Davidu Copperfieldovi bude v září (ve středu šestnáctého) sedmdesát. Nemluvím o Dickensově autobiografickém románu, ten je starší (1849-1850). Jde o mága. Jeho filmy posbíraly jedenadvacet cen Emmy a není úspěšnějšího kouzelníka. Žádný jiný čaroděj před ním nedostal hvězdu na Hollywoodském chodníku.

David Copperfield nechal zmizet letadlo (1981), tři rockové kapely (1974), Sochu svobody (1983), objemný jídelní vagón Orient Expressu (1991). Prošel Čínskou zdí (1986), levitoval nad Velkým kaňonem (1984), nechal zmizet své Ferrari (1975) a roku 1980 nechal další Ferrari levitovat. Utekl z uzavřeného trezoru v podminované budově, vyhozené vzápětí do povětří (1989), jak jsme to všichni viděli v televizi, a unikl z Alcatrazu (1987). Roku 1988 se podle všeho na moment ztratil v Bermudském trojúhelníku a roku 1990 proplul v hořícím sudu Niagarské vodopády. Už předtím se nechal rozříznout pilou (1986), viz zde na konci, a na velkém benefičním večírku Bílého domu rozporcoval pilou na šest kusů herečku Jennifer Lopez (2001). Roku 2009 obdobně přeřezal i zpěvačku Taylor Swift a napadlo mě, že je skutečný čaroděj. Složitou práci při vymýšlení triků možná pouze předstírá a nedají mu, kdo ví, žádnou práci.

Copperfield je Američan z New Jersey a syn židovských rodičů Rebeccy a Hymana Kotkinových. Prarodiče z otcovy strany se narodili na Ukrajině a maminka v Jeruzalémě. Už ve dvanácti byl člen Společnosti amerických kouzelníků a někdy ve třinácti pochopil, nakolik platí slova MUNDUS VULT DECIPI (“svět chce být klamán“). V šestnácti magii chvíli učil na univerzitě v New Yorku, v osmnácti začal v Chicagu účinkovat v extrémně úspěšném muzikálu Kouzelník, roku 1977 se objevil jako moderátor a mág televizního pořadu The Magic of ABC, ale snažil se i jako opravdový herec, takže roku 1980 vystoupil s Jamie Lee Curtisovou v hororovém slasheru Vlak hrůzy, který se inspiroval komedií Stříbrný blesk (1976) a nezdařile zkusil zopakovat úspěch Carpenterova Halloweenu (1978).

Vrah se ve vlaku mezi budoucími oběťmi zprvu pohybuju v převleku za klauna Groucha Marxe (1890-1977) a ke konci odpraví úhledného kouzelníka, jehož hraje právě David Copperfield. Ten roku 1988 moderoval z pařížské Palais Garnier dokumentární film Tajemství Fantoma opery a roku 2011 se objevil s Jimem Carreym, Alanem Arkinem a dalšími esy (Jamesem Gandolfinim) ve filmu Neuvěřitelný Burt Wonderstone.

Roku 1991 koupil Copperfield tzv. Mulholland Library of Conjuring and the Allied Arts, obsahující největší sbírku památek na mága Houdiniho, takže ani samo Houdiniho muzeum v New Yorku tolik doličných předmětů nemá. A taky si (2006) koupil jedenáct bahamských ostrovů, na nichž teď nejspíš pobývá nejčastěji.

Od roku 1994 byla jeho partnerkou známá německá modelka Claudia Schiffer (*25. srpna 1980) a nejsou bez zajímavosti ani spekulace o tomhle vztahu. Roku 1997 Claudia a David podali žalobu na časopis Paris Match (o třicet milionů dolarů) a rozporovali prohlášení, že je vztah obchodní „podvod“ a Claudia Schifferová že je placena, aby snoubenku pouze předstírala. Roku 1999 sice Copperfield a modelka spor vyhráli, ale taky vztah ukončili.

V letech 2003-2005 byl pak podle časopisu Forbes desátou nejlépe placenou celebritou, přičemž někde na druhém místě statoval Steven Spielberg, aby následovali (zpěvák) Prince i kreslíř Charles Schultz. Spisovatel Tom Clancy byl teprve dvacátý.

Roku 2020 se Copperfield stal i třiadvacátým členem Síně slávy Národního muzea americké židovské historie, ve které jej poctivě předešli Irving Berlin, Leonard Bernstein, Albert Einstein, spisovatel Isaac Bashevis Singer, režisér Spielberg, zpěvačka a herečka Barbra Streisand a zmíněný už mág Harry Houdini (1874-1926).

Jaký je asi dnes Copperfieldův „denní režim“, má-li vůbec stálá pravidla, je zajímavá otázka, ale svého času zvládal pět set představení ročně. Spával od pěti ráno jen do devíti, což mu stačilo, a před devátou vstal a nejméně hodinu strávil v tělocvičně, která s ním všude putovala v kamionu. Pak už přišla na řadu kontrola jeviště atd…. a po představení poseděl s přáteli. V noci se podíval na film. A lidé se spíš ptají, CO je podstatou triků, a odpovědi vždycky přinášejí zklamání. Podstatou je každopádně magie a před vysvětlením mívá větší půvab. Zrovna tak se lidé ptají: „Lze triky patentovat?“

Ano. Lze. A mnohé patentovány dávno jsou, ale má to samozřejmě háček. Pokud do toho půjdete, příslušnému úředníkovi musíte prozradit podstatu. Lze to vůbec udělat? David Copperfield říkal, že ne. Totéž opakovali mnozí největší před ním. On sám příliš nečte (či nečetl), ale měl velice rád Houdiniho deníky a Leviho (1810-1875) paměti.

A také sbíral informace o poněkud záhadném mudrci Apolloniovi z Tyany (15-100), známém mj. z Flabertova Pokušení svatého Antonína. Historik Edward Gibbon přirovnal tohoto vynálezce v Úpadku a pádu římské říše k samotnému Ježíši a nebylo to úplně od věci, „zázraky“ dělali oba. To lord Lytton sice Apollonia ve svých knížkách nazývá „velký mistr okultní moci“, ale o Kristu nikdy nehovoří, a zrovna tak Copperfield není žádný druhý Ježíš; ačkoli je fakt, že drží hned jedenáct Guinessových rekordů.

Plánuje ještě nějaký další neotřelý trik? Kdo ví. A nejsem si vlastně ani jist, jestli už prošel fičícími křídly obřího větrníku sestaveného z ostrých čepelí. Množná ano. Ale některé další spekulace určitě světu předestřel spíš pro efekt. Příklad? „Srovnám Šikmou věž v Pise… Přidám další obličej do kamene Mount Rushmore.“

David Copperfield beze studu přiznával, že Davida Copperfielda nikdy nečetl, ba snad ani neotevřel, a jeho „velkolepý“ přístup k věci jménem kouzla, který od sedmdesátých let tak neskutečně úspěšně praktikuje, má v jeho profesi odpůrce.

Zdroje (mj.): Eric Newcomb: Magician David Copperfield (New York 1995, česky 1996).

CIRKULÁRKA A DAVID COPPERFIELD:

David Copperfield - Death Saw Illusion in HD