Na kanárském ostrově Lanzarote jsme (manželka, syn a já) strávili – dle plánu – dva týdny celkem ve čtyřech hotelích. S přepravou místními autobusy. Veřejná doprava tu funguje spolehlivě, řidiči turistům ochotně poradí při přestupech apod. Ostrov z turistiky žije.

Souboj splašků a chemie
Ubytování rekreaci dost definuje. Ani režim „all inclusive“ neznamená všude totéž. (Liší se sortiment „zahrnutého“ nealkoholického i alkoholického pitiva, též kvalita potravin.) Pobyt ve čtyřech hotelích (jednom dokonce pětihvězdičkovém) mohl tedy obnášet čtvero různých způsobů dovolené. Bylo jich ale patero. V posledním – nejdražším – hotelu jsme totiž byli nuceni původně přidělené ubytování vyměnit: z koupelny (odtoků ve sprše a umyvadlech) se první noc šířil do apartmánu pronikavý zápach kanalizace!

Po reklamaci (provedené kolem půlnoci) se promptně dostavil opravář s osvěžovačem vzduchu velikosti bezmála hasičského minimaxu. „Oprava“ spočívala ve vystříkání koupelny natolik důkladném, že před chemickým odérem jsme se raději uchýlili na balkon. Po několika hodinách osvěžovač vyvanul a kanalizace smrděla dál …

Váží snad někdo cestu k oceánu, aby tamtéž po nocích nedobrovolně sekundoval duelům mezi splašky a chemií? Recepce ráno zařídila naše odpolední přemístění do jiné části (A), kde před okny šplouchalo moře. Při přesunu z 11. patra části E jsme zaznamenali intenzivní chemické ošetřování nejen křídla E, ale i přilehlých křídel H a G. Syn navíc na recepci zahlédl sadu papírových tašek s předtištěnou omluvou za INCONVENIENCE / NEPŘÍJEMNOST; jeden exemplář čekal na novém pokoji spolu s (levnější) bonboniérou ...

Přepínaná kapacita
Správa hotelu (kde jsme pobývali naposledy loni) je už, jak vidno, na reklamace pachové „nepříjemnosti“ zařízena. Od loňska došlo v okolí hotelu ke změně: byl dobudován zbrusu nový vilový komplex. Právě tím však mohla být kriticky přetížena kapacita jednoho úseku kanalizace (včetně čističky odpadních vod) …

Na ostrově se vůbec čile staví. Na takový stavební boom není žel kanalizační síť dimenzována. Architekt César Manrique (1919-1992) svého času prosadil zákaz staveb, jež by převyšovaly místní palmy. Tomu namnoze odpovídá i kapacita lanzarotské kanalizace. Ta nyní pod náporem turistů místy doslova „říhá“. Ucpaný nos ovšem prozatím na selfíčkách z Lanzarote nenajdeme. Mechanismy, jež ironicky zmapoval americký kolega Jaroslava Haška Thorstein Veblen (1857-1929) ve spise Teorie zahálčivé třídy, vedou k tomu, že momentky z Lanzarote na sociálních sítích sugerují hlavně okázalý „veget“…

Se zápachem na promenádě poblíž čtyřhvězdičkového hotelu (jiného, než o němž píšeme výše) jsme se loni na Lanzarote setkali v jednom případě ze dvou, letos v jednom případě ze tří. Se smradem uvnitř čtyřhvězdičkové ubytovny poprvé až letos. Říhání kanálu takříkajíc do tvářinky turistovy … Dosud vytěsňovaný problém se naléhavě vnucuje, Veblen Neveblen!

Neměstnat se
Reklamní slogan lihoviny, kterou návštěvníci letištního salónku v lanzarotském Arrecife 24. června 2025 z nabízeného pitiva upřednostňovali, zní: „Keep walking.“ Česky: „Pokračuj v chůzi,“ potažmo v pohybu / krasojízdě vůbec. Lze to vztáhnout i na jev tzv. overtourism / nadměrné turistiky: Neračte se, vážení, v té či oné čarokrásné lokalitě příliš městnat.

Psáno pro Neviditelného psa