LETECTVÍ: Běloruské otazníky

V souvislosti s nedělním (23/5) incidentem, při němž byl byl stroj na lince FR4978 letící z Atén donucen přistát v Minsku místo ve Vilniusu, kam směřoval, objevuje se řada otazníků. Další přibyl 27. května.

Už dříve jsem psal o tom, že dva údaje v mailu, který vyhrožoval letu FR4978 bombou, nedávaly smyl.

Bylo požadováno, aby Izrael „zastavil palbu“ v Pásmu Gazy, ovšem ta už byla třetí den zastavena. Mail byl datován 23. května, příměří Hamas – Izrael vstoupilo v platnost v pátek 21. května dvě hodiny po půlnoci (času v Izraeli a Pásmu Gazy).

Kromě toho: autoři dopisu vyhrožují bombovým útokem letadlu, v němž se podle nich měli z Atén vracet účastníci Delfského ekonomického fóra. I zde jsou otazníky: fórum se konalo z větší části on line a především: skončilo 15. května, tedy před osmi dny.

Stále jsme ale nevěděli, kdy přesně letiště v Minsku výhružný email obdrželo. To už nyní víme. Pokud jsou správné informace serveru Newlines Magazine, bylo to 23. května 2021 ve 12:57 běloruského času, to je v 09:57 světového koordinovaného času UTC.

Pak už stačilo vrátit se k průběhu letu Boeingu 737 společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu onu neděli 23. května a porovnat dva časové údaje. Tady je výsledek:

obr. 1/ Boeing na trase Atény - Vilnius se začíná otáčet po pokynu běloruského řízení letového provozu směrem k Minsku v 09:46 UTC, tedy 11 minut předtím, než minské letiště obdrželo výhružný mail. (Mapový podklad: Flightradar24.com)

obr. 2/ V době, kdy minské letiště mělo obdržet výhrůžný mail o bombě (09:57 UTC), byl boeing asi 11 minut odkloněn směrem k němu; dle barev dráhy letu je patrný sestup stroje před blížícím se přistáním. (Mapový podklad: Flightradar24.com)

obr. 3/ Výhružný mail zveřejněný na serveru Newlines Magazine. Šipka ukazuje, že byl na minském letišti (na adrese info@airport.by) přijat 23. května ve 12:57 běloruského času, to je 09:57 UTC.

Co z toho plyne? Především další otazníky. Dle dříve zveřejněného přepisu hovoru mezi pilotem boeingu na lince FR4978 a dispečinkem minského letiště byla pilotovi informace o bombě sdělena v 09:30 UTC (některé zdroje uvádějí čas + 3 min), tedy 26 minut před tím, než minské letiště obdrželo onen mail od „vojáků Hamasu“. Přitom Litevská správa letišť (nikoli letiště ve Vilniusu) měla obdržet mailové varování před bombou v 09:25 UTC. Že by svými kanály informovala letiště v Minsku a požádala o součinnost? Proč by to ale dělala (s ohledem na polohu letadla a vzdálenost obou letišť)?

Kladu si otázku, jaký by byl postup, kdyby v boeingu Ryanairu necestoval onen běloruský opoziční aktivista. Chovaly by se úřady Lukašenkova režimu stejně? Z jakého důvodu by měly trvat na tom, aby stroj přistál u nich? A trvaly by na tom vůbec? Nebo by Minsk celou věc ochotně přenechal Litevcům?

Otázky, které musí proběhnout myslí každého, kdo jako pasažér používá leteckou dopravu, lhostejno jak často. Takovýto druh pirátství organizovaný autoritářskými režimy nás nemůže, nesmí nechat v klidu.

Vysvětlit (vyšetřit) se ovšem musí víc okolností této kauzy. Třeba: zajímala se běloruská bezpečnost primárně o bombu, nebo o Protaseviče? Co přesně se dělo po přistání letadla v Minsku?

Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem narazil na tři informační zdroje, které jako kamínky v mozaice dávají tušit celkovou odpověď.

/1/ ... BBC v článku „Belarus Ryanair flight diverted: Passengers describe panic on board“ z 25. května přináší svědectví jednoho z cestujících. Po přistání bylo letadlo obklíčeno muži z bezpečnosti, hasiči a pracovníky letiště. K tomu Saulius Danauskas:

Ti lidé stáli kolem letadla a nedělali nic, působili, jako by byli sami se sebou spokojeni. Půl hodiny nás nepustili ven. Proč nás nepustili, když měla být v letadle bomba?

Z laického pohledu naprosto logická otázka.

/2/ ... Na webu Breakingnews.ie v článku z 24. května pod titulkem „Belarus opposition figure detained after Ryanair flight diverted“ se dozvídáme od dalšího cestujícího jménem Marius Rutkauskas:

Seděli jsme (v letadle) hodinu po přistání. Pak začali pouštět cestující a ty dva sebrali (myšleno Protaseviče a jeho přítelkyni Sofii Sapegu - LS). Už jsme je neviděli.

/3/ Podobně hovoří i další, nejmenovaný litevský svědek, který podle portálu Archyde.com („Suspicion of hijacking in Belarus? Ryanair Flight 4978 and ́National Air Pirates ́”/24. května) agentuře Reuters řekl:

Po přistání letadla v Minsku přivedla běloruská bezpečnost do letadla policejní psy, aby ho prohledali, ale celá akce působila velmi formálně a falešně, jako by bezpečnost věděla, že tam žádná bomba není. Běloruská tajná policie vůbec neměla starost o bombu. Hned po přistání šli přímo k Protaševičovi - zabaven byl pouze jeho pas pas a on byl vyveden z letadla, aby ho oddělili od ostatních cestujících.

Ačkoli se ta svědectví v jednotlivostech liší, v souhrnu nabízejí potvrzení obav, které jsme mnozí měli od počátku. Že vůbec nešlo o bombu, ale o opozičního aktivistu, kterého se Lukašenkův režim rozhodl dostat stůj co stůj, i za cenu státem organizovaného vzdušného pirátství. Netvrdím, že to právě takto stoprocentně bylo, ale všechny dosavadní indicie tomu nasvědčují. Jinak řečeno, Bělorusko mě nikterak nepřesvědčilo, že se události nestaly tak, jak jsem právě uvedl. Je to moje chyba?

Převzato z blogu autora s jeho svolením.