Česká televize pokračuje v mlžení o totálním krachu Západu a USA obzvlášť v Afghánistánu. Mimo jiné slovy o „chaosu“ a „nepřehledné situaci“.

Donald Trump tvrdě kritizuje politiku Joea Bidena v Afghánistánu. V posledním videu srovnává porážku USA ve Vietnamu (Saigon 1975) právě se současnou situací v Kábulu. Biden tvrdí, že neexistuje žádná podobnost odchodu USA ze Saigonu v roce 1975 a situace v Kábulu. Podle Trumpa je současná situace mnohem horší, než byl pád Saigonu v roce 1975. Video zachycuje i u nás publikovaný snímek startu letadla, na kterém visí desítky lidí, kteří se nedostali dovnitř s tím, že na dráze zůstaly krvavé stopy po člověku – pravděpodobně zahynul pod koly letadla.

Trump ještě před koncem svého úřadu oznámil plán na stažení amerických jednotek do května letošního roku. Biden tento termín zrušil a vyhlásil nový, na 20. výročí teroristického útoku Al-Káidy na New York, respektive Světové obchodní centrum. Byl to teroristický čin do té doby nevídaný. Zemřeli teroristé a cestující v unesených letadlech, která narazila postupně do obou věží centra. V budovách zemřely další tisíce lidí. Termín oznámený Bidenem se stal předmětem polemiky zejména ze strany republikánské opozice. Spojení termínu teroristického útoku a odchodu armády USA z Afghánistánu označily i jako pohrdání oběťmi teroru. Biden pak termín změnil na konce srpna.

O stažení amerických jednotek vyplynulo v průběhu posledních týdnů na povrch několik základních faktů. Základny NATO, které byly téměř dvacet let přísně střeženy, byly opuštěny během nocí a na místě byla ponechána nepoškozená bojová technika. Základny pak byly vyrabovány, nejprve zřejmě „obyčejnými“ civilisty, poté obsazeny vojáky Tálibánu, kterým se tak do rukou dostala špičková vojenská technika a výzbroj. Tu potom Tálibán mohl využít při svém dalším postupu. Osobně si pod stažením představuji něco úplně jiného. Mělo by jít o kompletní stažení jak vojáků, tak vojenské techniky a výzbroje. Rozhodně si pod tím termínem nepředstavuji opuštění kasáren pod rouškou tmy a ponechání místa osudu. V té době stále ještě vládnoucí kábulský režim si stěžoval na to, že mu Američané vůbec nesdělili čas odchodu ze základny. Mimo jiné to ukazuje na další zásadní problém celého „stažení“ – žádnou komunikaci s lidmi, které vojáci NATO a USA zvláště drželi téměř dvacet let u moci. Bidenova administrativa žádné stažení nepřipravila, odchod armády lze skutečně přirovnat jen k potupnému úprku.

ČT v Událostech 19.8. podrobně referovala o evakuaci českého personálu a spolupracujících afghánských občanů, tlumočníků a dalšího afghánského personálu včetně rodinných příslušníků. Tyto lidi by s velkou pravděpodobností čekala pomsta bez ohledu na to, že se mluvčí Tálibánu vyjadřuje tak, že se jeho bojovníci nebudou mstít. Zprávy ale také zmiňují zastřelení osob, které pro Západ pracovaly a nestačily před Tálibánem utéct. Pomoc s jejich odchodem z vlasti byla zřejmě velmi opodstatněná a zachránila jim život. Politická emigrace ale také způsobí Afghánistánu škody, které známe i z naší minulosti – emigrací po roce 1948 a poté 1968 Československo jistě utrpělo, a to nejen v kultuře a sportu.

V ČT zazněla i kritika práce amerických tajných služeb právě v souvislosti s tím, že údajně nesprávně odhadly vývoj v Afghánistánu a předpokládaly, že kábulský režim může přežít odchod jednotek NATO až půl roku. Tato kritika připomíná podobnou kritiku v otázce druhé invaze do Iráku, která následovala po invazi do Afghánistánu. Bylo zjištěno, že zdroj, který americké tajné služby informoval o ohromných zásobách chemických zbraní v Iráku, si to celé vymyslel právě proto, aby přesvědčil americké tajné služby o nutnosti invaze. V Iráku se žádné chemické zbraně nenašly, zato se ukázalo, že je ve velkém množství vlastní Sýrie, jejíž vláda je poté použila v občanské válce, která vypukla v rámci „arabského jara“. O práci amerických tajných služeb tak můžeme mít obecně velmi špatné mínění, i když například práci BIS údajně velmi oceňují.

Na závěr se zmíním ještě o jednom velmi podstatném fenoménu, a to o surovinovém bohatství Afghánistánu. Tam se asi před deseti lety uskutečnil rozsáhlý surovinový průzkum amerických geologů. Pod titulkem Geologové našli v Afghánistánu kovy za bilion dolarůse hovoří o tom, že výsledek průzkumu je ohromující. Vědci narazili na ložiska mědi, kobaltu, železa i zlata. Objevili prý také obrovské zásoby lithia, suroviny nepostradatelné pro výrobu baterií, laptopů a mobilních telefonů.

Vládci Afghánistánu, nyní Tálibán, tak mají v rukách možnost nabídnout tyto poklady investorům, z nichž nejlepším je pro Tálibán Čína. Západ intervencí v Afghánistánu nedosáhl žádného výsledku – naopak. Vládu Tálibánu v roce 2002 svrhnul a Tálibán se tam nyní vrací. Pokud by Západ udržel Afghánistán ve sféře svého vlivu, mohl se podílet na využívání nerostného bohatství. Nyní bude jen přihlížet k tomu, jak se surovinového bohatství zmocní Čína a bilion dolarů, který si údajně afghánská anabáze vyžádala, bylo vynaloženo nadarmo - a k tomu padlo bezmála dvacet tisíc vojáků NATO. Na tomto popisu není vůbec nic nepřehledného. Vše je naopak velmi dobře patrné a slovník ČT jen zamlčuje, jak vážný dopad bude mít ztráta Afghánistánu pro Západ.