Jde o Rusy, kteří přišli do této pobaltské země v éře sovětské okupace, čili z právního hlediska se jedná o nelegální migranty. Jak uvedl web novinky.cz, jsou to lidé, kteří se chovají nepřátelsky a podporují Putinův zločinný a mafiánský režim.

Dá se pochopit, že v současné době, kdy Rusko přepadlo Ukrajinu, zaujaly lotyšské úřady velmi tvrdý postoj proti Rusům, kteří v zemi působí jako pátá kolona Kremlu. Pro pochopení situace je třeba si uvědomit, že Lotyšsko stejně jako Litva a Estonsko byly v letech 1940 – 1991 z hlediska mezinárodního práva a Charty OSN okupovanými zeměmi. Dokonce USA nikdy neuznaly anexi pobaltských zemí Sovětským svazem (ve skutečnosti Ruskem) de iure. Tudíž byl příchod Rusů v do pobaltské země ve zmíněných letech nelegální. Dalo by se to přirovnat k tomu, když se do protektorátu stěhovali říšští Němci. To bylo samozřejmě také protiprávní.

Lotyšsko čelilo po sovětské okupaci v roce 1940 brutálním represím, jejichž obětmi se staly statisíce Lotyšů, kteří byli zavražděni, vězněni či deportování do nehostinných oblastí SSSR v nelidských podmínkách včetně malých dětí. Více než sto tisíc Lotyšů emigrovalo ze své vlasti. V roce 1940 činil podíl Lotyšů ve vlastní zemi 75%, v roce 1989 už jenom 52% a nyní dosahuje kolem dvou třetin podílu na obyvatelstvu, jehož necelou čtvrtinu stále tvoří Rusové. Lotyšsko bylo také vystaveno razantní rusifikaci, když používání lotyštiny, například na úřadech, bylo potlačováno.

Situace v Lotyšsku zvláště v první fázi sovětské okupace byla srovnatelná s poměry v českých zemích za německé nadvlády v letech 1939 - 1945. Češi své problémy s německou menšinou vyřešili jejím vyhnáním. Bylo to kruté řešení, ale z hlediska předchozích nacistických zvěrstev do jisté míry pochopitelné. Rusové se chovali v Lotyšsku stejně jako Němci v českých zemích, arogantně, povýšeně a nadřazeně jako lepší rasa a dopustili se genocidy na domácím obyvatelstvu. Lotyši přesto zvolili méně razantní řešení, všem obyvatelům a jejich potomkům včetně Rusů, kteří v zemi žili v roce 1940, přiznali lotyšské státní občanství. Ti ostatní spadali a někteří stále spadají do tzv. kategorie neobčanů mající téměř stejná práva jako Lotyši s výjimkou práva volit, pracovat ve státní správě a sloužit u policie nebo armády. Lotyšské občanství mohou získat po vykonání zkoušky včetně prokázání znalostí lotyšského jazyka. To je běžná praxe ve všech civilizovaných zemích.

Lotyši mohli tyto ilegály, kteří se přistěhovali do jejich vlasti protiprávně, v souladu s mezinárodním právem vypovědět ze země. Oni to však neudělali, čímž se k ním zachovali značně velkoryse.

Mnozí Rusové vystupují nyní v Lotyšsku jako nepřátelé a kolaborují s putinovským režimem. Je to podobné, jako když mnozí Němci v Sudetech volali po připojení k nacistickému Německu. Hitler kdysi zneužíval německou menšinu v Československu, Putin nyní zneužívá ruskou menšinu v Pobaltí. Existují důkazy o tom, že se Kreml vměšuje do vnitřních záležitostí pobaltských republik s cílem je vnitřně rozvrátit. Je tedy logické, že hlavně lotyšské a estonské úřady se tomu brání. Lotyšsko nehodlá připustit, aby na jeho území vypukly nepokoje iniciované z Moskvy a dalo najevo, že Rusové, kteří odmítají lotyšské občanství, nechtějí se naučit lotyšský jazyk, ponechali si ruské občanství a otevřeně podporují agresivní putinovskou politiku, nemají na jeho území co pohledávat. Inu, přece obecně platí, moje země, moje pravidla. Když někde chci žít, tak musím respektovat domácí zvyklosti, na tom přece není nic nepochopitelného.

Zdroje:

Rusům v Lotyšsku chodí příkazy k opuštění země - Novinky

https://www.hrot24.cz/clanek/lotysi-jdou-nekompromisne-proti-ruske-mensine-konec-rustiny-a-deportace

https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/117-118.pdf

https://www2.mfa.gov.lv/cz/prague/o-lotyssku/dejiny-lotysska

https://gulag.online/articles/soviet-repression-and-deportations-in-the-baltic-states?locale=cs

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_pr%C3%A1vo

https://cs.wikipedia.org/wiki/Anexe

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1946-195

Odkaz

Dějiny pobaltských zemí, Luboš Švec, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1996