Lidovky.cz jsou periodikem, které vesměs přetiskuje názory o tom, že je Donald Trump „ruský špion“. Proto mě překvapilo, že přetiskly rozhovor s izraelským spisovatelem o tom, jak se mu dnešní USA jeví.

Obama se na své lidi vykašlal. Trump ukázal jen to, že zvládne špatnou angličtinou napsat 140 znaků na Twitter. Podle spisovatele Tuvii Tenenboma jsou dnes Spojené státy plné vystrašených lidí. Ve své nové knize nazvané Všechny jejich lži popisuje, jak se Američané obávají politické korektnosti, která zašla až příliš daleko.

Tak začíná rozhovor Martina Hampejse s izraelským spisovatelem, který žije nyní trvale v USA. Je to čtení smutné a jen ilustruje kam až USA dovedl první černošský prezident Barack Obama. Přitom spisovatel Tenenbom nešetří ani Donalda Trumpa, kterého považuje za poněkud „primitivního“. Současně ale dokáže pojmenovat důvody, pro které Trump ve volbách zvítězil. Tím pravým důvodem je podle něj efekt „politické korektnosti“, která zašla příliš daleko.

Ilustruje to i na drobnostech, když o sobě říká, že je tlustý (a to doopravdy je) a Američané mu na to odpovídají, že „vypadá dobře“. Popisuje, jak jsou Američané citliví na otázku, zda volili Trumpa, a když jim řekne, že on ho volil, rozzáří se a vyhrknou „já taky“.

Izraelský spisovatel pak varuje, že se tato přehnaná politická korektnost valí do Evropy a „že se máme na co těšit“. K příkladům není třeba chodit daleko. Britský ministr obrany rezignoval, když se provalilo, že asi před 15 lety u stolu sáhl na koleno vedle něj sedící ženě, novinářce. Ta ho „seřvala“. Tím by to mohlo skončit, ale v současné hysterii „me too“ („já také“), kde se zejména ženy svěřují s tím, jak na ně někdo kdysi sexuálně zaútočil, prostě dostal strach a rezignoval. A britská korektnost na druhou. Další britská ministryně odstoupila, protože při své dovolené v Izraeli mluvila s předními izraelskými politiky a neoznámila to premiérce Therese Mayové. Snažila se pak lobbovat ve prospěch Izraele. K tomu izraelský spisovatel přidává další zkušenost s lidmi, kteří požadují svobodu pro Palestinu a netuší, kde ta země leží a co se tam děje.

Spisovatel také píše o zkušenosti z východního Německa, kde se mu místní svěřují s tím, že se bojí mluvit o politice na veřejnosti víc než v éře NDR. Jakmile někdo řekne, že je proti imigraci, je prohlášen „liberály“ za nacistu.

Zrovna nyní se v českých médiích probírá případ fotografie první třídy s prvňáčky, z nichž někteří jsou romské a další arabské děti. Jejich fotografie vyvolala doslova nenávistné reakce na internetu a dětem je vyhrožováno smrtí. Ještě před několika lety podobná fotografie nikoho nezajímala. Není náhodou projev nesnášenlivosti obyčejnou reakcí na „korektnost“, která nás v médiích zahlcuje? Není náhodou taková nenávistná reakce jen důsledkem neochoty všímat si i odvrácené strany současné společnosti?

Ostatně, na politickou korektnost naprosto „dojela“ ČSSD, neboť i „případ Babiš“ byl lidmi vnímán jako pokus vládnoucího establishmentu vypudit z politiky úspěšného podnikatele. A byla k tomu použita dotační kauza. Naprosto nešťastně v situaci, kdy je veřejně známo na příkladu tak zvaného „regionu Severozápad“, jak krajští politici i ti z poslanecké sněmovny (vesměs z ČSSD a ODS) ovlivňovali, komu dotace přistane a komu ne, a podle policie se jedná o neuvěřitelných 20 miliard korun dotací. A aby toho nebylo málo, resort školství v gesci ČSSD měl „systém“ na rozdělování dotací s „nedotknutelnou“ figurou šéfa fotbalové asociace.

Zpátky k USA. Liberální (levičácká) média se předhánějí v tom, jakých nízkých hodnot dosahuje Trumpova popularita, a Martin Řezníček o tom strašně rád informuje. Jen málokdo ale napíše, že mezi těmi, kteří Trumpa volili loni na podzim, má Trump mnohem lepší postavení a že by i nyní - v případě, že by jeho soupeřkou byla Hillary Clintonová - opět vyhrál.

Donald Trump je nyní v Číně. V té Číně, které během předvolební kampaně hrozil zavedením cel. Byl přivítán tím nejvyšším možným způsobem. Podle médií byla při návštěvě Trumpa v Číně uzavřena řada smluv o celkové výši 250 miliard dolarů. Spekulace médií, že Trump použije sbližování s Ruskem jako prostředek nátlaku na Čínu, vzaly za své.

Americká média zatím Trumpa v převážně míře vykreslují jako žvanila a pitomce v duchu toho, jak o něm psala před volbami. Možná mu tím dělají právě tu nejlepší možnou reklamu.