29.3.2024 | Svátek má Taťána


MAĎARSKO: Triumf Jobbiku...

27.4.2015

... varování také pro Česko

Doplňovací volby do maďarského parlamentu ve městě Tapolca na severním okraji Balatonu vyvolaly rozruch nejen v samotném Maďarsku, ale také v okolních zemích. Píše se o nich dokonce i v Česku.

Rozruch se uklidňuje jen pomalu už z toho důvodu, že balatonské volby ukázaly, jak se může radikalizovat společnost ve střední Evropě.

Sama o sobě to nebyla velká událost, symbolický význam však nejde přehlédnout. V tradiční baště vládní strany Fidesz vyhrál o jedno procento Lajos Rig, člen radikálně-pravicové strany Jobbik, kterou kritici označují za neonacisty.

Dominantní strana Fidesz prohrála třetí doplňovací volby za sebou a k dvoutřetinové ústavní většině jí už chybí dva hlasy. Dvakrát její kandidát prohrál s kandidátem spojené levice, teď poprvé s politikem strany Jobbik.

Rovněž poprvé v maďarské historii získal kandidát Jobbiku přímý mandát a to způsobilo ve společnosti ohromný šok. Přitom to ani příliš velký šok nemusel být.

Preference pravicových radikálů v posledních měsících rostou, v průzkumech se dostaly na dohled dříve bezkonkurenčního Fideszu, za kterým Jobbik zaostává už jenom o dvě procenta. Stal se tak jednoznačně druhou nejsilnější stranou.

Pozoruhodný je fakt, že Jobbik volí nejen nejchudší kraje na severovýchodě země, stal se také stranou mladých, vzdělanců i podnikatelů. Jak to mohla dokázat antisemitská, rasistická a protievropská strana, to je takřka nevysvětlitelné.

Za vším je třeba hledat strategii stranického šéfa Gábora Vony. Povšiml si, že předseda konzervativní strany Fidesz Viktor Orbán získal mezi voliči absolutní většinu tím, že v posledním desetiletí napodoboval Jobbik, který vznikl jako strana pouličních rváčů.

Jejich výkřiky byly pro většinu společnosti nepřijatelné a Orbánovi stačilo, že je překládal do slušnější řeči nacionalistického hnutí odmítajícího vše cizí. Společnost se tak otevřela myšlenkám radikální pravice.

Vona reagoval tím, že zmírnil rétoriku a počkal, až Orbán začne mít problémy. Pak stačilo připomenout, že skutečné národovce je třeba hledat jinde, totiž na adrese Jobbiku.

Z pohledu okolních zemí se důležité poučení skrývá v popisu Orbánových problémů. Mladší část společnosti proti sobě mobilizoval plánem na zdanění internetu. Podnikatele radikalizoval loňským zavedením online registračních pokladen.

Následoval skandál brokerské společnosti Quaestor, u které si na megalomanské investice půjčovali podnikatelé z Orbánova okruhu. Ukázalo se však, že Quaestor vydal za stovky miliard forintů nekrytých směnek. Zkrachoval a náklady ponesou daňoví poplatníci.

Vydavatel deníku Budapester Zeitung Jan Mainka to komentoval slovy: „Jak je možné, že stejná Orbánova vláda, jejíž kontrolní choutky se stále víc dotýkají života občanů a malých firem, je na obě oči slepá, když brokerské firmy vydávají nekryté směnky v trojmístných miliardových částkách?“

Zrazeni se cítí i dříve věrní Orbánovi přívrženci, kteří věřili, že silný premiér konečně zavede pořádek. Právě tento pocit zrady není žádnou maďarskou specialitou. Snaha posílit dohled státu je dnes motivem vládní politiky v řadě zemí.

Zdejší vláda se chystá zavést online pokladny, nařídit chodcům, aby nosili reflexní vesty, zavést znovu povinnost hlásit přechodné bydliště. Je to riskantní politika, pokud se zároveň zjistí, jak hladký přístup k veřejným penězům mají vládním stranám blízcí podnikatelé.

Maďarsko znovu připomíná, že tento vnitřní rozpor vládní politiky nemůže dlouho vydržet, vede k volbě radikálních stran a hrozí jejich vítězstvím ve volbách.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus