V tichosti se opět zvýšil počet lodí neziskových organizací připlouvajících do italských přístavů. Nová ministryně vnitra Itálie anulovala politiku bývalého ministra vnitra Salviniho. Jedná se o novém přerozdělování migrantů.

Německo, Francie, Itálie a Malta se v září domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři. Německý ministr vnitra Horst Seehofer už dříve naznačil, že Německo by mohlo přijímat čtvrtinu zachráněných migrantů.
Plán automatického přerozdělování migrantů zachráněných na moři bude obsahovat klauzuli, na jejímž základě bude možné se systému neúčastnit. Berlín je připraven ji využít, pokud se vyskytnou známky zneužívání systému. Pokud počty migrantů výrazně vzrostou, mělo by to být chápáno jako znamení, že systém je povzbuzuje k přeplouvání moře nebo že je zneužíván. V takovém případě „je ministr pevně odhodlán mechanismus opět opustit“, řekl Alter.

Premiér Andrej Babiš sice nevidí důvod k roztočení druhého kola přerozdělování migrantů, nicméně vše k tomu směřuje rychlým krokem. Německá politika je v tomto případě naprosto jasná. Pomáhat budeme a chceme. Větička o tom, že „pokud počty migrantů výrazně vzrostou, mělo by to být chápáno jako znamení, že systém je povzbuzuje k přeplouvání moře nebo že je zneužíván“, je ze „zlatého fondu“ německé promigrační politiky. Jestliže Itálie pod ministrem vnitra Matteem Salvinim stlačila počty migrantů z lodí neziskovek na stovku měsíčně, pokud se neziskovky přizpůsobí a budou vozit měsíčně 500 migrantů, určitě to Německo řešit nebude. Německá politika je zásadním podporovatelem migrace a řeči o tom, že Německo ze systému vystoupí, jsou naprosto lživé. Okamžitě by se totiž zvedla kritika médií a neziskovek a německá vláda by se dostala na pranýř.

Nejhorší na této „nové dohodě“ je opět to, že absolutně nerespektuje platná pravidla vstupu do Schengenu. Je dle mého naprosto zásadní námitkou, že pokud by nový přerozdělovací systém prošel opět většinovým hlasováním jako ten poslední, byla by to další rána bezhraničnímu styku uvnitř Schengenu. Je navíc naprosto skandální, když EU tlačí na Velkou Británii, aby nechala otevřené hranice Severního Irska, a současně její dva ekonomicky nejsilnější státy, Německo a Francie, připravují další hrubý zásah do pravidel vstupu do Schengenu. Na takové řešení samozřejmě nemůže Británie nikdy přistoupit, protože by se stala „doplňkem“ Schengenu a státem, který by si nemohl svobodně rozhodovat o tom, jak zabezpečí své hranice.

Existuje jen jeden způsob, jak Schengen udržet, a tím je ilegální migraci nepodporovat, resp. zcela vyloučit. Strach z tohoto řešení mají pouze ti, kteří se tváří jako „zachránci planety, jejího klimatu a důstojného života“. Zdá se tedy, že eurovolby skutečně nic zásadního nevyřešily a udržely u moci síly, které de facto podporují politiku migrace jako „základního lidského práva“ podle Paktu o migraci při OSN. Současně se ukazuje, jak naivní a nebezpeční jsou ti čeští politici, kteří jsou ještě ochotni tvrdit, že se nic neděje či kteří tuto politiku migrace dokonce podporují.