžete na této adrese.

zapomenuté příběhy 2

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Ondřej Neff
12. 11. 2024

Jaká byla podzimní událost, která zasáhne naše životy a zanechá trvalý otisk?

Zdeněk Roller
12. 11. 2024

Čekají nás „zajímavé časy“. Ale už jsme někdy žili v jiných?

Jan Bartoň
12. 11. 2024

Česká média prošla výraznou proměnou. Tón informací o Trumpovi se velmi změnil.

Tomáš Vodvářka
12. 11. 2024

Zdá se, že všechny tři možnosti jsou na stole. Případ Michala Redla je svým způsobem klíčový.

Aston Ondřej Neff
9. 11. 2024

Vládní koalice utržila další vítězství , když ve sněmovně protlačila úpravy penzijních parametrů.

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

přečetl Panikář
9. 11. 2024

Po desetiletích mnozí z nás konečně mohou s úlevou vydechnout.

Marian Kechlibar
9. 11. 2024

K posunu ve prospěch republikánů došlo prakticky plošně, i ve státech, které jsou tradičně baštami...

Jan Kovanic
9. 11. 2024

Během amerických prezidentských voleb se staly už různé věci.

Lidovky.cz, ČTK
12. 11. 2024

Novozélandský premiér Christopher Luxon se omluvil za hromadné zneužívání dětí, mladistvých a...

kurl Lenka Kuřilová
12. 11. 2024

Pokud by se v říjnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, s 33,5 procenty by je vyhrálo ANO. Za nimi...

Štěpán Hobza
12. 11. 2024

Britové postaví stíhačku šesté generace společně s Japonskem a Itálií. Projekt zvaný GCAP schválený...

Lidovky.cz, ČTK, pari Anna Pařízková
11. 11. 2024

Český premiér Petr Fiala hovořil telefonicky s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem....

Ondřej Neff
11. 11. 2024

Jaká byla podzimní událost, která zasáhne naše životy a třebaže se na ni časem zapomene, zanechá...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz