Žár horké kaše na polsko-běloruských hranicích doléhá až k nám. Ano, můžeme děkovat praotci Čechovi, že pro nás nalezl místo v závětří, chráněné kolem dokola tehdy neprostupnými horami (čerti vědí, jak se podařilo jemu a jeho lidu je prostoupit) a žádná krize nás bezprostředně neohrožuje. Žár té kaše ale musí cítit každý, kdo je aspoň minimálně citlivý.

Horkost kaše je vyvolána tím, čemu se říká zapeklitost situace.

Jen si to srovnejme. V lesích podél polské hranice doslova živoří a bohužel už i umírají lidé. Nejsou to ale ubožáci vyštvaní válkou. Přiletěli pravidelnou leteckou linkou a cesta stojí deset tisíc dolarů na hlavu. Tento cestovní ruch organizuje nelegitimní běloruský prezident Lukašenko podporovaný vládcem Kremlu Putinem. Pro něho je tento cestovní ruch zbraň zamířená na slabé místo Západu, na soucit jeho obyvatel.

Z horké hranice přicházejí drastické fotografie a videozáběry. Vzpomínáte na rok 2015? Tehdy také mířily ve směru na Německo zbědované zástupy. Moc se o tom nemluví, ale je doloženo, že tehdy stála kancléřka Angela Merkelová před volbou, zda ty lidi zadržet, nebo pustit dál. Stala se z ní Mutti Merkel a pustila je dál právě z obavy před dopadem drastických fotek a videozáběrů z linie střetu. Přesně těch záběrů, které nacházíme denně ve zpravodajských relacích.

Není to poslední zapeklitost.

V roce 2015 zastavilo další vlny běženců Orbánovo Maďarsko. Současné Polsko není v Berlíně a Paříži o nic víc oblíbené. Nastala tedy situace, že Polsko vykonává přesně tu činnost, kterou by Německo nedokázalo na vlastní hranici provozovat. Nedokázalo by to dnes, a už vůbec ne pod vládou, která se záhy ustaví. Hranice zabarikádovaná žiletkovým drátem a za ní živořící lidé, to by Němci nesnesli. Jenže oni ji postavili neoblíbení Poláci, kteří jsou proti potratům a nechtějí homosexuální manželství. Dělají tedy nadmíru hnusnou věc, tihle Poláci, pohoršuje se liberál a nejen německý. Ve skrytu duše jsou ale rádi, že to dělají, protože lidé shromáždění za žiletkovým plotem nepovykují Poland, Poland. Oni křičí Germany, Germany. Tudíž je třeba Poláky za nehumánní počínání kritizovat, ale ne zas tak moc, zároveň je žádoucí jim poskytnout podporu, ale taky ne zas tak moc. Věru zapeklitá horká kaše.

Horké kaše mívají společnou vlastnost: coby problém jsou neřešitelné.

Volá se po reformě azylového práva. Potíž je v tom, že se azyl uděloval jednotlivcům. Jakmile začaly přicházet masy, byly problémy. Ctihodné Švýcarsko odhánělo od svých hranic Židy v době, kdy se Německo rozhodlo je vyhubit. Můžeme se nad tím teď pohoršovat, ale bylo v jeho moci přijmout šest milionů ohrožených Židů? Nebo aspoň každého desátého?

Raději na to nemyslet. Nicméně jádro problému zůstává: přicházejí lidé s nárokem na soucit, ale každopádně jich je moc.

LN, 15.11.2021

****************************************
ULTIMUS
Nový román Ondřeje Neffa

Na odvrácené straně Měsíce stojí Ultimus, vězení pro nejhorší zločince obydlených světů. Sem přijíždějí Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, starožitníci se sídlem v Arkádii, v roli robotických specialistů.
Měl to být nejlepší kšeft jejich života. Vyklubala se z toho bouda, kterou jim nastražil jejich dávný kamarád, policejní hlavoun Mantella. Spadli tam do spárů nejmocnější zločinecké organizace Lunárního společenství. Stojí proti všem - proti zločincům i dozorcům, proti robotům i proti zmutovaným paraorganismům i proti toxickému šrotu, který se vymknul kontrole.
Když pak se do toho vloží africká vražedkyně Kombopi, dá se čekat, že bude hodně dusno...

Nový román z cyklu Arkádie je napínavý i humorný, jak už dobrodružství obou nehrdinských hrdinů bývají. Příběh volně navazuje na předchozí svazky Měsíc mého života, Rock mého života a Hvězda mého života. Vydal Myster\ Press, k dostání všude včetně Alzy.