Neviditelný pes

MAROKO: Klíčový partner

23.4.2019

Bez zapojení muslimských zemí boj s terorismem nevyhrajeme

Maroko je naším klíčovým partnerem v boji proti terorismu a při zvládání migrace, kdy spolupráce s ním je nezbytně nutná i pro naši bezpečnost. A to si řada jeho kritiků neuvědomuje.

Ať chceme nebo ne, EU musí být schopná dobře vycházet i se státy ležícími mimo Evropu. Zvláště nedávná migrační krize ukázala, jak je pro celou EU nesmírně důležitá schopnost nalézt společnou řeč i s okolními zeměmi v bližším či vzdálenějším sousedství. Mimo jiné i díky tomu má boj proti převaděčům první výsledky. Například zásahy policistů v Maroku, Egyptě, Tunisku a nejnověji v Libyi dávají tušit, že se situace začíná pomalu stabilizovat.

Maroko je zemí zajímavou v mnoha ohledech. Pro Čechy exotická země ležící na severozápadním okraji Afriky se může pyšnit bohatou historií, výjimečnou architekturou, svébytnou kulturou, na jejímž formování se v průběhu času podílely říše, které se v zemi vystřídaly, a také úchvatnou scenérií pohoří Atlas. Tento severoafrický stát dělí od evropského kontinentu na tom nejužším místě jen 15 km moře v Gibraltarském průlivu.

Za zmínku také stojí, že se stát v roce 1987 dokonce pokoušel o vstup do tehdejších Evropských společenství. Samozřejmě neúspěšně. Přihláška byla ze zcela pochopitelných důvodů odmítnuta, protože Maroko nelze v žádném případě považovat za evropskou zemi. To ale nemění nic na skutečnosti, že zvláště nyní je tato země pro Evropu opravdu důležitým spojencem.

Nejen ekonomický partner...

Severoafrické království má nejen geograficky, ale i politicky a ekonomicky blízko také k Evropě jako celku. Vzájemná ekonomická blízkost už byla v minulosti stvrzena i oficiálně např. asociační dohodou, uzavřenou v r. 1996 v rámci Evropsko-středomořského partnerství mezi EU a středomořskými státy, která vešla v platnost roku 2000. Jejím cílem bylo vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Marokem.

K usnadnění vzájemného obchodu také opravdu došlo. V březnu 2012 nabyla účinnosti ujednání o zóně volného obchodu mezi EU a Marokem vyplývající z asociační dohody a na dovoz veškerých nových průmyslových výrobků z EU do Maroka (s výjimkou osobních vozidel) byly odbourány celní tarify. Co do celkového objem obchodu Maroka s EU patří Maroko spolu s Jižní Afrikou a Alžírskem mezi tři nejvýznamnější obchodní partnery EU na africkém kontinentu.

EU má zájem o politickou spolupráci především s dalšími svobodnými a demokratickými zeměmi. A vzhledem k tomu, že Maroko patří k těm relativně svobodnějším zemím v regionu, je i tento stát přirozeným spojencem zemí EU. A přestože není v Maroku určitě vše ideální, ve srovnání se zbytkem Afriky lze zemi považovat za premianta.

Spojenec v boji s terorismem

Bylo by obrovskou chybou myslet si, že spolupráce se omezuje jen na hospodářskou a politickou sféru. Nejspíše nikoho nepřekvapí, že právě umírněné a prozápadní vlády na Blízkém východě a v severní Africe jsou trnem v oku všem radikálním islamistům a teroristům. Evropu a Maroko proto spojuje i společný nepřítel.

Jinými slovy, Maroko je naším klíčovým partnerem i v boji proti terorismu a spolupráce s ním je nezbytně nutná pro naši bezpečnost. Každý spojenec v boji s terorismem má v této oblasti pro Evropu nesmírnou cenu. Díky informacím marockých tajných služeb bylo jen od roku 2014 zabráněno několika desítkám potenciálních teroristických útoků v západní Evropě, především pak ve Španělsku, Francii, v Německu nebo Belgii.

V posledních letech zaznívá často kritika Maroka od různých levicových aktivistů za to či ono. Rád bych řekl, že v kontextu toho, že je to islámská země, která nemá bezproblémové soužití se sousedy a čelí řadě vnitřních problémů, je nutné ocenit její progres a snahu problémy řešit. Je nutné si prostě otevřeně přiznat, že ke své bezpečnosti Evropa Maroko potřebuje a na druhé straně Maroko potřebuje Evropu.

Možná více, než si do dnešních dní řada lidí v EU dokázala připustit.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu



zpět na článek