Evropa právě prožívá druhou největší krizi od druhé světové války. Prožívá krizi způsobenou globalizátory planety, multikulturalisty a neomarxisty, kteří pronikli do vedení EU a také do vlád některých evropských států. Tyto tzv. elity k nám masově a bezostyšně importují nový proletariát z jiných kontinentů. Výsledkem je organizovaný nájezd milionů muslimů na Evropu, který navzdory „kosmetickým“ zásahům evropského vedení stále trvá. Zdá se, že okamžik, kdy tato vlna zasáhne i naši zemi, je pouze otázkou času. Evropské země bývalého sovětského bloku, které spolupracují ve skupině V4, prozatím unijnímu diktátu o povinném umisťování tzv. uprchlíků odolávají. Na druhé straně je Česká republika v tomto ohledu zřejmě nejslabším článkem tohoto přirozeného a legitimního odporu.

Mnozí občané Evropské unie po britském referendu o odchodu z EU a po volbě Donalda Trumpa presidentem USA současné unijní vedení právem kritizují za naprosté selhání a neschopnost prohlubující se imigrační krizi důsledně řešit. Toto vedení se však chová, jako by vše bylo v pořádku, a nenápadně plánuje další omezování suverénního rozhodování svých členských států. Dává nám snad ono vedení najevo, že se na celém zrůdném plánu importování cizích a nepřátelských kultur na náš kontinent přímo podílí?

V této souvislosti si musíme všimnout odlišnosti masové muslimské imigrace od všech ostatních migračních procesů, které jsme už v minulosti zažili. Této otázce se více než jedno desetiletí věnuje celá řada politiků, religionistů, politologů, historiků i žurnalistů. Nejčastěji jde o mezioborové odborníky, protože islám je ve své podstatě kombinací náboženské víry a silné politické doktríny. Najdeme mezi nimi také bývalé muslimy, mnohdy s akademickým vzděláním, kteří se mezi námi dokázali asimilovat a dnes nám pomáhají odhalit a pochopit pravdu.

Jedním ze specialistů zabývajících se výzkumem politické stránky islámu je Ph.Dr. Bill Warner. Původem Američan, doktorát v oboru matematika a fysika obdržel na North Carolina State University, avšak už celých čtyřicet let se věnuje výhradně doktríně politického islámu. O této problematice vydal už 15 knih, přeložených do mnoha jazyků. Titul „Právo šaría pro nemuslimy“ se stal světovým bestsellerem. Jako graduovaný matematik důsledně dokládá své vývody a závěry těžko vyvratitelnými grafy a statistikami, takže je celkem přirozené, že svou prací rozpálil do běla už řadu multikulturalisticky založených pseudovědců, mezi nimi i některé české antropology.

Intenzívně přednáší nejen ve Spojených státech, ale je zván i do mnoha evropských zemí. Také u nás jsem zaznamenal několik jeho vystoupení, většinou na akademické půdě. Navíc založil právě u nás, v Brně, institut CSPI (Centrum pro studium politického islámu), jehož je presidentem. K jeho největším zásluhám patří, že odhalil dualitu, chcete-li dvojí tvář, politicko-náboženského islámského učení. Znovu oživil problém naší neznalosti islámského pravidla, že pozdější agresívní a nesnášenlivé verše koránu jsou nadřazeny ranějším, vcelku mírumilovným, anebo je také úplně ruší. Aby bylo jasnější, o čem hovořím, dovolte mi ocitovat část jedné jeho nedlouhé, zato však zásadní přednášky:

Rád bych vám řekl něco o emigraci, ale ne o emigraci obecně. Konkrétně o muslimské emigraci. Při diskusích musíme muslimskou emigraci oddělovat od ostatních druhů emigrace, protože muslimská emigrace má vždy skrytou politickou náplň. To se projevuje i v samotném kalendáři, který islám používá. Jejich kalendář nezačíná zjevením koránu, ani Mohamedovým narozením. Začíná v okamžiku, kdy se Mohamed přestěhoval z Mekky do Medíny. Proč si vybrali tohle datum? Protože tehdy se islámu začalo dařit. Označuje to začátek politického islámu.

Mohamed totiž kázal v Mekce své náboženství třináct let a přesvědčil pouze 150 Arabů, aby se stali muslimy. Ovšem když Mekku opustil a přesídlil do Medíny, stal se politikem a vojákem, stal se džihádistou. Když o deset let později zemřel, každý Arab byl muslimem. To znamená, že emigrace z islámu udělala politickou záležitost a s politikou a násilím se začalo islámu dařit.

Měli byste vědět, že devadesát jedna veršů v koránu všem muslimům nařizuje, aby napodobovali všechno, co Mohamed řekl a udělal. To znamená, že s jejich příchodem do nové hostitelské země začíná politický proces. Tento politický proces začíná slovy: „Jsme muslimové a naše náboženství obnáší to, že potřebujeme speciální místo k modlení, speciální jídlo halal, a podobně. Požadujeme odlišné oblečení.“ Islám se začne od hostitelské země oddalovat se slovy: „Musíme být jiní, protože jsme muslimové.“

Je třeba, abyste si uvědomili, že žádný muslim není jednotlivec, ale ve skutečnosti je částí ummy, většího celku muslimské komunity. A uvnitř této obce jsou vůdci. Vůdci jsou pak ti, kteří se stávají aktivisty. To není tak, že by každý muslim něco podnikal. Tohle dělají vůdci. Měli byste vědět, že každý člen ummy je nucen poslouchat vůdce. Tím se z islámu stává velmi silný politický blok. Když islám začne s imigrací, začne také s procesem islamizace hostitelské země. Proto se muslimská imigrace zásadně liší od jakékoli jiné imigrace. Konec citace.

Vzpomněl jsem si na často diskutované prohlášení předsedy slovenské vlády Roberta Fica: „Na našem území nedovolíme vznik ucelených muslimských komunit.“ Pokud pan premiér prostudoval alespoň jednu stať od Billa Warnera, a je velmi pravděpodobné, že jich četl i víc, znamená to, že má-li dostát svému slovu, může Slovensko přijmout tak nanejvýš 500 muslimů a navíc je povinně ubytovat každého v jiné obci. A teď mi povězte: myslíte si, že Fico dokáže svůj slib dodržet?

O českém premiérovi, který se nám postupně zapisuje do paměti rozpory mezi svými veřejnými prohlášeními a skutečnými činy, se v těchto souvislostech raději ani nezmiňuji.