Upřímně: je mi jedno, jakou měl Ježíš barvu kůže či vlasů. Nejspíš nebyl bílý jako křída a blonďatý jako obyvatelé středního Švédska. Ale i kdyby, na jeho spásném poslání to nic nemění. Určitě ale nebyl černoch.

A rozhodně ne „Palestinec“.

Že se ho jako „Palestince“ snaží prezentovat Arabové ve Svaté zemi, je možné se skřípěním zubů pochopit. Je to součást jejich propagandy. Méně už, když po nich tento nesmysl opakují média na Západě, která kdysi sloužila jako vzor. Nejen jazykový, ale i vzor veřejnoprávního vysílání. Řeč je o BBC.

Platí to stále? Nezdá se.

Elektronické vydání novin The Jerusalem Post přineslo 28. prosince 2020 v článku „BBC: Jesus was ‚Palestinian,‘ despite term’s use century after crucifixion“ informaci, na kterou předtím upozornila americká organizace CAMERA. Její plný název je „Committee for Accuracy in Middle East Reporting in America“ a na svém webu mj. uvádí, že jde o monitorovací organizaci zaměřenou na podporu přesného a vyváženého zpravodajství o Izraeli a celém Středním východě.

Světová služba BBC má ve svém rozvrhu pořad „Heart and Soul“ (obr. 1). V jeho rámci odvysílala 18. prosince 2020 relaci „Black Jesus“. CAMERA upozornila, že moderátor Robert Beckford několikrát použil termín „first-century Palestinian Jew“ - ve smyslu, že Ježíš byl „palestinský Žid z prvního století“.

To je samozřejmě nesmyslné označení, neboť k přejmenování Země izraelské, tehdy rozdělené na Judeu, Samaří a Galileu, došlo zhruba sto let po Ježíšově ukřižování. Byla to krutá protižidovská pomsta Římanů poté, co potlačili Bar Kochbovo povstání (132-135 n. l.) a zemi pojmenovali po úhlavních nepřátelích lidu Izraele, v Bibli označených jako Filištínští (obývali pobřežní území tvořené dnešním Pásmem Gazy, Aškelonem a Ašdodem. Pro Izrael byli tím, čí pro oko trn.

obr. 1/ Zdroj: Web BBC World Service

Název Palestina pak přetrval do moderní doby; i mandát Společnosti národů ve 20. století byl svěřen Velké Británii nad územím zvaným Palestina (odtud označení „mandátní Palestina“), což mělo jeden neblahý následek. Zcela do pozadí byla zatlačena historická skutečnost, že Palestina rovná se Země izraelská, původní pravlast izraelského národa, v průběhu dějin z různých důvodů rozprášeného do diaspory.

Jen si představme, že by Británie nezískala do mandátní správy „Palestinu“, ale „Judeu, Samaří a Galileu“ - pak by se Arabům obtížněji přesvědčovalo svět, že jde výlučně o jejich území; zejména pak ve vztahu k regionu zvanému Judea by to znělo vskutku nevěrohodně.

S jistou mírou nadsázky můžeme říci, že tehdejší rozhodnutí císaře Hadriána o pomstě vůči poraženým Židům má vliv na dění ve Svaté zemi po téměř 19 stoletích: arabská propaganda ho dokázala rafinovaně zneužít. Označením arabského státu na území bývalé mandátní Palestiny názvem Palestina je vytvářen dojem, že celé toto teritorium patří Arabům („Palestincům“ - další falešný termín), což si lze vyložit i tak, že pro Stát Izrael tam není místo. Jak absurdní: pro židovský stát není místo v Zemi izraelské. (To hovořím o logických souvislostech onoho nesprávného názvosloví dovedených ad absurdum, nikoli o názorech všech arabských vůdců v současnosti.)

V průběhu času se stal ještě jeden pozoruhodný „zázrak“, kdy se z Palestinců jako všech obyvatel Palestiny (Arabů, Židů a ostatních) stali výlučně Arabové (na milost jsou snad vzaty ostatní nežidovské menšiny). V arabském pojetí, které přejímá i ostatní svět, je výraz Palestinec ztotožněn s výrazem Arab a v žádném případě Arab i Žid, jak tomu bylo původně za doby britského mandátu Palestina.

Vraťme se ale k případu „palestinského“ Ježíše. Organizace CAMERA bude po BBC požadovat vysvětlení výše uvedeného tvrzení ve vysílání BBC World Service; a také dalšího, které rovněž označilo Ježíše jako „Palestince“ - to bylo 13. prosince 2020 v pořadu „Sunday Morning“ stanice BBC Radio Scotland.

Řeknete si, jaký má význam takto se „nimrat“ v detailech. Má a zásadní, neboť (omlouvám se za to přirovnání) ďábel je ukryt právě v takovýchto detailech. Pokud totiž posuneme používání pojmu „palestinský“ před rok 135 n. l., pak je to totéž, jako kdyby fotbalisté přesunuli hru za autovou čáru a rozhodčí nepískal. Bylo by to zásadní porušení pravidel, už by to nebyla regulérní hra, ale její karikatura.

Také v médiích je zapotřebí hrát férově a respektovat fakta. Není-li tomu tak, pak buďme vděčni za to, že existují takové organizace jako CAMERA, které hlídají pravdu. CAMERA se přitom může vykázat úspěchy: díky její aktivitě byla média nejednou nucena zveřejnit opravu, tedy uvést věci na pravou míru.

Naposledy před několika dny. Americká televize PBS odvysílala 20. prosince 2020 v pořadu „NewsHour“ údaj o tom, že podle organizace UNRWA žije v Libanonu 470 tisíc palestinských uprchlíků, přičemž většina z nich v uprchlických táborech. Jak ale CAMERA upozornila, 470 tisíc jich je registrováno, reálně jich ale v Libanonu žije méně než 200 tisíc. Z toho v uprchlických táborech 45 procent, což není většina.

Na základě tohoto upozornění odvysílala televize PBS 27. prosince opravu, kde vše uvedla na pravou míru:

Závěrem se dostáváme k principu „kdo myje myčku?“. V reklamě to možná zní jako vtipný slogan, ale v reálném životě je to víc než slogan. Jistě platí, že média jsou hlídacími psy demokracie. Jenomže i média potřebují, aby je někdo hlídal. A od toho tu máme takové organizace, jako je CAMERA. (A kdo hlídá CAMERU? Jakákoliv jiná „CAMERA“.)

Převzato z blogu autora s jeho svolením.