Už dvakrát se mu podařilo utéct z nejstřeženějších mexických věznic. Teď policie proslulého narkobarona Joaquína Guzmána neboli Prcka dopadla potřetí. V příběhu s hollywoodským obsazením.

Od hlavy k patám je vzrůstem droboučký, od hlavy k nebesům však těžko odhadnout. Velký mezi velikány. Pochybuješ-li, měj se na pozoru, varuje v oblíbeném um-ca-ca cajdáku dechové kapely El Porto de Sinaloa (Hříbě ze Sinaloy) její frontman v kovbojském klobouku. Tenhle hit je podobně jako desítky dalších písní z chudého západomexického státu u pobřeží Pacifiku o slavném sinalojském rodákovi Joaquínovi Guzmánovi alias Prckovi (El Chapo).

Naposledy loni na jaře, a to způsobem, jenž zahanbil mexické úřady a vězeňskou správu ostře hlídané káznice Altiplano.

Prcek, jehož přízvisko odráží jeho 168 centimetrů, prchl pohodlným půldruhého kilometru dlouhým tunelem, jenž vedl až do jeho cely. A nebyla to žádná díra, tunel měl osvětlení, ventilaci a na drogového bosse v něm čekala motorka. Na svobodě však Prcek dlouho nepobyl – minulý pátek svět oblétla zpráva, že znovu skončil za mřížemi. A příběh jeho dopadení jako by sepsal některý z narcocorridos. Den po jeho zatčení vyšel v časopise Rolling Stone rozhovor, který s Guzmánem pořídil americký herec Sean Penn. Proslulý hollywoodský umělec a držitel dvou prestižních cen Oscar, jenž je už řadu let známý i pro svůj politický aktivismus. Byť známý jak komu.

Kdo je Sean Penn?

Guzmán, který se skrýval kdesi ve svém rodném státě, o Pennovi nikdy neslyšel, jak vyplynulo z SMS konverzace, již ve středu zveřejnil mexický list Milenio. S hercem se loni v říjnu setkal kvůli své krajance Kate Del Castillové, rovněž herečce. Podle Guzmána mimořádně nadané.

Talent třiačtyřicetileté Del Castillové obdivoval především v telenovele Reína del Sur (Královna jihu) o Mexičance, jež se v jižním Španělsku stane úspěšnou narkobaronkou. Guzmán se toužil setkat hlavně s herečkou, s níž přes SMS vedl – na svou pověst násilnického egocentrika, jak vyplývá z profilu, jenž mu vytvořili soudní psychologové – nezvykle něžnou konverzaci.

Nejmenovanému zprostředkovateli schůzky napsal, ať si s sebou Del Castillová přivede, koho chce. Setkání s Pennem se loni na podzim odehrálo poměrně rychle, následný rozhovor vznikl na dálku, když byl herec znovu v USA.

Tedy v zemi, která Guzmána po smrti lídra teroristické al-Káidy Usámy bin Ládina označila za „veřejného nepřítele číslo jedna“. Kartel Sinaloa stojí podle amerických protidrogových vyšetřovatelů nejméně za polovinou všech narkotik, která se objeví na americkém trhu. Ostatně Pennovi své pracovní úspěchy přiznal i Guzmán. „Dodávám více heroinu, metanfetaminu, kokainu a marihuany než kdokoli jiný na světě,“ pochlubil se herci, na kterého se valí kritika z mexických i amerických úřadů a jenž své setkání s hledaným narkobaronem na útěku zřejmě bude muset vysvětlit policii. Stejně jako Del Castillová, jež už v minulosti Prcka veřejně obdivovala. Na druhou stranu policie by hercům mohla poděkovat, k dopadení hledaného zločince přispěla zmíněná komunikace přes mobil. Guzmán si přitom na tohle dával vždy velký pozor, odmítal satelitní telefony a měnil i svůj kdysi oblíbený mobil BlackBerry.

Když policie překupníka, jehož majetek vyčíslil časopis Forbes na více než miliardu dolarů, dopadla v roce 1993 v Guatemale poprvé, Američané hned požádali o jeho vydání. Tehdy Mexičané odmítli. Guzmán, jehož odsoudili za osnování vražd a překupnictví drog na dvacet let vězení, si měl trest odpykat ve své vlasti. Narkobaron strávil za mřížemi necelých osm let a podle svědků se rozhodně neměl špatně. V cele káznice Puente Grande pořádal humří hostiny i večírky s prostitutkami. A také se mu paradoxně z vězení podařilo upevnit své postavení v kartelu, který řídí od konce osmdesátých let. V roce 2001 poprvé utekl, údajně se schoval v koši na špinavé prádlo. A na svobodě byl až do roku 2013, kdy ho úřady znovu dostihly a vsadily do jedné z nejstřeženějších věznic Altiplano, odkud prchl zmíněným tunelem.

I proto Mexičané hned po jeho novém dopadení oznámili, že zahájili Guzmánův proces o vydání do Spojených států. Věří, že tam bude mít méně šancí zajistit si lepší zacházení či další útěk. Ten už si mexická vláda nemůže dovolit.

Už takhle je synek chudého farmáře z vesnice La Tuna na úpatí nehostinného pohoří Sierra Madre Occidental, jenž ve třetí třídě nechal školy a pomáhal rodičům na políčku s marihuanou a makovicemi, než ho vzal do učení místní narkobaron, oslavovaným hrdinou, jemuž místní spíše fandí.

LN, 16.1.2016