Ta média, která o sobě říkají, že jsou liberální, zažívají těžké časy. V Evropě přibývá vlád, které s nimi názorově nesouzní. Ani v Rakousku již nepanuje bývalá shoda politiků a médii při společném překreslování skutečnosti.
Jobovky z Vídně
Rakouské ministerstvo vnitra doporučilo policii, aby
1. omezila spolupráci s novinami, které o bezpečnostních orgánech informují neférově na zákonem určené minimum, a aby
2.zveřejňovala státní příslušnost a pobytový status podezřelých z trestných činů. Podrobněji má informovat i o sexuálních deliktech, hlavně v případě, že k nim došlo na veřejnosti a oběť a pachatel se neznali.
Reakce na tyto instrukce se soustředily především na první bod. A řekl bych, že to byl také záměr iniciátorů ministerského doporučení. Mnohem dalekosáhlejší mocensko-politické důsledky bude totiž mít bod druhý.
Minulá vídeňská vláda přijala (určitě ne náhodou, zrovna když se naplno rozjížděla migrační vlna) usnesení, aby se údaje o národnosti, náboženském vyznání a barvě pleti zločinců zveřejňovaly jen v případě, že je to nezbytně nutné. Tehdy v Rakousku vládla koalice politických stran, která otevřela hranice migrantům stejně dokořán, jako to udělalo Německo. A to byl i důvod, proč v posledních volbách vyhrály dvě konzervativní strany, Lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ).
Nová vláda dělá novou informační politiku a takzvaná liberální média vyvádí, jako by jim kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache přikazovali, co mají psát. Ministerstvo vnitra ale policejním tiskovým mluvčím pouze doporučilo, aby veřejnost informovali lépe než doposud. Je tohle cenzura, nebo spíše snaha vyrovnat informační mezery vzniklé kvůli předpojatosti „pokrokových“ médii?
Chlípník Brett Kavanaugh
Sem se hodí malá vsuvka. Ta samá média, které nechtějí uvádět žádné podrobností o sexuálních zločinech v Rakousku, to umí i zcela opačně. Takzvané liberální deníky informují v těchto dnech až do nechutných podrobností o tom, co údajně před třiceti lety prováděl na studentských večírcích Trumpův kandidát na člena Nejvyššího soudu, Brett Kavanaugh. Ale na druhé straně jsou staropanensky cudná, když jde o to, jakou barvu pleti a náboženské vyznání mají ti zločinci, kteří dnes znásilňují rakouské ženy.
Rakouští novináři křičí, že vláda ohrožuje svobodu slova. Ale ve skutečnosti se rozčilují kvůli něčemu zcela jinému. A to právem. Obávají se totiž, že již nebudou sami rozhodovat o tom, co se občané smí dozvědět o událostech ve své zemi. Pranic se jim nelíbí představa, že lidé, kteří nebudou věřit jejich nestravitelnému informačnímu koktejlu, budou mít možnost dozvědět se od policie více.
A tak média rozsáhle informovala o tom, že se rakouský kancléř Sebastian Kurz proti doporučením ministerstva vnitra ohradil. Pravda však je, že Kurz zkritizoval jenom první doporučení, týkající se vztahů ministerstva vnitra k jednostranně informujícím novinám. Ke druhému, podstatnějšímu doporučení o zveřejňování původu a náboženství zločinců se nevyjádřil.
Milovníci detektivek znají metodu „hodný policista a zlý policista“. Přesně tuhle hru virtuozně hrají oba rakouští koalicionáři, Sebastian Kurz a Heinz-Christian Strache. Ano, obava tzv. liberálních médií, že končí jejich monopol na pravdu, je oprávněná. Nejenom v Rakousku.
Převzato z blogu se svolením autora
Autor je nezávislý analytik, poradce a kouč